Pád Třetí říše

(1001) "Co všechno je potřeba vědět o Adolfu Eichmannovi: Oči: průměrné - Vlasy: průměrné - Váha: průměrná - Výška: průměrná - Zvláštní rysy: žádné - Počet prstů na rukou: deset - Počet prstů na nohou: deset - Inteligence: Průměrná / Co jste čekali? Drápy? Nadměrně velké řezáky? Zelené sliny? Jasné příznaky šílenství?" -Leonard Cohen, Květiny pro Hitlera (13.08.2017)

Tragický, a proto nejjasnější doklad toho, jak může mediální masáž a uměle vyvolaná kontroverze vyrobit z průměrného, ne-li přímo špatného snímku filmovou událost. Scenáristicky nezvládnutý kolaps Třetí říše donekonečna klopýtá pouze okolo motivů padlého snu a rozmetené vize německé říše a diváci celého světa jaksi automaticky sypou z portmonek penízky a z kapes hvězdičky. I když Bruno Ganz v některých momentech decentně přehrává a líčení událostí posledních dnů války probíhá velice fádním, v podobnosti zoufalství jednotlivých postav i stereotypním a formálně velenudným způsobem. Jenže je to "událost", je tam Hitler a umírají tam - bez inscenačních zábran - lidé. Bohužel, pravdivá a realistická rekonstrukce se ještě nerovná dobrý film, což je věc, kterou si drtivá většina diváků v souvislosti s válečným žánrem posledních let pořád ještě neuvědomila. (05.09.2005)

Poprvé válečný film, pojednávající o válce z té druhé strany, ještě navíc točený "domorodci". Jisté zainteresování pro danou látku je místy dost cítit, ovšem na samotného diváka to nějaký výraznější dopad nemá. Scénář je prostý a herci (ač velice slušní) se nemají prakticky o co opřít. Bruno Ganz sice zaujme, ale především tím, že spatřit na plátně samotného Hitlera je už samo o sobě přinejmenším zvláštní a ojedinělý zážitek. Hirschbiegel to však nevytrhl ani po obrazové stránce. Chladná výtvarná stylizace nevyniká tak, jak by měla a válečné scény jsou poměrně nevěrohodné a dost nepřehledně sestříhané. (25.09.2005)

Chceme-li naplnit pojem umělecký dokument a hledáme-li vhodný příklad, PÁD TŘETÍ ŘÍŠE bude vždy určitě patřit mezi to nejlepší v naší nabídce. Mikrokosmos bunkru v zahradě říšského kancléřství, podzemní kasemata v zatahující se síti Rudé armády, laboratoř duší nejen těch dole, ale i těch na povrchu, nezadržitelný zánik ideologie, která nikdy neměla vejít ve skutečnost. Pozdní Thyssenovo prozření, vyjádřené výstižnou větou "Měli jsme za to, že máme před sebou bohy; bohužel se však ukázalo, žde jde pouze o polokretény" naznačuje rozporuplnou obojakost pozice většiny dobového německého veřejného mínění. Sebevraždy lidí jako Hitler nebo Goebbels za těchto okolností byly jen logické a předešly stejně formulované judikáty budoucího norimberského soudu. Anatomie zrůdné pokleslosti a hnusu, který má i svůj vnějškový lidský rozměr, je vždy inspirující. A hlavně varující. Nejen pro Němce. (27.08.2007)

Na jednej strane az televizny look (nech sa mi nikto nesnazi nahovorit, ze to ma navodit autenticku atmosferu) a pekelne pomale tempo, na druhej strane famozny vykon Bruna Ganza a nepopieratenle mocne momenty. Ma to byt film s vypovednou hodnotou? Tej film vela nema. Ma to byt posobiva vojnova drama? Na to je az prilis prosta a komorna. A hlavne to kolisanie medzi mainstreaovym a komornym feelingom mi dost prekazalo. Nemozem vsak popierat, ze som sa slusne bavil (za jednu hviezdicku sa zaluzil Bruno Ganz), avsak mam pocit, ze to bolo len koli nametu (Hitler). (7/10) (17.01.2008)