Pád Třetí říše

Před několika lety byl tento film v kinech a hodně lidí o něm básnilo nejen v recenzích. Já však ignoroval tento snímek velmi dlouho až přišel okamžik, kdy jsem se ho rozhodl shlédnout ve Filmovém klubu ČT. Potvrdilo se čeho jsem se obával. Matné herecké výkony včetně hlavní herecké hvězdy, která z Hitlera udělal naprostého blázna, který je nudný, obyčejný a zničený. Na to se mi moc dívat nechce a film hodně sází na Hitlerovskou auru, která neexistuje. Sledujeme tak pouze příběh jednoho bunkru plného lidí co věřili ve vůdce a těch co nevěřili. Psychologie postav je nulová, protože se nic kromě výlevů vůdce neděje a jen čekáme dokud nepřinese očekávanou oběť, kterou známe z dějepisu. nic překvapivého, nic nového, nic co by stálo za to. (10.05.2007)

I s odstupem let je Der Untergang skutečně silným zážitkem. Slavný producent Bernd Eichinger chytře sáhnul po stejnojmenné knize Joachima Festa a vzpomínkách nejmladší Hitlerovy sekretářky Traudl Junge, které vyšly pod názvem Do posledního okamžiku. Ostatně zpověď Jungeové rámuje celý příběh posledních dnů Třetí říše. A ačkoli se sama premiéry filmu nedožila, jejím vzpomínkám na roky po boku Vůdce byl věnován samostatný dokument Im toten Winkel - Hitlers Sekretärin. Díky tomuto materiálu je výsledný film mnohem hlubší a plastičtější zprávou o konci jedné tisícileté říše, která trvala pouhých 12 let a přesto nepřestává fascinovat a je důležité ji studovat do nejmenšího detailu. Tolik důležitých otázek a paradoxů sledujeme scénu za scénou a setkáváme se znovu s těmi nechvalně známými postavami historie. Obsazení je hodně zajímavé, například Eva Braunová - v době smrti jí bylo 33, ale zahrála si ji téměř čtyřicetiletá Juliane Köhler (známá z Aimée & Jaguar). A navzdory tomu hendikepu se stala velmi autentickou paní Hitlerovou. Trochu jiný případ je Magda Goebbels - v době smrti jí bylo 44, její představitelka je o 6 let starší Corinna Harfouch (proslavená jako Vera Brühne), za ni více mluvily její činy, nežli herecká akce. Bruno Ganz (jeden z nejlepších Hitlerů) a Alexandra Maria Lara (Traudl Junge) jsou pak prakticky ideálními představiteli. (19.01.2020)

Nejdříve se vyznamenali naši novináři a jim podobní co psali o tom, že je zde Hitler podán tak, aby budil lítost--leda hovno!! Lítost vě me budí leda tak česká novinařina! Pak přišel samotný film,který mě naprosto strhnul od první chvíle dával najevo kdo byl Hitler zač. Jeho vyjadření na adresu židů, pár hodin před svou smrtí mluví za vše. Nejsilnější scénu tady zmiňuje každý, takže jen dodám, když někdo je schopen "toto" udělat svým dětem, co by asi bylo s ostatními ?? (23.08.2006)

Jsou filmy, o kterých se píše, že mají nezfilmovatelnou předlohu. Tenhle spadá spíše do kategorie nezfilmovatelné téma. Poslední dny Hitlera zfilmované tak, že v nich Vůdce hraje jednu z hlavních rolí, to už chce hodně odvahy. V případě německé realizace i obrovskou dávku upřímné sebereflexe, kterou bychom jí my mohli jen tiše závidět. Ale hodnotí se film, ne záměr. A ten určitě není bez chyby. Opravdu by neškodilo ho trochu prostříhat. Dívat se třetinu filmu na sebevraždy německého důstojnictva přeci jen omrzí a někdo, kdo se trochu orientuje v historii 2. svět války, tam také příliš nového nenajde. Znát je i Evropský rozpočet s exteriéry jedné a té samé ulice. Na druhou stranu jako drama postavené na hereckých výkonech a silném tématu výborné. Četl jsem, že film zlidšťuje Hitlera. Film sám o sobě svými prostředky by dokázal zlidštit i satana, kdyby to šlo. Zvláště ve srovnání s Goebblesem vychází Vůdce jako ubohý vyšinutý stařík. Hodně udělala své i jedna z prvních scén - přijímání sekretářky. Ale jen na první pohled. Kdo bude nad filmem trochu peřmýšlet, najde tam jeho zrůdnosti přesně v té podobě, ve které dokázaly uhranout německý národ. A které dokáží zapustit kořeny i dnes. (12.06.2005)

„A teď se všichni pěkně upravíme a pak půjdeme pozdravit strýčka Hitlera“. Němci se konečně rozhodli ukázat nám bez příkras, jak to tenkrát bylo a definitivně vyřešit smrt jejich (a taky všech ostatních) nejděsivějšího nemesis. Jak napovídá název, nepůjde pouze o (sebe)odstranění diktátora, jenž za vším stál, ale celé jedné zvrácené ideologie, jež se rozložila zevnitř. V osobě samotného Hitlera se pouze zrcadlí stav celého nacistického Německa, které však na rozdíl od vůdce i po skončení prohrané války nalezlo dostatek sil ke zpětnému postavení se na nohy. Udělat z nejnenáviděnější historické postavy hlavního hrdinu chtělo jistě hodně odvahy. Tvůrci scénáře si dali hodně práce s tím, aby Hitlera nevykreslovali jako postavu kladnou, na druhou stranu z něj ani nedělali zrůdu bez špetky lidskosti. Je to hlavně jejich zásluha, že i takto pojatý film funguje a relativně úspěšně se vyhýbá zbytečné kontroverznosti. Bruno Ganz dokonale odkoukal a napodobil všechna Hitlerova gesta, jeho expresivní výlevy emocí stojí za to a ta podoba… jenom škoda, že se nepokusil dát do postavy taky kousek sebe samotného, jakkoli zvráceně podobné přání může znít. Natáhnout několik posledních dní Třetí říše, situovaných převážně do podzemního bunkru, na délku epického dramatu, se může jevit jako krok zcela iracionální a opravdu, ve druhé třetině mi klaustrofobnost tohoto prostředí začala trochu vadit. Navíc, tématem dne/dní je kromě řešení všech možných způsobů sebevraždy, pouze narůstající bezmoc a nemožnost, s danou situací něco udělat. Proto jsem uvítal, když na posledních cca dvacet minut opustil podzemní prostředí a nabídl nám pár okázalejších záběrů na nepoměrně otevřenější prostor. Na těchto pasážích je bohužel patrné, že Hirschbiegelovi činí jisté potíže zrealizovat „větší“ scény, nezaložené pouze na přesvědčivých hereckých výkonech a tísnivé atmosféře (na čemž byl založen v podstatě celý Experiment). 75% Zajímavé komentáře: POMO, berg.12, B!shop, Cooper, freddy (10.05.2007)