Režie:
Oliver HirschbiegelScénář:
Bernd EichingerKamera:
Rainer KlausmannHudba:
Stephan ZachariasHrají:
Bruno Ganz, Alexandra Maria Lara, Corinna Harfouch, Ulrich Matthes, Juliane Köhler, Heino Ferch, Christian Berkel, Matthias Habich, Thomas Kretschmann (více)Obsahy(1)
20. července 1944 byl spáchán ve Vůdcově hlavním stanu "Vlčím doupěti" (Wolfsschanze), atentát na Hitlera. Z bezprostřední blízkosti zažila tuto událost jeho osobní sekretářka Gertraud "Traudl" Junge. Poprvé se tak otřásla půda pod nohama kdysi všemocného "Vůdce" a všichni z jeho bezprostředního okolí poprvé pocítili šok. O devět měsíců později se Hitler přesunul do svého prostorného systému bunkrů na území Nového říšského kancléřství v Berlíně. Rudá armáda v téže době přistoupila k jeho totálnímu obklíčení. 20 dubna slaví Hitler 56. narozeniny v kruhu svých věrných spolupracovníků a svého štábu. Eva Braunová už s ním také několik dní žije v bunkru. Himmler, Goering a stranické špičky se odsunuly do bezpečnějších částí Německa, zatímco Hitler nechce v žádném případě opustit své hlavní město. 29. dubna Rudá armáda obklíčila vládní čtvrť a odřízla ji od ostatního území Berlína, v jehož ulicích se bojuje o každý dům. Během této noci diktuje Hitler sekretářce Traudl Jungové svou poslední vůli a žení se s Evou Braunovou. Svatebními svědky jsou Goebbels a Bormann. 30. dubna zahájila ruská armáda boj o Říšský sněm (Reichstag). Hitler se rozhodl spáchat sebevraždu. Společně s Evou Braunovou se otrávili a jejich mrtvoly byly spáleny na zahradě říšského kancléřství. O den později otrávila Magda Goebbelsová ve spánku svých šest dětí. Pak odešli Magda a Joseph Goebbelsovi do zahrady a zastřelili se. I jejich mrtvoly byly spáleny. Přestože generál Weidling vydal rozkaz ke kapitulaci, v ulicích se bojuje dál... Film Pád Třetí říše vznikl na základě knihy osobní sekretářky Adolfa Hitlera Traudl Jungové "Bis zur letzten Stunde". Strhující herecký výkon Bruno Ganze v roli Hitlera, jen v samotném Německu přilákal do kin 6 milionů návštěvníků. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (790)
Snad jen podotknutí, že bez atmosféry kina (jinde jsem ho neviděla) by snímek nejspíš ztratil hodně ze své působivosti, neboť například to dunění tanků, ozývající se v bunkru, bylo jednoduše dokonale mrazivé. Závěr filmu je nechutně patetický (ostatně, samotná "hlavní hrdinka" je hrozně nesympatická po celou dobu), ale nemohu kvůli němu zahodit předcházející události a hlavně skvostný výkon Pana Herce Bruna Ganze! (poznámka: dnes v noci se mi zdál nějaký sen s Hitlerem a hádejte, jak v něm vypadal - ano, tomuhle se prostě říká až brutálně věrohodný herecký výkon!) ()
Přehrávající řvoun Ganz sice vypadá jako Hitler, ale na dobrý film to nestačí. Po první půlhodině se totiž veškerý dramatický neklid či smutek vedlejších postav začne lehce obehrávat a finální katarze nic napravit nestíhá. Z válečného filmu tak nakonec vykrystalizoval dramatický výlet do historie Německa doprovázený zmateným střihem a pocitem filmové (ne)události, o které se mluvilo jen z tematického principu. ()
Der Untergang je pro mě v podstatě jen Herr ÜberGanz. To je asi trochu přehnané, protože koneckonců jen asi každá desátá z variací na scénu "Das war ein Befehl!" je vtipná (ovšem třeba pražský dopravní podnik nebo nejčerstvěji Pavel Kříž jsou na hranici geniality), ale v mém subjektivním žebříčku válečných filmů je Pád Třetí Říše v podstatě řadovým statistou. Němci ukázali, že se dovedou se svou historií vypořádat, a pojali toto dílo jako výpravou a vizuální stránkou velmi působivou sešlost v podstatě všech hereckých osobností své doby, ale kromě na prstech jedné ruky spočitatelných izolovaných záběrů mě to zkrátka nevtáhlo. A to je na dvě a půl hodiny opravdu málo. 70% ()
Pro člověka, kterého dějepis nezajímá a plete si Husáka s Hitlerem určitě záslužný a zajímavý počin, pro člověka se zájmem o historii obrazově skromná výpověď, která nepřináší žádné zásadní nové informace a tolik tiskem proklamovaný kontroverzní pohled na jednu lidskou stvůru už vůbec ne. Každopádně herecké výkony byly vynikající, včetně Bruno Ganze, jehož role přímo sváděla k přehrávání, což se tak naštěstí nestalo. Celkově bych to viděl tak na tři a půl *, vzhledem k vysokým očekáváním zaokrouhleno tentokrát dolů. ()
:::::::::::::::::::::::::::::::: Wow !! Geniální film !! Lituji toho, že jsem se na něho už nepodíval dříve. Skvělá atmosféra ! Působivý film. Na konci mi fakt bylo divně. Hitler byl úžasný, teda Bruno Ganz ! Myslím, že Hitler byl opravdu takový. Nejsem žádný nacista, fašista nebo tak, ale musím říci, že bychom neměli v Hitlerovi vidět jen toho největšího zlosyna všech dob, který zabíjel židy jako mouchy, ale taky génia, který něco dokázal. Chtěl bych vidět alespoň jednoho tady z Vás, který by se vypracoval tak, jako on. Hitler byl voják a cílevědomý vojevůdce, ale srdcem byl hlavně umělec, který miloval umění, sochařství, architekturu a hlavně malířství. Byl to génius, kterého nikdo nepochopil a většina ho jenom (hlavně ke konci) zrazovala a podváděla. Začínal na ulici prodavávající své obrazy, které nikdo nechtěl koupit. Na akademii ho nevzali. Nelíbil se mu svět, ve kterém žil, tak s tím začal, narozdíl od nás, něco dělat. A taky něco dokázal. Jestli byl zlý nebo hodný, správný ? Kdo vlastně rozhoduje o tom, co je dobé, zlé či správné ? Všechno je jen úhel pohledu. My ho tady kritizujeme, že byl kdovíjaký hajz, zrůda, svině atj ....... Jenže on se alespoň rozhodl začít něco dělat. A jestli to bylo dobré, zlé, správné ? Co na tom sejde ...... Myslete si o mě, co chcete, toť můj názor. Neříkám, že jsem jeho zastánce, ale už vůbec ne odpůrce !!! Tak a teď mne můžete zavřít ........ ,-) :::::::::::::::::::::::::::::::::: ()
Galerie (58)
Zajímavosti (51)
- Režisér Hirschbiegel se ke kinofilmům dostal přes různé televizní produkce. Režíroval například i u nás známý seriál Komisař Rex (od r. 1994). (imro)
- Po premiére sa Bruno Ganz vyjadril, že rolu Hitlera nechcel spočiatku vôbec prijať. Jeho názor zmenil film Der letzte Akt (1955) a herecký výkon Albina Skody (Adolf Hitler), ktorý ho presvedčil, že rola Hitlera by sa dala zahrať s určitou hĺbkou. (Budisovie)
- Odznak, který Hitler (Bruno Ganz) připíná na hruď Magdy Goebbelsové (Corinna Harfouch), je Zlatý odznak nacistické strany, udělovaný lidem, kteří byli členy NSDAP nepřetržitě od roku 1925. Hitler sám si udělil odznak č. 1, když ho v roce 1933 navrhl. Sověti našli odznak v bunkru a uložili ho v Lubjance do trezoru na velitelství KGB. V roce 1996 FSB (nástupce KGB) přiznalo, že odznak vlastní, a vydalo jej veřejnosti. 18. listopadu 2005 byl odznak ukraden z muzea - zloděj sice spustil alarm, ale podařilo se mu uniknout. Odznak dodnes nebyl nalezen. (Specs)
Reklama