Reklama

Reklama

Orwellova děsivá futuristická vize světa v roce 1984 popisuje svět rozdělený na tři velké státní útvary, jimž vládnou svrchované a všemocné elity. Život je redukován na nejnutnější schválené a povolené funkce, jednotlivec je pod neustálým dozorem Strany a Velkého bratra, všude jsou odhalováni nepřátelé a zrádci, kteří se po převýchově a před popravou přiznávají ke svým hrůzným zločinům. Winston a Julie se do sebe navzdory přísnému zákazu jakýchkoliv citů zamilují, a když je jejich vztah odhalen, jsou rovněž podrobeni tak důkladné převýchově, že nakonec zradí i sami sebe... Pro adaptaci patrně nejslavnějšího dystopického románu všech dob, Orwellova 1984 (poprvé vyšel v roce 1949), se ve stejném roce, jaký stojí v názvu knihy, rozhodl režisér Michael Radford. Roli Winstona Smithe, drobného úředníčka, který se rozhodne totalitní mašinerii vzepřít, strhujícím způsobem ztvárnil John Hurt. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (626)

paascha 

všechny recenze uživatele

Nemá smysl mluvit zde o notoricky známém obsahu - kdo nezná, ať se stydí! Nemá smysl zde mluvit o předloze - kdo nezná, je literární idiot!!! namístě je mluvit o zdařilosti této filmové adaptace, a ta je téměř dokonalá. Téměř, viz výhrady zasvěcených, ale ne zcela. I tak jde o film, při jehož sledování jsem měl nutkání řvát a střílet komouše. Pro mě velká deprese ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Dávno již tomu, co jistý gymnazista četl Orwella (1984, Hold Katalánsku). Filmová adaptace jedné ze základních knih 20. století nezklamala, zaujala, ale sama o sobě na poprvé nijak silně nezaklíčila, zdavši se příliš naivně a suše otročící předloze a její myšlence a poněkud „britsky televizní“. Dal jsem povinné čtyři. Později zhlédnuto ještě jednou a nyní znovu. A musím zvýšit na plný počet. Jeť mi ten film tak svébytně působivý, tak svérázně pěkný, zvoucí do sebe. Charakteristicky nuzná výprava dává vyniknout podstatnému a podstatné je tady úplně všechno. Mimo to oceňuji použití tiráže coby součásti díla (moje libůstka). Nevidí se často, aby nástup úvodních titulků tvořil s filmem akční jednotu, navíc tak úderně (za spolupráce hudby). Nejprve je nám předložen jistý silný společenský obraz a pak teprve, když každodenní kolektivní sociopsychohygienická masturbace dospěla k vyvrcholení, oznámeno, o co jde: 1984. Kdo tady před Listopadem viděl jen těch úvodních pět minut, viděl dost. Dnes už to nestačí, dnes potřebujeme vidět ten film, o nic méně aktuální, celý. A zítra? Představuji si, jaké to bude romantické dobrodružství ve světě, v němž se láska vyznává konspiračním lístečkem „I love you“, představujícím zavrženíhodný (a hrdelní) zločin. Škoda, že naše doba je ještě málo zralá a já se nedožiju tohoto nového počátku. Až se třeba slovo „hřích“ definitivně ustálí ve významu „snědla jsem celou tabulku čokolády“, pak bude otevřena cesta totální vládě slova Crime. Člověk už nebude dědičně zatracený, ztracený, zpronevěřilý - nebude volán. Člověk bude dobrý, šťastný, vděčný člen, který ví, že jakýkoli sebemenší úkrok či spočinutí, jakékoli soukromé hnutí mysli, je Crime. Bude to požehnaná, těhotná doba – zlo jedinou cestou dobra; zločin jedinou možností Adamova rozpomenutí. Ano, Adamova – viz, co se děje mezi jedinými třemi postavami v tomto filmu jednajícími. Vztahy Winston – O´Brian a Winston – Julia nápadně připomínají druhou a třetí kapitolu knihy Genesis. Předně motiv Evy, jež „svedla“ Adama (pod stromem v rajské zahradě, jak film ukazuje). A máme-li za to, že od pradávna přirozeně zklasičtělý motiv Evy – svedené svůdkyně výpověď knihy Genesis překrucuje, pak vidíme, jak je správně korigován Winstonovým postojem: „Nesnáším nevinnost. Nesnáším dobrotu. Nechci, aby ctnosti nadále existovaly. Chci, aby každý byl zkažený.“ Skutečné jablko vidíme Evu (nahou Julii) jíst, ovšem Adamovi místo jablka podává cukr, kávu, chléb, mléko, čaj – exklusiva jen pro vyvolené. Víme však, že v Textu jde o „strom poznání dobrého a zlého“ (ha, „pod košatým stromem“). Bůh sám vysazuje tento strom, jenž pod kletbou zakazuje – Goldsteinovu knihu. (Srov. též „v den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti“ s „ideozločin nepůsobí smrt – ideozločin je smrt“ nebo „jste mrtví!“) O´Brian je však otcovským bohem (srov. zvl. Winstonovy snové vidiny) i hadem zároveň – on sám podává Adamovi jablko ze stromu poznání dobrého a zlého. Celý děj je pak – a to je nejdůležitější – obrácený, což zpečetěno tím, že „adam“ Winston Smith není Prvním, nýbrž výslovně Posledním člověkem (dialog v mučírně se zrcadlem). A děj postupuje tedy takto: V Bibli Bůh nejprve stvoří Adama, potom z jeho žebra Ženu (což je jediný akt „člověka k obrazu svému, jako muže a ženu“), pak zapoví ten strom, následuje svedení, prvotní hřích, propadnutí smrti a vyhnání z ráje. V 1984 definuje Winston v deníku sám sebe jako propadlého smrti na samém počátku. Později přichází akt společného prvotního hříchu - Winston s Julií pod stromy (po celou dobu od prvotního hříchu jsou nazí, v Bibli naopak právě po něm se oblékají, kterýžto motiv je samozřejmě komplikován „poznali, že jsou nazí“) a teprve po tomto aktu přichází hadí svedení (O´Brian dává knihu), načež je Žena udeřena do žebra a odnesena do nicoty – stvoření pozpátku. „Stvoření“ je zde totiž negativní – znicotnění, „vypuštění do stratosféry“, výslovné vymazání i býválé existence ze vší skutečnosti. Něco chybí: vyhnání z ráje. Nuže jako je stvoření antistvořením, tak místo vyhnání děje se přijetí zpět do stavu nevinnosti, totální absorbování viníků do lůna Strany. Hospodin (na věky budiž požehnán) vyhodil zpronevěřilého člověka z domu, ať si radí. Strana naopak ho napraví (napravljenije) a vstřebá do sebe. Nepřekvapí, že obraz „posledního člověka“ v zrcadle hovoří stejnou řečí jako profláknutý „obraz člověka, obraz Boha“ – zdevastované zmučené tělo přibité na dřevě. Nepřekvapí ani jméno Goldstein a jména jeho odhalených agentů ve Vnitřní Straně: Aaronson, Rutherford. Jak taky jinak by se na této planetě mohli jmenovat, že ano. Sumou uznáte, že Adam Bernau nemůže jít u této Expedice Adam 84 pod pět. /// K přečtení: snob, gudaulin, Matty, Lavran. /// DaEmoNickY je divnej. /// Tvrdou kritiku od flanker27 lze akceptovat, nicméně: co třeba ta scénka při čekání na vlak – nic?; takových drobností je ve filmu víc; je třeba si uvědomit, že ve světě 1984, v němž pouhá soukromá pohnutka jako taková je základním zločinem, že v takovém světě je to, co rozumíme slovem „podezřívavost“, archaismem, dávno zapomenutou romantikou. Oldthink is Crime. Think in Newspeak. /// Časté výtky, že kdo nezná knihu, ten se u tohoto filmu nechytá, jsou věcně asi správné: samozřejmě, že se PŘEDPOKLÁDÁ četba Orwellovy knihy. Srov. chvályhodné doznání uživatele Pejpr: dal dvě, pak teprve přečetl knihu, zhlédl film znova a změnil na čtyři. () (méně) (více)

Reklama

maxi6 

všechny recenze uživatele

Karikatura totalitní mašinerie, ukázka oddanosti zfanatizované a ovládané masy Velkou stranou. Během celého filmu je používán specialní jazyk či mluva " newspeak" tj. slova ze schváleného pravopisu a povoleného Stranou, natočená verze se od knižní liší minimálně, zásady, pravidla, hesla a stranické "pravdy" byly vsazeny pro jejich knižní obsáhlost pouze krátce a heslovitě, o to více je z nich cítit totalitní odpad, bezmoc a násilí. George Orwell:".....Je nemožné vybudovat civilizaci na strachu, nenávisti a krutosti. Nebyla by schopná života. Rozpadla by se. Spáchala by sebevraždu....Nějak to musí selhat. Něco vás udolá. Je to život......... ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

Divák je od úvodu hodený do vody, nikto nevysvetľuje okolnosti za akých sme sa v v tomto systéme ocitli. Pripomína to komunistické časy, v knihe sa vraj postavy oslovujú súdruh, súdružka, čo by filmu asi sedelo viac. Kniha je kniha a film je film. Nepochybujem o tom, že kniha je skvelá. Nečítal som ju, ale film potreboval viac dialógov o systéme, pochybnostiach, vykúpení, ľudskosti, jednoducho viac všetkého, čím by sa nám postava J. Hurta priblížila. Svoju postavu zahral skvele, ale nejaký súcit a emócie zo mňa nedostal, čo však nie je jeho chyba. Ťažký film na sledovanie, chcelo by sa povedať, že i na chápanie, ale generácia, ktorá komunizmus aspoň čiastočne zažila vie o čo ide. Nechytila ma len forma, inak príbeh o tajnej láske dvoch ľudí v totalitnom systéme mohol byť úžasný. Takto je to len dobrý film na základe výbornej knihy. Bohužiaľ iba priemer. 60%. ()

3DD!3 

všechny recenze uživatele

Lidská mysl je neuvěřitelně tvárná věc... Natáčel to fanda předlohy to je vidět. Na plný nejdu pro pomalý začátek a usínací tempo. Richard Burton (ve své poslední roli) i poměrně mladý John Hurt hrají výborně a není problém jim věřit každou jejich myšlenku. Popravdě jsem 1984 shlédl pouze jako přípravu na zkoušku a nakonec jsem byl mile překvapen sympatickou atmosférou nicoty a beznaděje. Kdo řídí minulost, řídí budoucnost. Kdo řídí přítomnost, řídí minulost. ()

Galerie (76)

Zajímavosti (15)

  • Snímek byl natáčen v Londýně, tedy na stejných místech, kam umístil děj příběhu autor původní předlohy George Orwell, a dokonce v naprosto stejné době - v dubnu až červnu 1984. Mezi lokace, kde byl film natáčen, paří i elektrárna Battersea Power Station v Londýně, která je známá z obalu alba "Animals" skupiny Pink Floyd. (Nancy...)
  • Aby režisér Michael Radford stihl premiéru ještě téhož roku, natáčel film v období od dubna do června 1984. (Specs)

Související novinky

Zemřel legendární John Hurt z Vetřelce

Zemřel legendární John Hurt z Vetřelce

28.01.2017

Většina herců je ráda, když za život nastřádají hrstku výrazných rolí. John Hurt, jenž nás právě opustil ve věku 77 let (zákeřná rakovina...), ale na tak malé ambice kašlal. Hurt začal hrát ve… (více)

Caine a Demi jako zloději?

Caine a Demi jako zloději?

17.03.2006

Dvojnásobný držitel Oscara, britský vysloužilec Michael Caine, se objeví v kriminálním dramatu FLAWLESS po boku Demi Moore, nabírající v posledních letech druhý dech. Oba si již zahráli před více než… (více)

Reklama

Reklama