Režie:
Jan HřebejkScénář:
Petr JarchovskýKamera:
Jan MalířHudba:
Aleš BřezinaHrají:
Petr Forman, Emília Vášáryová, Jan Tříska, Ingrid Timková, Kristýna Boková, Jiří Macháček, Nataša Burger, Jan Budař, Zdeněk Suchý, Pavel Liška, Marek Daniel (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Úspěšný film Jana Hřebejka plný tragikomických příběhů a osudových setkání, přátelství, smíření i odpuštění... Komedie, která vás rozpláče, drama, které vás rozesměje – zní v podtitulu úspěšného snímku renomovaného dua Hřebejk – Jarchovský. Každý se někdy někam před něčím snaží uprchnout a právě tento film je působivým osobním průvodcem ve světě uprchlíků v nás i kolem nás, zažívajících nejen své každodenní starosti, ale obávajících se někdy víc sami sebe, než okolního světa. Ve skvělých hereckých výkonech vede film diváka přes nejednu humornou situaci k hlubšímu zamyšlení nad vkladem každého z nás do tohoto světa... (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (515)
Počas sledovania filmu ma trošku zarazilo, ako môže mať film s takým pestrým, inovatívnym a aj dobre prepracovaným scenárom toľko nepresvedčivých a umelých hercov, ktorí predtým hrali v mnohých snímkoch oveľa lepšie. Pretože ak nie na komédiu (a tou bol film len z malej časti), tak na drámu ich potrebuje ako soľ. Napríklad Macháček zahral svojho poloretarda dokonale, ale ako fanúšik úplne zlyhal a takéto polodojmy mám takmer z každého. Čo sa týka modernosti, tak to Hřebejk trošku prepískol. Radšej sa mal poriadne povenovať postavám, spoločenská kritika tiež nezabrala na tých správnych miestach, cez to všetko ma film celkovo nesklamal. Predsa boli len niektoré 'Levy' zaslúžené. 75%. ()
Má počáteční nedůvěra se sice hned rozplynula, ale stejně jsem nebyla nijak omráčená. Mám pocit, že poslední dobou jsou v českém filmu tendence natáčet filmy jen o hodně ulitlých jedincích (a skupinách), ale právě tyto scény mě zcela proti mému očekávání pobavily, bohužel se ale pravidelně střídaly s těmi - pro mě trapnými, při kterých jsem měla co dělat, abych to nestopla - například hostina u "Třísků" byla utrpení.Chápu, že obě linie měly své opodstatnění, ale způsob, jak byly velmi nesourodě seskládané, mi nepřipadal zvlášť povedený. Takže ve finále, ač jsem právě na takový druh humoru háklivá, oceňuji právě ty "šupy" s Macháčkem. A ještě - pokud jde o obrazové ztvárnění, bylo by úžasné, kdybych permanentně nečekala, z kterého rohu vyběhne Amélie. ()
Nevěrohodný, křečovitě splácaný scénář rozehrává přehršel motivů a bohužel ani jediný vlastně nedotahuje do konce. Vtipných situací je zoufale málo a jsou drtivě převažovány absolutní nudou a do očí bijící scénáristickou vykonstruovaností - předlouhou scénu u slavnostní tabule si teda dvojka H&J mohla odpustit, měl jsme při ní nutkání s panickým vyrázem ve tváří nadzvukovou rychlostí opustit kinosál. Jarchovský byl měl klečet na hrachu alespoň týden, ale nějaké tři dny trestu bych uvalil i na Hřebejka, protože po formální stránce je Horem pádem rovněž dílem nevydařeným. Hřebejk se patrně snaží o uměleckost a před kamerou se tak ocitají barevné filtry jako z cirkusu, zejména ten úplně příšerně žlutý, až má dívák pocit, že se film točil v Mongolsku. Před odpadem, případně jednohvězdičkovou ostudou film zahraňují velmi dobré herecké výkony, jen trojka Forman - Tříska - Macháček občas trošinku pokulhává.... ()
17% - Absence dobrého scénáře, inteligentního humoru a herecké přesvědčivosti dělají z Horem pádem další průměrný oddechový film pro diváky milující "hlášky". Na mnoha místech je ale film zbytečně vulgární, a ačkoli se tváří jako že "ze života", vidím za tímto projektem pouze lacinou a zoufalou snahu šokovat, a nastavovat zrcadlo. Za to strhávám další hvězdičku. * ()
To, co se dalo v předchozích Hřebejkových filmech omlouvat retro náladou, která s sebou automaticky přináší jistou idealizaci a zkreslení, vyplouvá v "současném" Horem pádem na povrch. Horem pádem je křečovitý, laciný, hysterický, kýčovitý a sentimentální film. Snaží se vyprávět o různých podobách mezidlidských vztahů, ale místo, aby citlivým způsobem vytvářel postavy, staví je do extrémních, nevěrohodných a vykonstruovaných situací. A pokud si nějaká postava vydobude alespoň určitou dávku porozumění, zabije ji v zápětí hysterickým výstupem. Jarchovský je neschopný scenárista a u Horem pádem to konečně snad vyšlo najevo, nedokáže napsat postavu, dialog, ani skutečný konflikt. Navíc používání filtrů (především tedy extrémně žlutý) akorát otravuje a vadí, navíc odvádí od toho, na čem zřejmě záleží autorům nejvíce, od postav a jejich vztahů. Přehrávající herci navíc zabíjejí i to, co by jinak mohlo fungovat... ()
Galerie (24)
Zajímavosti (16)
- Namaskovaný pysk Františka Fikese (Jiří Macháček) podle režiséra Jana Hřebejka rozhodně nebyl jen pro diváky, ale i pomůckou pro samotného herce: "Podle mě to Jirkovi pomáhalo. Jestli si něco vyčítám, pak fakt, že Jirka své nejtěžší monology točil na úplném začátku, kdy s tím drátkem na zubu, který mu dělal zaječí pysk, ještě nebyl srostlý, takže trochu šišlal. Řada lidí mi pak vyčetla, že je to nepovedenej pokus o vtip, přitom jsme o nic takového neusilovali. Ke konci natáčení už Jirka nešišlal, protože si na ten drátek zvykl, a my ho naopak museli nutit, aby tam aspoň trochu toho šišlání zachoval." (NIRO)
- Režisér Jan Hřebejk rok po premiéře filmu reflektoval jeho úspěchy i neúspěchy: "V září jsme byli velmi rozechvělí, jestli změnu našeho kurzu přijmou diváci a přijdou do kin. V tomhle směru nás výsledek víc než uspokojil, necelých šest set tisíc diváků je na tento druh filmu podle mě velmi solidní výsledek. Druhou velkou radost jsme prožili ještě před českou premiérou, když se nám film podařilo prodat Sony Pictures Classics s tím, že americkou premiéru filmu stanovili velmi sebevědomě týden před udělováním Oscarů. Potom už to ale bylo horší. Za celý podzim se nám film nepodařilo prodat do žádné jiné distribuce a nepovedla se ani oscarová nominace. Každopádně nám ale Horem Pádem nevzalo chuť do dalších filmů ze současnosti. Nevzbudilo v nás pochybnosti v tom smyslu, že jsme se měli radši držet šabachovských nostalgických komedií." (NIRO)
- Scéna, kdy Jiří Macháček hraje fotbal s malým Františkem, nebyla původně ve scénáři, dodatečně byla doplněna až na žádost právě Jiřího Macháčka. (Witta)
Reklama