Horem pádem

Počas sledovania filmu ma trošku zarazilo, ako môže mať film s takým pestrým, inovatívnym a aj dobre prepracovaným scenárom toľko nepresvedčivých a umelých hercov, ktorí predtým hrali v mnohých snímkoch oveľa lepšie. Pretože ak nie na komédiu (a tou bol film len z malej časti), tak na drámu ich potrebuje ako soľ. Napríklad Macháček zahral svojho poloretarda dokonale, ale ako fanúšik úplne zlyhal a takéto polodojmy mám takmer z každého. Čo sa týka modernosti, tak to Hřebejk trošku prepískol. Radšej sa mal poriadne povenovať postavám, spoločenská kritika tiež nezabrala na tých správnych miestach, cez to všetko ma film celkovo nesklamal. Predsa boli len niektoré 'Levy' zaslúžené. 75%. (09.03.2008)

Třikrát hurá. Hřebejk se konečně oprostil od komunistů a natočil film o normální dnešní době. S potěšením konstatuji že i přes jaksi useklý konec je to Hřebejkův nejlepší film. Hodně za to může scénář a herci v čele s opravdu dojemným Jiřím Macháčkem, nabušeným Jaroslavem Duškem, sympatickým Petrem Formanem a tradičně ulítlým Janem Třískou (Lenine nevyrušuj). I ostatní herci jsou skvělí zvlášť Emília Vašáryová vám utkví a neherečka Kristýna Liška-Boková podává velice dobrý herecký výkon. Jinak Horem Pádem mi moc jako komedie nepřišlo spíš jako jakési podobenství o tom jak je to v Austrálii super a v Čechách na hovno. Myslím, že se časem přestěhuju. :-)))))))))))))))) (05.06.2005)

Cítím se jako na houpačce. Odehrávají se dvě hlavní linie, které se vzájemně propojí, ale ta jedna je naprosto bombastická a ta druhá otřesně nudná a nezajímavá. Ta skvělá je s tím dítětem a hlavně trio Macháček-Liška-Dušek jsou parádní. Ovšem příběh okolo Třísky a Vašáryové (chudák Forman) je otřes (panebože proč ten 20 minutovej oběd ? Brrrrrrrrr). (01.01.2007)

Hřebejk je bezpochyby jedním z našich nejlepších režisérů současnosti (u mě nejlepší). Jeho filmy mám rád, jsou mi blízké, poznávám v nich autentické situace na chlup podobné těm, které jsem sám prožil, kterých jsem byl svědkem nebo o kterých jsem slyšel .... Byl jsem zvědav, jak dopadne jeho výlet do současnosti. Do doby, kterou znají nejen pamětníci zaživší dobu "Pelíšků" :) .... A Hřebejk to zase vystihnul. Nekompromisně, dost tvrdě a tradičně vtipně "nastavil zrcadlo" :) tomu jací jsme. A nejenom určitá skupina. Myslím, že v tomhle filmu se může identifikovat skoro každý.... Jako vždy u Hřebejka přesný casting dal vyniknout především Emílii Vašáryové a Petru Formanovi. Ti jsou ovšem jen "vyčnívající špičkou ledovce" skvělých hereckých výkonů tohohle filmu. (05.04.2005)

Ten film je skutečně hodně hořký a smutný - to se musí Hřebejkovi nechat, že se odvážil opustit svou pevnost nostalgie, kde byl pevný v kramflecích a pokusil se nám sdělit co ho u nás (na světě vůbec, v naší malé zemi zejména) trápí. Lidi jsou zahořklí, zklamaní a otupělí, bezohlední, sobečtí, zrádní, násilničtí, sprostí, víceméně bez výjimky rasisti (v různé míře samozřejmě) a nikdo s tím jak to tak vypadá nic nedělá (a ani nechce - viz scéna na policejní záchytce, aneb "pánové si přáli ještě med")... Osobně tedy nemám problém s tím, o čem film vypráví, ale spíš v tom jak to dělá. Paralelní, prolínající se příběhy několika lidí se společnou pointou, to je v současné době poměrně moderní a osvědčený model vyprávění (Podfuck, Magnolie, Amores perros, 21 gramů, ...), ovšem Hřebejk jakoby ho využíval jen a pouze proto. Všechny postavy kromě policisty Františka a Martina a jeho matky Věry jsou prakticky ploché a z charakterového hlediska hodně nevýrazné (i když třeba svým způsobem zábavné - duo Liška, Daniel). A hlavně - i když celé poselství filmu je samo o sobě poměrně silné a nosné, celý film postrádá... jak to říct? Šmrnc, něco co by z něj dělalo ucelené dílo. V rámci naší kinematografie se přesto stále jedná o silný nadprůměr. 70% (02.01.2007)