Obsah
-
Na pohřbu otce, za účasti jeho nesčetných milenek, se Jana (Tatiana Vilhelmová) a Anna (Karolína Kaiserová) dozvídají o existenci nevlastního bratra Vladimíra (Jan Budař). Nejmladší ze sourozenců Anna, která touží být krásnější a dokonalejší, netrpělivě čeká na svou první lásku. Její sestra Jana je zatím na pokraji nervového zhroucení ve snaze udržet své manželství se záletnickým Janem (Ondřej Vetchý). Nově objevený bratr Vladimír neuroticky hledá sám sebe a jednoduché to nemá ani dobrácký František (Saša Rašilov), který je až příliš často na služebních cestách, zatímco jeho žena Karin (Alice Veselá) si užívá života s tajným milencem. Mozaika osudů, do níž zapadá také příběh matky obou sester (Vilma Cibulková) se skládá střípek po střípku a divákům je předkládána s přesným množstvím nadsázky a humoru.
Duše jako kaviár je film o cestě za štěstím, na níž člověk udělá stokrát stejnou chybu, aby ji až po stoprvé napravil. (oficiální text distributora)
Na pohřbu otce, za účasti jeho nesčetných milenek, se Jana (Tatiana Vilhelmová) a Anna (Karolína Kaiserová) dozvídají o existenci nevlastního bratra Vladimíra (Jan Budař). Nejmladší ze sourozenců Anna, která touží být krásnější a dokonalejší, netrpělivě čeká na svou první lásku. Její sestra Jana je zatím na pokraji nervového zhroucení ve snaze udržet své manželství se záletnickým Janem (Ondřej Vetchý). Nově objevený bratr Vladimír neuroticky hledá sám sebe a jednoduché to nemá ani dobrácký František (Saša Rašilov), který je až příliš často na služebních cestách, zatímco jeho žena Karin (Alice Veselá) si užívá života s tajným milencem. Mozaika osudů, do níž zapadá také příběh matky obou sester (Vilma Cibulková) se skládá střípek po střípku a divákům je předkládána s přesným množstvím nadsázky a humoru.Externí recenze (3)
-
Filmpub.cz (Petr Cífka)
"Dovolím si tvrdit, že až na opravdové výjimky neumí čeští scenáristé napsat věrohodný a v mezích světa celuloidu zdánlivě realistický dialog v čase přítomném, v době kterou nelze bagatelizovat tak snadno jako minulost (tomu ostatně odpovídá i mnohem lépe postihnutý svár "zla a dobra" v Cieslarově…" (více)
-
Filmweb.cz (Petr Siska)
"Režisér Cieslar jakoby se bál, že český divák je vyladěn na komedie a vše závažné programově odmítá a nebo shazuje, a proto se přizpůsobuje a zpoza plátna na nás neustále lišácky pomrkává. Život je holt krátkej, tak proč si to kazit?, říká se. Jenže pak vznikají hybridy, které možná zaplácnou dvě…" (více)
-
Tiscali.cz (Jan Jaroš)
"Cieslar zdárně navozuje všednost příběhu, podtrženou i nevnucující se kamerou Jiřího Macháně, který uplakanou setmělostí barev vyjádřuje situaci, v níž se postavy nacházejí. Šedavě bezvýrazný prostor interiérů i ulic dokresluje stejně šedavou existenci jejich obyvatel, oživenou jen tvrdou rockovou…" (více)
