Noc rozhodnutí (TV film)
Drama
Česko, 1993, 69 min
Režie:
Pavel HášaHrají:
Rudolf Hrušínský, František Němec, Josef Abrhám, Luděk Munzar, Soběslav Sejk, Petr Štěpánek, Jan Vlasák, Josef Šebek, Stanislav Lehký, Jiří Klem, Karel Polišenský, Karel Hovorka ml., Kamil Koula, Marek Libert, Ludvík Král, Marek Pavlovský, Marek Ronec, Dalibor Gondík, Oto Ševčík, Jiří PtáčníkObsah
-
Rudolf Hrušínský ve své poslední televizní roli v dramatickém příběhu březnové noci roku 1939, která rozhodla o vzniku Protektorátu. Dramatický příběh osudové noci ze 14. na 15. březen roku 1939, v níž byl prezident doktor Emil Hácha přinucen, aby svým podpisem legalizoval zřízení tzv. Protektorátu Čechy a Morava. Od této chvíle právě uběhlo 65 let. Autor scénáře J. S. Kupka pojal tuto historickou událost jako lidské drama člověka, který je postaven před rozhodnutí, zda vyhovět nacistickému diktátu, nebo riskovat krveprolití. (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (35)
-
Renton
Scénář: Jiří Kupka .. Čas nečeká..(31.1.2011)
-
woody
Emil Hácha je pro mně hrdina.Vyprovokovat zničující válku která by zabila tisíce, ne-li milióny lidí, nebo postoupit celou republiku Hitlerovi, když bylo už té noci jasné, že u Sudet nezůstane a brzy si zabere celou zemi?Jak by jste se rozhodli vy, být na jeho místě. Především, Hácha byl už starý a nemocný právník. Prezidentovat nechtěl, chtěl v klidu dožít na své chatce. Ale cesty osudu ho zavedly na Hrad a stejně tak ho učinili zrádcem a černým svědomím národa. V době protektorátu to byla už jen postavička v rukách nacistů, ale stejně si to nezasloužil...K inscenaci: Konečně tu nejsou buržoázní zaprodanci, slaboši, kteří odmítli solidární Sovětskou pomoc a venku pod Hradem stojí tisíce dělníků z Kolbenky chtějící bránit vlast do polsedního muže jako jsme to znali z "histerické rekonstrukce" Dny zrady. Nene. Je zde jen několik postav. Formát incenace navíc poskutuje jen pár klaustrofobních exteriérů, za okny straší hustá tma. Dělníci zalezlí doma a tatíček Gottwald balí kufry a zdrhá do Moskvy aby se naučil jak nám za 9 let vítězoslavně zakroutí krky. Výborní představitelé všech rolí a navíc jde o poslední roli pana Hrušínského. Doporučuji, jestli to někdy zase ČT vyhrabe ze svého archívu, podívejte se na to. Nebudete pak mít moc dobrý pocit, ale to ani z námětu nesmíte čekat.(12.3.2006)
-
Enšpígl
Závěrečná otázka Emila Háchy v podání Rudolfa Hrušinského je sice určena jeho doktorovi, kterého zde hraje skvělým způsobem Josef Abrhám, ale ve skutečnosti je adresována nám všem: A co by jste dělal (a ) na mém místě Vy ? V historii naší země nebyl nikdy žádný český prezident nucen udělat tak těžké hodnocení jak Emil Hácha. Neodpustím si teď věc, kterou možná některé lidi naseru, ale nemůžu jinak. Vést odboj z Mosky nebo Londýna je považováno za hrdinství, ale zůstat zcela osamocen v situaci kdy po naši zemi pochodovaly holinky záhuby a označit toto "zůstání" za kolaboraci ?? Ne to neberu, ani soudruh Gottwald ani pan Beneš pro mě žádní hrdinové nejsou, jistě ani pan Hácha nebyl žádný hrdina, ale on zůstal, stejně jako miliony Čechů a Slováků, kteří neměli připravené letadýlko na východ nebo západ. On zůstal a snášel stejně ponížení jako celý československý národ a to v mých očích není a nikdy nebude žádná kolaborace. Noc rozhodnutí považuju za jednu z nejlepších TV inscenací vůbec / i přes jednu historickou botu viz uživatel Tunner / , ve které naposled zazněl jedinečný hlas, který bych dokázal poslouchat celé dny a naposled zazářili ty krásné a ušlechtilé oči pana Hrušinského a já jen lituji, že "vyšší moc" nedokázala obdarovat pana Hrušinského stejně, jako on obdaroval všechny svoje filmové postavy - nesmrtelností !(17.3.2009)
-
Oskar
"Pane prezidente, váš podpis znamená konečné řešení české otázky. Chci říct, definitivní mír." Záměr rehabilitovat pověst Emila Háchy, na kterého český národ delegoval své nečisté svědomí a nehezky mu po válce přezdíval "Hácha - Hitlerův brácha" je sympatický a svádí k nadhodnocování. A ožehavé téma podpisu německých požadavků zase k siláckým soudům a svérázným výkladům historie. Tomu bych se rád vyhnul. Jde o běžnou, statickou televizní hru a řekl bych, že není ani tak mimořádně napsaná jako zahraná. Promluvy postav jsou často podivně šroubované a proklamativní, abychom kromě právě probíhající situace byli srozuměni s předchozím vývojem a měli na paměti budoucí důsledky. Takže nemocný prezident Hácha, který sotva dýchá, například požádá lékaře o vodu, ale než se napije, vysouká ze sebe toto: "Jak se to stalo, že tady sedíme v pasti? Protože jsem včera v pět hodin nastoupil do vlaku; nemohl jsem nenastoupit, právě tak jsem nemohl říci ne, když mne v pomnichovském marasmu vytáhli z mé knihovny na Hrad. Celý můj život se skládal z nevyhnutelností, protože jsem ctil povinnost. Teď stojím před neúprosnou nevyhnutelností a ustoupit není kam." Teprve pak se konečně napije. ;-) Zkuste si to cvičně říct a pokloníte se Rudolfovi Hrušínskému, který i takto šroubovanou repliku podal uvěřitelně, civilně, jako by ho právě napadala. Jeho Hácha ještě není zcela zlomený nemohoucí stařík, jak ho často prezentují jeho příliš horliví zastánci a přeskakují tak několik protektorátních roků, které ho takto semlely. I hra si neustálým zdůrazňováním jeho nemohoucnosti vytváří jakési alibi. Podle mě zbytečně. Hrušínský, sám tehdy vážně nemocný a viditelně pohublý, šetří každým pohybem, krokem, gestem. Vidíme tedy, že Hácha není ve fyzické kondici. Ale myslí mu to výborně. Je v situaci, do níž se nikdy nechtěl dostat, ale když už v ní je, hledá co nejméně bolestivé řešení, jak ji uchopit. Vedlejší postavy jaksi zhuštěně reprezentují možné pohledy na věc, které Hácha musí před svým rozhodnutím zvažovat. Josef Abrhám představuje čapkovskéhoo lékaře-idealistu a nabádá prezidenta k vzdorovitému gestu s vírou, že zburcuje další mocné muže tohoto světa. Ministr František Němec je naopak pragmatik, ví, že na gesta je pozdě, chlácholí sebe i Háchu bagatelizací Hitlerových spádů a připravuje půdu pro vyjednávání s německým tajemníkem. Toho hraje Luděk Munzar, jako by spojil v jednu postavu obvyklý model hodného a zlého policajta. Od dobráckých slibů harmonického soužití Čechů s Němci po výhružky a vydírání zničením Prahy. Čtyřlístek našeptavačů doplňuje sluha Soběslav Sejk, symbolizující "prostý lid". Přesně ten typ "malého českého člověka", o kterém se někdy říká, že je "pracovitý, ale svině". Je to dobře vymyšleno, absence Hitlera IMHO není žádná historická bota, jak tu dvakrát zaznělo, ale výsledek správné úvahy, že Hitler by na sebe strhával nepatřičnou pozornost. Vynechal bych snad jen prostřihy do německých velitelských štábů, do komorního ladění hry nezapadají. 80%(25.8.2010)
-
monolog
Doktor Emil Hácha jako hlavní hrdina televizní inscenace? Navíc velmi zdařilé televizní inscenace a ještě k tomu jako kladná postava? Ještě o několik let dřív by to bylo nemožné, ale demokracie a svoboda přináší přeci jen jisté výhody, oproti totalitě. Tento jistě revoluční pohled na protektorátního prezidenta, mnoho desetiletí označovaného jako kolaboranta a zrádce lidu a své země. Pravda však nemusí být jenom černobílá, obyvkle je někde mezi miliony odstíny šedivé. Emil Hácha byl v prvé řadě nemocný a starý člověk postavený před velmi náročné rozhodnutí, jež nemá v našich moderních dějinách obdoby. Nechci nikomu vyvracet jeho názor na Háchovo zrádcovství, to mi nepřísluší. Jen bych chtěl, aby se každý člověk o něm zamyslel. Měl vůbec na vybranou? Co mohl dělat proti tehdy všemocnému silnému Německu? Navíc sám jediný, když v Mnichovu rozhodli čtyři o pátém v jeho neprospěch a bez jeho participace? Jak bychom se rozhodli my? Bojovat a poslat většinu bojeschopných mužů na smrt, sledovat, jak při kobercových náletech by umíraly stovky civilistů, hořely nedocenitelné národní památky jako ve Vídni? Bojovná nálada tehdy věru byla, ale Hitler měl navrch po všech stránkách (technika, lidé, fanatismus). A co je nejdůležitější, za ním stály veškeré světové mocnosti. Kdyby Hácha nepodepsal, pravděpodobně by tu dnes České ani Slovenské republiky nebylo (Slováci prominou, ale jako Čech dávám svou zemi na první místo), protože bychom byli za iniciátora války bráni my. Ne Hitler a Mussolini. Pouze my, přestože naše vláda dělala všechno možné i nemožné, aby k tomu nedošlo. Veškeré "nekřesťanské" požadavky z nacistické strany na odstoupení částí republiky s později i méně jak 50% německých menšin byly splněny, přesto Němci zabrali ještě mnohem víc než jim bylo smlouvou povoleno, k nim se na jižním Slovensku připojili Maďaři a na severní Moravě Poláci. A to podotýkám, že veškeré technické i jiné vybavení, všechny vojenské objekty, nemovitosti atd musely zůstat, kde byly. Kdokoliv by byl zničil nebo přenesl například sklad munice, byl by přinejmenším zavřen do vězení. A o to tu jde. Naše země už ani neměla prostředky na pořádné vedení války (od Mnichova). Hácha byl již tehdy unavený muž, ale snažil se pomoci svému národu tak, jak dovedl. I své prezidentování protektorátu v prvních letech bral velmi vážně, snažil se zlepšit podmínky Čechů, snižovat sankce nácků, pomáhat nám kde to jen šlo, jenže pak přišlo trpké probuzení. Protektorátní prezident totiž nebyl nic. Pouze říšský protektor (např Neurath, Heydrich atd. později nahrazen ministrem pro Č. a Mor. K.H. Frankem) měl veškerou státní moc. Například byl způsobilý svým dekretem zastavit nebo vydat jakýkoliv zákon, když bylo nebezpečí z prodlevy. Ale o té prodlevě si rozhodoval sám. Roku 1943 Hácha odstoupil kvůli zdraví, o dva roky později byl zatčen. Po několika měsících zemřel ve vězení. Ale vraťme se ještě k předválečným událostem. Kdo byl větší zrádce, Beneš, jenž emigroval do ciziny, nebo Hácha, který tu zůstal a společně s republikou prožíval dobré i zlé? Vím, Beneš odjel proto, aby mohl být nastolen nový směr politiky (tedy moci se s říší dohodnout, protože Beneš byl příliš proti) a také vést zahraniční odboj, ale i tak. Hácha byl dle mého názoru jenom figurka, postava, již dějiny rozemlely a zničily její čest a veskrze dobré úmysly a činy. A o tomto je i tato inscenace podpořená skvělým Rudolfem Hrušínským, který v té době sám neměl daleko ke smrti a též byl nemocný a unavený, i když se měl zajisté z čeho radovat. Dožil se svobody, měl milující rodinu z níž nikdo se nestal budižkničemem, byl slavný a obdivovaný.(24.2.2006)
-
Kulmon
Skvělý televizní film, ve kterém se naposled zaskvěl herecký genius Rudolf Hrušínský. Jeho herecký výkon nepřekvapí. Za jeho život nás ohromil už tolikrát, že se nelze divit. Nicméně jeho ztvárnění dr. Emila Háchy je dechberoucí a my si tak dokážeme snad ještě lépe představit v jaké roli tento nešťastný muž v nešťastnou dobu na nešťastném místě byl. .......... Rozhodnutí pominout v této inscenaci Hitlera je prozaické. Autoři nechtěli dávat prostor další dominantní postavě, která by úkol (tedy ukázat nelehkou situaci prezidenta Háchy) znesnadnila, či odsunula ho na vedlejší kolej. Jinak bych měl jen připomínku k ministrovi Chvalkovskému, kterého ztvárnil František Němec. Zde je prezentován jako pro německy orientovaná, záporná postava. Já bych jej však tak kriticky neviděl.(11.5.2009)
-
sportovec
Tragédie výrazné osobnosti veřejného života posledních let monarchie i První republiky, vynikajícího právníka, zodpovědného občana, muže, který více než s rdousící nepřízní doby bojoval s Alzheimrem. Zhruba tak lze popsat postavu blízkého spolupracovníka obou československých prezidentů meziválečné éry v jedné z nejtěžších chvil jeho života (nemohl tušit, že ho čeká ještě větší smršť obou heydrichiád, jež zničí jeho dobré jméno). Háchova tragédie ani v nejobtížnějších okamžicích života prezidenta někdejšího Nejvyššího správního soudu z líhně zemského českého výboru před r. 1918 nebyla kolaborací. V mezích svých stále se tenčících sil tento muž bojoval podle svého nejlepšího svědomí s okupanty, které nepozval, a mocí, kterou nenáviděl. (Srovnejme jeho chování s počínáním stalinistického Gottwaldova vedení KSČ v padesátých letech; ze skutečných odbojářů včetně Edvarda Beneše nikdy nikdo tohoto tragického muže z kolaborace neobviňoval). Rudolf Hrušínský, sám slábnoucí a z našeho světa odcházející, ve svém hereckém a vůbec uměleckém epilogu předvedl jeden ze svých nejlepších hereckých výkonů. Zmínku pro své nadprůměrné výkony zaslouží i František Němec (ministr Chvalkovský) a Josef Abrhám (Háchův osobní důvěrník, snad nejblíže tomuto vymezení stojí dr. Havelka, pracovník prezidentské kanceláře). Bohužel nepřekvapí, že toto vynikající dílo, jehož hodnota není pouze umělecká, ale stejně zásadně i dokumentární - obstojí i v tomto ohledu - dodnes není na DVD nosičích, kam už dávno patřilo. Je to nevídané sebezašlapání po vlastní kvalitě. Není ani první a určitě ani poslední. I taková je naše doba.(2.1.2008)
-
gudaulin
Se samotnou televizní hrou nemám nejmenší problém, je to silná dramatická látka s kvalitním scénářem, skvělým obsazením, výbornými hereckými výkony. Autor má pochopitelně právo na uměleckou interpretaci historických událostí, ani on, ani diváci onoho osudného března v Berlíně nebyli. Hře pochopitelně pomáhá i fakt, že pro Rudolfa Hrušínského to byla poslední role, takže jde svého druhu o pietní záležitost. Mám spíš problém s komentáři ostatních uživatelů, resp. jejich politicko-historickými závěry. Pokud byl Emil Hácha něčí obětí, pak především svých vlastních politických názorů a osobnostního profilu. Emil Hácha byl bezpochyby vzdělaný intelektuál se smyslem pro umění a literaturu, ale zároveň i konzervativně autoritářský byrokrat, který duchovně ustrnul někde v druhé polovině 19. století, konzervativní austroslavista, odpůrce liberární demokracie a demokratického liberárně-ldemokratického proudu, který v české společnosti představovali např. Masaryk, Beneš, Peroutka nebo Čapek. Byl to jednoduše stoupenec privilegovaného kastovnictví, tradičních hodnot, pořádků a státních celků. K Československé republice měl vyloženě vlažný vztah a jejího zániku vlastně ani výrazně nelitoval. Stýskalo se mu po starém dobrém Rakousku-Uhersku se silným vlivem katolické církve. Jako typický konzervativec obdivoval autority všeho druhu, takže oddaně sloužil Masarykovi i Benešovi, stejně jako oddaně sloužil nacistům a jak by oddaně sloužil komunikoliv jinému. Ještě za okupace se chodil poklonit k Masarykovu hrobu, ale nikoliv proto, že by souhlasil s jeho politickými názory nebo z protestu, ale jednoduše právě proto, že Masaryk představoval svého druhu nezpochybnitelnou autoritu. Je příznačné, že ve 30. letech udržoval Hácha velmi blízké vztahy s řadou prominentních nacistických právníků, býval mj. hostem říšského ministra W. Funka. A ani v nejmenším mu nevadilo, že tito lidé jsou oporou nacistického totalitarismu. Hácha sice nikdy nebyl fašista, ale patřil přesně k těm politickým kruhům klasické konzervativní pravice, které přivedly v Itálii i v Německu fašisty k moci. Hácha se stal prezidentem jedině díky podpoře, kterou měl v Německu, díky dominantnímu vlivu Německa v období 2. republiky to byla právě německá vláda, která fakticky o obsazení postu českého prezidenta rozhodla. Hitler dal Háchovi přednost i přes pronacisticky smýšlejícím Františkem Chvalkovským, který mimochodem byl oním ministrem zahraným Františkem Němcem v televizní hře. Hitler Háchou opovrhoval a považoval ho ze bezpáteřního úředníka, který zajistí bezproblémový chod protektorátu. A to se taky stalo. Hácha bezpochyby kolaborant byl, představoval aktivistický proněmecký živel, žil v představě, že vstřícností a loyalitou k Německu bude český národ odměněný slušným zacházením. Od roku 1942 postupně Háchu vyřazovala z politického života těžká nemoc, ale to nic nemění na jeho trapné roli v protektorátní éře. Sám se nikdy vlastně politikem necítil, byl a zůstal úředníkem, zvolení do úřadu prezidenta chápal jako úřednické vyznamenání při odchodu do výslužby. Jako právní byrokrat úzkostlivě a mechanicky dodržoval právní formy, a to i za situace, kdy se právo stálo politickým instrumentem totalitní moci... Celkový dojem z televizní hry: 90 %.(17.4.2009)
-
Aluska88
Strhující a tak neuvěřitelně autentické a opravdové, až z toho mrazí. Rudolf Hrušínský zde ztvárnil sebe. Starého, slabého, nemocného muže s geniálním a neopakovatelným hereckým talentem. A ztvárnil také stárnoucího prezidenta Háchu, který stojí před nejtěžší zkouškou, jaká jej mohla potkat. Pocity, které prožívá a myšlenky, které se mu honí hlavou. To vše je vidět. Nesmírnou bolest, jak fyzickou, tak psychickou, strach, možná i stud a beznaděj. Z toho, že mu jeho, naši, vlast kradou před očima a on nemůže zasáhnout. V této chvíli už neměl na výběr. Ani my. V té místnosti, za zavřenými dveřmi, se tehdy rozhodlo o událostech, které psaly historii a změnily svět. Tehdy tam byl Emil Hácha, ale v tomto snímku to byl především Rudolf Hrušínský, jemuž tato role působila také bolest. Jako člověku. Výjimečnému, záhadnému a skvělému. Protože tím podle mne byl. Pamatuji si komentář jednoho uživatele k filmu Dým bramborové natě, ve kterém píše, cituji "panu Hrušínskému nedělalo dobře, tu roli nehrát." Přesně takový pocit mám z Noci rozhodnutí. Ztvárnil svou roli tak nesmírně sugestivně, až to bolelo. "Byl bych radši, kdyby dnešek vůbec nenastal..."(15.3.2009)
-
LiVentura
..zas a jen Rudolf. Tolik zesláblý a přeci tak silný. Jeho velmi emotivní, odevzdané rozloučení s věrným a nezapomínajícím divákem.(4.8.2008)
-
WANDRWALL
Obhajoba Háchy jako člověka.(11.7.2011)
-
triatlet
Televizní inscenace zachycující tragický den v českých dějinách – 15. březen 1939. Prezident Emil Hácha, „starý pán“ charakterizován výstižně, téměř encyklopedicky nejen ze strany ostatních postav, které připomínají, že se spolupodílel na překladu humoristického románu Jerome Klapky Jerome „Tři muži ve člunu", že mu v roce 1938 zemřela manželka, ale i prostřednictvím postavy samotného Háchy: „Proč mě vytáhli z mé knihovny na Hrad?“. Jako právník Hácha řeší otázku odpovědnosti, práva, chce, aby “byl už zítřek“, ovšem druhý den říká, že by byl raději “kdyby dnešek vůbec nenastal“. Scénárista J.S. Kupka začlenil i dobové nacistické propagandistické snímky. Výborný Rudolf Hrušinský. Použili-li tvůrci přímé citace, mohli alespoň v titulcích upozornit na konkrétní osoby. Háchu v Berlíně doprovázel ministr zahraničí František Chvalkovský (F. Němec - zde jen jako ministr). Vhodně využité dobové rekvizity - noviny s titulkem o vzniku slovenského samostatného štátu.(15.3.2009)
-
xxmartinxx
Televizní vzezření tomu neuvěřitelně ubírá. Jako šedesátiminutová konverzačka slušné, ale když pominu sílu námětu samotného, moc mi toho nezbude.(29.10.2010)
-
starbrejkr
Poslední představení jednoho z našich největších hereckých géniů.....a mimořádně důstojné. Odhaduji, že tehdy v roce 1993 to pro spoustu lidí po letech komunistické masáže ohledně dr. Háchy muselo být celkem překvapivé zpracování. Příběh je hodně komorní, ale ona zoufalost a bezmocnost z toho čiší dokonale.(10.3.2008)
-
BASE
Myslím, že není vhodné zde psát o politice...Z mého pohledu se jedná o jednoznačně "delikátní a unikátní" snímek. Delikátní svou intimností, se kterou možná ani nebylo nutné přílišné vedení coby režiséra a unikátní v hlavní roli. Zůstává jen otázka, jestli s tím vším vnitřně souhlasil i Pan Rudolf Hrušínský...myslím, že ano(13.9.2009)
-
hans500
Díky perfektnímu scénáři i vynikajícím hercům a kvalitní režii filmu neškodí ani pouhé televizní zpracování, ba naopak. Rudolf Hrušínský zde ve své zcela poslední roli vydává mimořádně skvělý výkon, přičemž František Němec a Josef Abrhám nezůstávají pozadu, nýbrž mu skvěle sekundují.(9.3.2011)
-
Přemek
Výborný TV film s odvážným zpracováním ožehavého tématu (ne každý je ochotný připustit, že dr.Hácha nebyl kolaborant) a s vynikajícím výkonem Rudolfa Hrušínského. Vadou na kráse je jen papírová "čapkovská" postava v podání Josefa Abrháma (ten za to ovšem nemůže)...(25.6.2007)
-
brooklyn73
Pavel Hasa zreziroval v roce 1993 inscenaci pribehu, ktery jeste stejne jako posledni pesak mozna mohl, svym aktem zmenit ci mozna i poopravit prubeh ci zacatek druhe svetove valky. Hlavni role prezdidenta Hachy se ujmul jako vzdy bezchybne, naposledy pred kamerou objevyvsi se Rudolf Hrusinsky. Vykony ostatnich hercu jsou na urovni odpovidajici jeho derniere.Tvurcum bych mozna vytknul nepatricne ucesy vlasu zejmena mladych nemeckych vojaku. 'Vyti vlku az do konce mych dnu,Vyti vlku..."(20.3.2009)
-
klúčik
Dal som 5 hviezdičiek, lebo pán Hrušínsky si ich jasne zaslúžil. Jeho posledná rola , je famózna , a aj keď tu je jasne na pokraji života , tak nás uchvátil svojou postavou... veľká vďaka tomuto hercovi.(16.9.2011)
-
pend
Úžasná záležitost, R.Hrušínský je vynikající.(11.2.2007)