The Night of the Decision
Režie:
Pavel HášaScénář:
Jiří Svetozar KupkaKamera:
Vladimír OpletalHudba:
Petr MandelHrají:
Rudolf Hrušínský, František Němec, Josef Abrhám, Luděk Munzar, Soběslav Sejk, Petr Štěpánek, Jan Vlasák, Josef Šebek, Stanislav Lehký, Jiří Klem, Karel Polišenský, Karel Hovorka ml., Kamil Koula (více)Obsahy(1)
Rudolf Hrušínský jako prezident Emil Hácha v dramatickém příběhu březnové noci roku 1939, která rozhodla o vzniku Protektorátu. Dramatický příběh se týká osudové noci ze 14. na 15. března roku 1939, v níž byl prezident doktor Emil Hácha přinucen, aby svým podpisem legalizoval zřízení tzv. Protektorátu Čechy a Morava. Autor scénáře J. S. Kupka pojal tuto historickou událost jako lidské drama člověka, který je postaven před rozhodnutí, zda vyhovět nacistickému diktátu, nebo riskovat krveprolití. V režii Pavla Háši postavu Emila Háchy jako svou poslední roli (v roce 1993) vytvořil Rudolf Hrušínský. S hereckým mistrovstvím v ní ztvárnil rozpor mezi povinností a svědomím jako velké lidské drama... Televizní film uvádíme jako připomínku neblaze známých událostí, které uvedly naši vlast na šest let do nesvobody – vznik Protektorátu Čechy a Morava. (Česká televize)
(více)Recenze (107)
Obhajoba Háchy jako člověka. ()
Vytí vlků až do konce mých dnů. Osudový milník českých dějin a nezvratitelné dilema jedné noci. Strhující Rudolf Hrušínský, ocitající se v samém závěru svého uměleckého působení, vytvořil v Háchovi fascinující portrét člověka, obětujícího svou čest národu, který jej nakonec zradil. Obyčejný český člověk se totiž, jak známo, raději na chvíli přihrbí. ()
Televizní inscenace zachycující tragický den v českých dějinách – 15. březen 1939. Prezident Emil Hácha, „starý pán“ charakterizován výstižně, téměř encyklopedicky nejen ze strany ostatních postav, které připomínají, že se spolupodílel na překladu humoristického románu Jerome Klapky Jerome „Tři muži ve člunu", že mu v roce 1938 zemřela manželka, ale i prostřednictvím postavy samotného Háchy: „Proč mě vytáhli z mé knihovny na Hrad?“. Jako právník Hácha řeší otázku odpovědnosti, práva, chce, aby “byl už zítřek“, ovšem druhý den říká, že by byl raději “kdyby dnešek vůbec nenastal“. Scénárista J.S. Kupka začlenil i dobové nacistické propagandistické snímky. Výborný Rudolf Hrušinský. Použili-li tvůrci přímé citace, mohli alespoň v titulcích upozornit na konkrétní osoby. Háchu v Berlíně doprovázel ministr zahraničí František Chvalkovský (F. Němec - zde jen jako ministr). Vhodně využité dobové rekvizity - noviny s titulkem o vzniku slovenského samostatného štátu. ()
"A co by jste dělal vy na mém místě?" Hácha věděl, že ať podepíše nebo ne, přijde peklo a mám za to, že od samotného začátku jednání mu bylo jasné, že podepsat musí, protože po Mnichovské dohodě jsme neměli šanci se ubránit a spolehnout se na spojence jsme se také nemohli. Jen si nechtěl připusti, že neexistuje jiná možnost. Hácha tak na sebe vzal kříž, který mu postavili Francouzi, Angličané a vlastně i Beneš a nesl si ho až do hořkého konce, kdy byl neprávem obviněn z kolaborace, ačkoliv, narozdíl od mnoha exilových politiků, se snažil i přes omezené možnosti pomáhat lidem jak jen mohl. Samotná inscenace je důstojným rozloučením Rudolfa Hrušínského, který mistrně (jak jinak) ztvárnil přetěžké dilema nemocného prezidenta, snažícího se najít cestu z bezvýchodné situace. Zdatně mu sekundovali František Němec jako proněmecky orientovaný ministr Chvalkovský či Luděk Munzar v roli státního ministra Meissnera. Inscenaci tu je občas vyčtena historická nepřesnost, protože jednání se účastnili Hitler, Göring i Ribbentrop, ale ve formátu, jaký byl zvolen, mi přišlo shrnutí všech přítomných Němců do jedné postavy jako vhodné a zároveň se tak tvůrci vyhnuli věčnému problému, koho do role Hitlera. Navíc je známo, že Hitler se během jednání choval hystericky a ani přemíra křiku by v relativně klidném zpracování nepůsobila dobře. 90% ()
Dr. Emil Hácha byl pozoruhodným člověkem. Kdyby "stihl" být prezidentem dříve, troufám si říct, že by byl uctíván více než Masaryk. Osud nebo možná Pán Bůh (Dr. Hácha byl silně veřící) mu ke stáří připravil nelehký úkol, který mu dodnes nezávidí snad nikdo. Ale vydržel, až do samého konce a zatracení. Až s pádem železné opony se začalo rozkrývat, kolika příkoří a jak nelehkého údělu se tomuto skromnému, obětavému a čestnému muži dostávalo. Po přečtení knihy historika Víta Machálka si Dr. Háchy vážím o to víc. Naše republika by si měla toho velikána našich nedávných dějin připomínat častěji. Inscenace režiséra Háši jen připodobňuje co se asi mohlo stát oné noci 15. března 1939 v Berlíně. Ovšem s mistrovským výkonem pana Hrušínského, který takřka na smrtelé loži doslova zhmotnil kontroverzní osobu Dr. Háchy. Má to mimořádnou atmosféru, která je v televizní inscenaci málokdy k vidění. ()
Skvěle natočené dusné drama o temné události našich dějin z roku 1939.. Těžko je mi se nějak vyjadřovat, záměr tvůrců je jasný, mám pro něj pochopení, bolelo mě koukat na Rudolfa Hrušínského v roli Háchy... Díky výborným hercům - František Němec, Josef Abrhám, Luděk Munzar - jsem to zvládla, ale dobře na duši mi z toho vážně není.. ()
Televizní hraný dokument o okupaci naší země. Smutný příběh, smutné rozhodnutí pod tlakem událostí. Poslední role pana Rudolfa Hrušínského v tomto dramatu podtrhla jeho herectví a genialitu. Děkuju pane Hrušínský za všechny krásné filmy, které jste natočil. ()
Mistrná apologie zneuznaného - teď už to vím - prezidenta Emila Háchy; copak z vysokého umění vyloučené televizní kulisy, ale jmelí... a copak jmelí, ale Rudolf Hrušínský, svým sugestivním hereckým koncertem dostává tuto inscenaci do jiné dimenze, avšak podnětnější charaktery ztvárňují František Němec (ministr) a Josef Abrhám (lékař), personifikované krajní alternativy, ale ve své podstatě jediné možné, jakže to je s tou zlatou střední cestou?... dob dávno i nedávno minulých - rezignace a boj s větrnými mlýny... 75% ()
Politicky i společensky sebevražedná mise Emila Háchy v před protektorátním období, je v dějinách lemována potupou a popliváním této osobní oběti. Inscenace je pohledem z druhé strany, na který jsme nebyli desítky let zvyklí. Hvězdné obsazení je prostě dokonalé a silná role Rudolfa Hrušínského je jeho labutí písní v této historické reflexi. ()
V cyklu dějin malých národů nebo jednotlivců, kteří stojí na křižovatce dějin či osudů platí, že nemohou-li zpívat s anděli, budou výt s vlky... ()
Mistrovské drama, které by měli vidět všichni a povinně!!! a několikrát. Oscar i Český lev (jestli má vůbec tato cena nějakou hodnotu), by byly nedostačující. Neuvěřitelná síla pramení z faktu, že pan Hrušínský ve své poslední roli, je až strašidelně Háchovi podobný, což jen umocňuje již tak mocný zážitek. ()
Jedno z nejtěžších rozhodnutích v historii naší republiky. Háchův podpis rozhodl o osudech Čech a Moravy v době Protektorátu. Kolaborace a odevzdání českých zemí do rukou Německa nebo záchrana před útokem Hitlera na Prahu? Rudolf Hrušínský ve své velké poslední filmové roli dodal Háchovu charakteru tragickou osudovost a lidskost v této tíživé napjaté situaci a líčí ho jako starého a nemocného muže, který musí jednat o další existenci českého národa. Smutný a depresivní osud....Luděk Munzar v roli německého ministra Meissnera opět excelentní, nácky zahrál vždycky s ukrutnou přesvědčivostí. Noc rozhodnutí v režii Pavla Háši je historickým přepisem noci ze 14. na 15. března 1939 na filmové plátno, mezi jejíž děj se v retrospektivách prolínají skutečné dobové záběry. Převelice těžká doba.... ()
Rudolf Hrusinsky /Spalovac Mrtvol, Diagnoza Smrti, Vesnicko ma Strediskova/ bol najuniverzalnejsi herec byvalej Ceskoslovenskej federacie. Uz si zahral aj Cisara Frantiska Jozefa I. vladol Rakuskej Monarchii v rokoch 1848 - 1916/ vo Vavrovom filme Evropa Tancila Valcik 1989, no a tuna teraz aj prezidenta Emila Hachu. A rovnako ako vo Vavrovom filme sa aj tuna preberaju skutocnosti osudnych udalosti marca 1939, ktory mal na Ceskoslovensko uz zname vplyvy. Trochu vadi absencia exterierov a prilis poznat kulisy, ale 70 minutova konzervacka uplynie hodne rychlo a Hrusinsky s jeho hereckym majstrovstvom stvarnil rozpor povinnost -svedomie. 89 % ()
"Co je údělem malého národa?" "Nemůže-li zpívat s anděli, musí výti s vlky." Hodně smutný film o temné kapitole naší historie, v mnohém nepříjemně opravdový. Hrušínský své poslední roli dal zbytek svých sil, ale i Munzar, Abrhám a Němec byli výborní. ()
Další film do kvalitní televizní sbírky. Film klade nepříjemné, ale důležité otázky, ale zároveň se na ně nebojí odpovídat, což z něj nedělá nějaký výkřik do prázdna. Proložení skutečnými videi kvituji, neboť to dodává na autenticitě, stejně jako délka, která je bezezbytku kvalitně využita a je bez jakýchkoliv hluchých míst. Čeští herci v nebývalé formě... ()
Poslední představení jednoho z našich největších hereckých géniů.....a mimořádně důstojné. Odhaduji, že tehdy v roce 1993 to pro spoustu lidí po letech komunistické masáže ohledně dr. Háchy muselo být celkem překvapivé zpracování. Příběh je hodně komorní, ale ona zoufalost a bezmocnost z toho čiší dokonale. ()
Na to, že jde o televizní inscenaci, to bylo přímo výborné. Rudolf Hrušínský i s podlomeným zdravím hraje výborně. Možná právě dobře zakáže ztvárnit Háchu, protože ten na tom také nebyl zdravotně nejlépe. Současně Abrhám a Němec skvěle sekundují. Krom toho, cítíte tu ironii v tom jméně? ()
Myslím, že není vhodné zde psát o politice...Z mého pohledu se jedná o jednoznačně "delikátní a unikátní" snímek. Delikátní svou intimností, se kterou možná ani nebylo nutné přílišné vedení coby režiséra a unikátní v hlavní roli. Zůstává jen otázka, jestli s tím vším vnitřně souhlasil i Pan Rudolf Hrušínský...myslím, že ano ()
Je mi smutno, že tyto strhující výkony silné herecké generace v dramaticky zvládnutém zpracování kontroverzního námětu jsou minulostí, ale přitom sladko, že výsledek zůstává jako trvalá hodnota před zraky diváků i tvůrců dalších generací ()
Háchovo postavení se často srovnává s Benešovým, ale Hácha v ruce nedržel vůbec žádné trumfy. Němci chtěli jen jeho podpis , aby okupace byla právně krytá. Nikdo válku nechtěl, nikdo by se nás stejně nezastal. Bojovat se nedalo, nebylo se jak a čím bránit. Po Mnichově bylo už vše ztraceno. Ovšem to neubírá na lidském rozměru dramatu, rozhodnutí člověka dobrovolně vydat svůj národ do rukou katanů. Hácha, který se na žádost Beneše obětoval do funkce prezidenta doufal, že ho tato volba nikdy nepotká. Nezůstal ušetřen ani té volby, ani poválečného nařčení z kolaborantství. Naštěstí už ho nestihli lynčovat jako Svitáka na dlažbě pražských ulic. 90% ()