Poslední dům nalevo

Cravenova klasická prvotina na motivy Bergmanova Pramene Panny. Scénář není moc propracovaný, ale o to tu ani tak nejde. Jde spíš o ryzí násilí, které nás provádí velkou částí filmu. Krvavé scény jsou i na rok 1972 velmi brutální, a možná proto byl film svými fanoušky vynášen do nebeských výšin. Povedený horor, který na každého zřejmě zapůsobí jiným dojmem, ale mně se líbil (hlavně díky povedené atmosféře). PS. Mám rád, když ve filmu lidé kladou po domě pasti. K tomuto principu se Craven částečně vrátil ve své Noční můře v Elm Street. Ale nejlepším takovým filmem stejně zůstává Sám doma. (10.07.2011)

Asi jeden z vůbec prvních hororů/thrillerů, kterej vše ukazuje dost naturalisticky a drsně a nehraje si na nic morálního, ovšem na mě tyhle filmy o znásilňování moc nepůsobí, asi se úplně nedokážu vžít do psychicky i fyzicky mučených postav a cítit s nima nebo to je možná prostě jen odtažitě natočený, nevim přesně, ale to rozhodně neni jedinej problém filmu. To nejzákladnější, co mě celkem zarazilo je fakt, že většina hereckých výkonů stojí jednim slovem za hovno a možná i to se podepsalo na tom, že to ve mě nic moc nezanechalo, nejhrůznější jsou v tomhle směru rodiče, jejich chování v několika situacích bylo tak neskutečně mimo, že už to snad ani víc být nemohlo a celej film to až neskutečně sráží, ovšem odplata je dokonalá a ve finiše ten film, ještě spolu s předchozíma násilnýma scénama, vylepšuje (27.03.2009)

IT´S ONLY MOVIE! Cravenov, vobec prvý zvratený pohľad a defínicia sadism rape n revenge. Dnes už koncept posobí až sebaparodický, ale stále zostáva v rovine trashového naturalistického svinstva. Žiaden psychologický podtón, ale tvrdá, sleazy šokárňa. Mnoho neospravedlnenej tortury a druhoradého násilia za ciel, čo najviac zdeptáť a ponížiť diváka. Neubránim sa, ale na filme je asi najlepšie ten fakt nízky rozpočet a docielenia čirého explatation efektu. Mínus vidím, akúrat v hudbe. Málokedy je na svojom mieste a večšinou sú to iba hippie sračky. A takisto v dvojke malomestských policajtov. Neprekažajú mi, ale ničia nádherne dusnú atmosféru. Rape je tu tvrdý, ale prilíš krátky a mnoho ide mimo kameru. Koniec je už len nastavenie zrkadla, čo najviac provokovať, ale drží si to svoj štandard. Herci maximálne šedý priemer (nepočítam Davida Hessa), ale tým to spravil pocit autentickosti, i keď to bolo prehnané.65% (02.07.2013)

Byť možná někde existuje, je nesestříhaná verze prakticky k nesehnání i (dle netu) na DVD verzích, kteří se chlubí svou kompletnostní, a má obsahovat minimálně nucený lesbismus. Cravenův debutní počin je rozhodně záležitost zajímavou, ale mám pocit, že největším žánrovým "přínosem" bylo naprosto debilní chování všech zúčastněných postav. Ale dá se na to koukat a soundtrack Davida Hesse je plus, tak proto ty 3*. (10.04.2011)

Další extrémně přitroublý exploaťák ze sedmdesátek, s naprosto neskutečně příšernými "hereckými" výkony a ultradebilním scénářem. Zajímavý je snad jen tím, že se stal předlohou ke dvěma pozdějším (a také nijak oslnivým) filmům, a to k "The House in the Middle of Nowhere" (2005) a stejnojmennému remaku z roku 2009. Film je jen nepatrně málo dementnější než I Spit On Your Grave (1978), u kterého jsem řešil, jestli náhodou celý štáb včetně herců nebyl retardovaný. A u tohohle kinematografického lejna jakbysmet. Ale zatímco "ISOYGu" jsem dal jednu hvězdu aspoň za Camillu Keaton, tady mě žádný důvod pro hvězdu nenapadl. Naopak za policisty, boj s motorovkou a skok do bazénu bych nejradši ten odpad! zdvojnásobil. Zapamatováníhodná je z něho jen krásná a teskně melancholická píseň Davida Hesse "The Road Leads to Nowhere", jinak čistokrevný odpad a ukázka otřesné scénáristické i herecké (vlastně neherecké) demence. (12.02.2014)