Sin City - město hříchu

Na Sin City jsem se opravdu těšil, už kvůli reklamě, která hřímala , že něco takového tu ještě nebylo, navíc se na tom zázraku podílelo tolik známých herců...O to vím mě výsledná podoba filmu mrzela. Tedy filmu...Rodriguez nepochopil zásadní rozdíl mezi oběma médii a jeho obdiv ke komiksové látce ho zcela zaslepil. Je to jako by se někdo rozhodl zfilmovat román slovo od slova, větu po větě. Vznikla by příšernost, protože jde o dvě zcela rozdílná média. Totéž platí o vztahu komiksu a filmu, i když k sobě mají přece jen blíž vzhledem k důrazu na obrazovou složku. Sin City chybí to, co dělá film filmem - tedy filmový scénář. Čtenář komiksu si děj mezi jednotlivými políčky domýšlí, autor tedy pracuje s nadsázkou a komiks podněcuje fantazii. To ve filmu neplatí, ten potřebuje více dialogů, rozvíjení postav, aby nezůstaly jen plochými figurkami. Sin City není víc než rozpohybovaný komiks. Nemůže uspokojit příznivce ani jednoho média. Jistě, výtvarně je to zajímavé, na první dojem dokonce úchvatné a ženy jsou stělesněním erotických představ nejednoho muže. Ale to vše je málo...Celkový dojem 55 %. (26.08.2007)

Zdánlivě to vůbec není film pro mě a vlastně jsem ho chtěl vidět jen proto, abych zjistil, co tolik pohoršilo českou reinkarnaci Stalina, kterou máme na Hradě a poštovních známkách. Na karlovarském festivalu se Herr Klaus z pozice vládce všehomíra o Sin City vyjadřoval dost nelichotivě, což je z mého pohledu ta nejlepší reklama. :-) Tihle konzervativci jsou vždycky celí nesví, když se zrodí dílo, které se vymyká, které nemůžou vecpat do žádné ze svých tabulek, kolonek a stranických stanov. A přesně tato očekávání Sin City naplňuje - není podobné ničemu, co jsem dosud viděl a dokonce si myslím, že je to první případ, hodný označení comicsový film. U všech dosavadních pokusů se comicsový způsob vyprávění transponoval do filmového, takže nakonec zbyl jen nějaký ten chlápek v legrační pláštěnce, kdežto tady film přesně obkresluje comics, včetně všech těch vertigo efektů, škrábancového deště, typického stínování atd. Jen je škoda, že hrdinové všech tří příběhů jsou víceméně stejní, schémata rovněž. Asi to není až tak podstatné, forma je v tomto případě dominantní. A je to krásný film. Krásný jak džber krve, převržený ve smutečním domě, jak by možná napsal Vítězslav Nezval. 80% (06.04.2006)

No druhý film u kterého mám zcela jiný názor než většina uživatelů, jistě je film vizuáně doveden k dokonalosti, to by poznal i slepej a za to taky mé 2*.Ovšem zbytek, nasilí ve filmech mě standartně nevadí,ale tady ty kopy brutality , byť je to dělaný s nadsázkou na mě působili , jako že brutalita je zde samostnaným filmem. No a ději se radši zmiňovat nebudu, nejsem asi ten správný komikosový fanoušek,ale tohle je jako kdybych si dal knedlo , vepřo a místo zela hranolky a ještě z toho jídla šel chlad . No ještě že tam byli krásný holky. (01.09.2006)

"Zabijáky mám rád. Můžete je klidnė zmasit a nemáte výčitky." Sin City má styl, kterej mi moc chutná. Ta černobílá forma s barevnejma detailama je prostě dokonalá. A násilí jsem si užíval, protože bylo braný s dostatečným nadhledem. Prostě chlapi byli drsní, holky byly krásný a tolik báječnejch postav se jen tak nevidí. Bavil mě zejména Hartigan, Dwight, Nancy, Gail a nejlepší byl Marv. Ten mi byl sympatickej hlavně tím, že byl skoro tak hezkej jako já. Jen byl o něco odolnější kulkám, pěstem a elektrice, ale já potrénuju a pak si to rozdáme. O Nancy? Dobře. Kdo prohraje dostane Gail, Becky, Wendy a koule žlutýho bastarda. (02.12.2021)

Rodriguez nikdy netočil hlubokomyslná sociální dramata a čím byly jeho filmy přímočařejší, tím byly lepší. Sin City je nejlepším filmem Roberta Rodrigueze. Ačkoliv svou povídkově–propletenou strukturou připomíná spíš Tarantinovku ošizenou o vypointované dialogy a hlubší propojení jednotlivých dílků. Podstatná je však vizuální stránka věci. Na rovinu, komiks jsem nikdy nečetl a myslím, že po uvidění filmu jej ani číst nebudu. A to berte jako velkou pochvalu. Tak věrná komiksová adaptace nejspíš doposud nevznikla. Přinejmenším celou první povídku + prolog si budete užívat černobílou hustě noirovou stylizaci, spoustu extrémního (ačkoliv komiksově nadsazeného) násilí a v neposlední řadě i nanejvýš drsného Mickeyho Rourkea coby Marva. Jenže s dalšími povídkami už vám revoluční způsob nasnímání až tak revoluční nepřijde a ve snaze proniknout k jádru příběhu objevíte asi černou díru, bezednou prázdnotu. Jednotlivé „obdélníčky“ jsou vizuálně podmanivé, ale zároveň děsně kýčovité a v konečném zúčtování celkem o ničem. Plno drsných týpků, plno sexy koček, plno jejich bolestivých konců. Nic víc, anebo mi to uniklo. Jako jistou satisfakcí můžeme brát, že mezi mučenými a umírajícími je celá plejáda víceméně slavných jmen. Benicio Del Toro s hlavní v hlavě je k popukání. I když pro někoho spíš k pozvracení – záleží na vaší hranici přijatelného. Někomu bude porcování gangsterů katanou za účelem jejich naskládání do kufru automobilu připadat vtipné, někomu ne. Takový už jsou holt lidi. Ale vraťme se zpět k jádru pudla. Sin City je dvouhodinovou jízdou, dvouhodinovým trailerem nových technologických možností. Nemůžu se však zbavit dojmu, že kdyby podobný styl použít Tarantino ke zpestření jednoho ze svých krváků třeba ve formě desetiminutové povídky, šlo by o efektivnější využití.. 80% Zajímavé komentáře: Adrian, Oskar, Visáč, mm, Jillen, Iroquaise, Bilky (16.02.2006)