Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Režisér Jaroslav Polišenský netočí často, avšak látky které si vybere vždy stojí za to. Bylo tomu tak u titulu Ex offo, příběhu advokáta hájícího K. H. Franka i u titulu Gambit, který z nečekané strany odkrýval pozadí Babických událostí z roku 1951. Nyní, do třetice, přichází s titulem In nomine patris, který nabízí fiktivní pohled na události okolo tzv. Čihošťského zázraku. Autorem všech tří příběhů je Polišenského spolužák, scenárista Jan Drbohlav. Při obsazování rolí sáhl Jaroslav Polišenský, který se v mezidobí živí jako režisér dabingu, po hercích, které z dabingového studia dobře zná: Viktor Preiss, Klára Issová, Jiří Langmajer, Pavel Kříž, Michal Pavlata, Ladislav Potměšil, Saša Rašilov, Lukáš Hlavica, Miroslav Táborský, Bára Munzarová, Lucie Vondráčková. Pro Českou televizi, jako medium veřejné služby, je přímo povinností vracet se uměleckou formou k těmto dnes živým tématům. Autorům nešlo o rekonstrukci a vysvětlení oněch událostí, autorům šlo o to, co je v možnostech dramatického umění: na pozadí dějin vytvořit drama lidských osudů, charakterů. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (86)

shyster 

všechny recenze uživatele

TV tvorba dokázala v In nomine patris, že dokáže předčít i řady filmů určených do kin. Podařený pohled na černé období našich dějin. Viktor Preiss je jako obvykle výtečný i ostatní se snaží a jde jim to (ano i Pavel Kříž). Mám jen menší výhrady k herci hrajícího vrchního vyšetřovatele. Scénář mu moc nepomohá (nebo možná je to příčina), ale on značně přehrává. 70% ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Padesátá léta byla strašná. Dokonce si myslím, že strašnější než druhá světová válka. V té výkvět národa (morální, politický, vojenský, intelektuální atd..) likvidoval okupant - nepřítel. Po válce Češi mučili a zabíjeli Čechy. Někdy dokonce tak brutálně a v takovém množství, že se tomu divili i soudruzi v SSSR. Nevím nakolik je příběh z Čihoště v tomto podání autetický. Např. existovalo hlášení z místní stanice SNB o údajném zázraku? Každopádně hlavní fakta jsou jasná. V lednu 1950 byl farář Josef Toufar obviněn ze zinscenování tzv. číhošťského zázraku. Podle svědků se 11. prosince a 25. prosince 1949 během mše v tamním kostele pohnul půlmetrový krucifix (kříž) na oltáři několikrát ze strany na stranu. Při mši na Boží hod vánoční téhož roku se prý křížek pohnul znovu, jak opět vypovědělo několik věřících. Šířící se zpráva o zázraku přitáhla pozornost StB. Toufar byl 28. ledna 1950 zatčen a odvlečen do věznice ve Valdicích. Tam byl krutým mučením (bití, elektrický proud a žízeň) postupně přinucen přiznat, že sexuálně zneužíval malé děti (vyšetřování v 90. letech vyloučilo pravdivost těchto obvinění, jazykoví experti navíc dospěli k závěru, že Toufar vůbec nebyl autorem přiznání a pouze podepsal text sepsaný někým jiným) a že skrytě pohyboval křížkem (i zde experti dospěli k závěru, že text sepsal někdo z vyšetřovatelů, navíc rekonstrukce prokázala, že popisované zařízení na pohyb křížku nemohlo fungovat). Pohyb křížku se nepodařilo vysvětlit dodnes: žádný z mechanismů, který StB sestavila či prohlásila za prostředek k pohybování křížkem, podle rekonstrukcí buď nemohl fungovat, nebo by musel být na holém oltáři jasně viditelný. ---- 25. února 1950 byl Josef Toufar v kritickém zdravotním stavu způsobeném mučením převezen do pražského státního sanatoria, kde vzápětí zemřel. Do úmrtního listu musel podle pozdějšího vyšetřování lékař na příkaz StB zapsat jako důvod smrti pouze prasklý žaludeční vřed a vynechat jasné stopy mučení. O 18 let později se při vyšetřování smrti Josefa Toufara vyjádřil MUDr. František Mauer takto: „Při operaci Josefa Toufara jsem tehdy asistoval. Dělali jsme všechno, co bylo v lidských silách, ale toho člověka nebylo možno zachránit. Byl neobyčejně surovým způsobem utlučen k smrti. Řekl bych – jasná vražda!“. ---- Po umučení Josefa Toufara si jeho roli ve filmu zahrál sám komunistický prokurátor a vrah Karel Čížek. ----- Josef Toufar je pohřben v hromadném hrobě v Praze-Ďáblicích pod falešným jménem J. Zouhar, příbuzným byla jeho smrt oznámena až po čtyřech letech. Vedoucí vyšetřovatelského týmu, který Toufara umučil k smrti, Ladislav Mácha, byl zpočátku potrestán jen stranickou důtkou (spíše za neúspěch než za samotnou smrt vězně). V roce 1968 byl soudem osvobozen, protože se mu nepodařilo prokázat přímo vraždu a zneužití pravomocí bylo podle tehdejších zákonů promlčeno. V roce 1998 byl odsouzen k pěti letům odnětí svobody nepodmíněně (nepodařilo se prokázat přímou souvislost mezi mučením a smrtí, přestože byla podle expertů vysoce pravděpodobná, ani úmyslné pozdní poskytnutí pomoci). V roce 1999 odvolací soud změnil trest na dva roky. Trest ale ze zdravotních důvodů nenastoupil.(zdroj Vlastimil Shaana Šantroch) ------------------------------------- Za sebe dodávám, že těchto filmů je stále třeba a veřejnoprávní ČT jich bohužel ,,nechrlí" tolik kolik by bylo v rámci upadající paměti národa a neznalosti nových generací narozených v demokracii třeba. * * * * () (méně) (více)

Reklama

borsalino 

všechny recenze uživatele

Dnes je již příběh kněze Toufara dobře známý, zejména knihám Miloše Doležala. Film je natočený volně na motivy tzv. Číhošťského zázraku a vzniku pseudofilmu Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení. Na televizní film je to natočené dobře a i herecké výkony jsou dobré. Ale čekal jsem trochu víc emocí, hněv, bezmoc, soucit. Prostě něco, aby to se mnou hnulo. Příběh sám je silný až dost. ()

argenson 

všechny recenze uživatele

Má to pár vyšperkovaných dialogů, což se ostatně z námětu dá vytřískat docela snadno. Ale čekal jsem víc, možná jsem si moc sliboval od vždy výborného Viktora Preisse. Jenže ten je tady už tak od půlky polomrtvej, potažmo mrtvej. Nebo mě možná srala Klára Issová. Nevím, ale celkově za mě jenom lehce nad 50%. ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Nasírací film. Případ faráře Toufara zná plus mínus každý, kdo není úplným diletantem, ale i přes to všechno je to záležitost, která člověka rozzuří. Je to především proto, že režisérovi se podařilo tu svinskou bolševickou dobu zachytit takovou, jaká byla a pak jsou tu samozřejmě Vikto Preiss, který Josefa Toufara ztvárnil výtečně a Lukáš Hlavica jako vyšetřující esenbák. Ten sice nepředvedl žádnou úchvatnou kreaci, ale jeho příslušníka budete dokonale nenávidět. Někomu možná bude vadit, že hlavními postavami jsou především režisér snímku Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení a Toufarova neteř, ale mě to v celkovém kontextu sedělo. Polišenský by se mohl na podobné téma pustit do něčeho většího.Zjevně mu tahle doba sedí. 90% ()

Galerie (15)

Zajímavosti (8)

  • Natáčanie filmu prebiehalo v obciach Zhoř a Mírov, v Prahe, Mladej Boleslavy a zámku Moravská Třebová. (Zdroj: filmovamista.cz) (dyfur)
  • Deset dnů před svým uvedením na obrazovku dostal film na X. Mezinárodním filmovém a televizním festivalu dětí a mládeže Filmák 2004 In nomine patris cenu Českých drah a. s. pro nejlepší televizní dramatický pořad pro mládež s přesvědčivou rekonstrukcí skutečného příběhu z 50. let, který svým poselstvím může oslovit i dnešní mládež. [Zdroj: ceskatelevize.cz] (Piri)
  • Ostatky Josefa Toufara se nacházely v hromadném hrobě v hřbitově v Ďáblicích. Podařilo se je ale najít a identifikovat pomocí DNA, a v červenci 2015 byly převezeny do Číhoště a slavnostně uloženy do hrobu. (sator)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno