Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film vypráví o věčném rozporu mezi rozumem a citem, o dvou podobách lásky, duchovní a tělesné, o možnosti přátelství mezi mužem a ženou, tak, jak o ní píše ve své stejnojmenné básni Robert Graves. Tvůrci přiznávají, že jeho příběh je tak trochu "červenou knihovnou", že základní téma je jakoby z románu pro služky. Avšak podle scenáristy je to jen "ironické východisko", protože životní situace filmové postavy je vážná a plyne z ní řada paradoxních situací, které jsou tragické i zábavné a inklinují k černému humoru. Režisér Hřebejk a scenárista Jarchovský tentokrát zvolili syrové vyprávění v příběhu mladé ženy, která prožívá ne příliš šťastné manželství s drsným mužem, když potká jeho andělský protiklad, staršího emigranta. Seznámí se s ním přičiněním manželovy nelegální činnosti. Zatímco muž sedí ve vězení, žena odjíždí i s dětmi a novým přítelem do Itálie. Ale vztahy nejsou jednoduché, ani jejich řešení. Po mužově propuštění z vězení a po smrti své matky se i žena s dětmi vrací domů... Vedle hlavních rolí milostného trojúhelníku v podání A. Geislerové, J. Abrháma a R. Luknára ve filmu podaly výborné výkony J. Brejchová a E. Vášáryová (matka a tchyně), kterým skvěle sekundoval J. Schmitzer (manžel hrdinčiny matky). (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (530)

liborek_ 

všechny recenze uživatele

U tohoto filmu jsem měl jeden velký problém, který jsem nemohl i přes jinak celkem dobrý dojem překousnout... Naprosto neuvěřítelné totiž je, že by vzdělaný, inteligentní, bohatý a citově založený emigrant, milující dobré víno a knihy Milana Kundery, byl schopen a ochoten jít do svazku s takovou živočišnou, prostou a materiální ženskou, jakou byla Marcela. Takže i když scénář je v podstatě velice chytře a kompaktně napsaný, stojí na podmáčených základech, které celý film sráží o třídu níž. Přitom je to obrovská škoda, protože se Hřebejk pustil do velice zajímavého tématu. Nemá tendenci nic "řešit", ale prostě jen zobrazuje některé rysy zpropadeného čecháčkovství, které v konfrontaci s noblesním emigrantem Benešem vyznívají tragikomicky a dost nelichotivě. Kráska v nesnázích je snímek i po herecké stránce zvládnutý velice slušně, zvláště se činí Schmitzer, Geislerová, Vašáryová... Jediný, kdo mi tam absolutně neseděl, byl Hrušínský. Trochu kritický bych byl k hudebnímu doprovodu. Miluju muziku Glena Hansarda i Radůzy a řadím je k tomu nejlepšímu co je u nás k slyšení i vidění. Bohužel Radůza se sem vůbec nehodila a připadalo mi, že Hřebejk ji tam chtěl mít za každou cenu, tak ji tam navzdory všemu prostě protlačil. Vrcholem tohoto nesouladu je fakt, že zatímco na plátně vidíme zpívat Radůzu, ve skutečnosti hraje Hansard s Markétou Irglovou písničku Falling Slowly...Když to tedy shrnu, Kráska v nesnázích je slušný film, dobře zahraný a se zajímavými charaktery, ale přesto zůstává těžko uvěřitelnou pohádkou, jež sráží zážitek na průměrnou podívanou. P.S.: tu studentskou agentůru si Hřebejk taky mohl odpustit... ()

kinej 

všechny recenze uživatele

Hřebejk je takový typický středoproudař, jehož filmy jsou kvalitní nenáročnou zábavou. A tak Kráska v nesnázích potěší tím, že se autoři pokusili film obohatit o hlubší smysl. Ukazují věčnou pravdu o tom, jak s dobrákama každý zamete a že v naší zemí žije pěkných pár hajzlíků. Kráska v nesnázích tak tímto skepitckým tónem navazuje na vydařené Horem pádem a řadím je mezi autorovy silnější filmy. K dokonalosti snímku schází snad jen větší konzistence a údernost. Ale film má celou řadu silných stránek. Geislerová dokazuje, že si prostě zaslouží být jednou z nejobsazovanějších českých hereček, protože je prostě, podobně jako dříve Jirásková, či Bohdalová, excelentní. Například milostné scény ve filmu, jinde pouhý líbivý přívěsek, zde klíč k pochopení hrdinky, jsou zahrány tak bravurně, že vlastně vysvětlují veškerou motivaci hlavní postavy. Názorně demonstrují věčný konflikt rozum versus pudy. A protože hraní takových scén asi není nejpříjmnější, zaslouží si za herečka uznání za to jak dobře vtiskla věrohodný charakter své postavě i během těchto scén. Jíří Schmitzer září, nechápu kde tolik sympatický člověk jako je on, mohl vyčarovat tak slizkého hajzlíka. Za dobrý nápad považuji použití hudby Radůzy. Tato zpěvačka má spustu tklivých skladeb a stačí jen pát tónů, abych měl husí kůži. A tak si myslím, že měli film vybavit hlavně jejími skladbami, čímž by tvůrci docílili osobitějšího rázu. Písniřky G. Hansarda, ač pěkné se prostě k filmu nehodí tolik, jako ry Radůziny. ()

Reklama

Matty 

všechny recenze uživatele

Život, který tak trochu postrádá smysl. Manžel, který tak trochu krade auta. Otčín, který je tak trochu hypochondr a do toho přichází milenec, který je tak trochu dokonalý. Pohádkový příběh s realistickými prvky, bez ponaučení na konci a s drtivou převahou skepticismu nad optimismem. Je těžké nebrat Krásku jako příběh o zlých, hloupých a povrchních Češích, které může spasit jedině únik za hranice, kupříkladu do slunného Toskánska. Je těžké, necítit se jako jeden z těch fujtajbl Čechů provinile. Byl to záměr, dosáhnout u diváka tohoto pocitu? Nepřijde mi to správné, ale možná beru tento symbolický příběh o vině a odpuštění příliš doslovně. Bez výjimky skvěle zahrané postavy, v čele s Aňou Geislerovou, která se směje jako koza, neumí jíst sushi a preferuje divočejší sex, si nenárokují naše sympatie (u Abraháma to není možné už pro jeho bezchybnost), jsou pouze nositeli příběhu. Umělého a nevěrohodného, přesto bohatého na trapně úsměvné momenty jako ze života. Jiří Schmitzer při tvarování Richarda bezesporu čerpal z reálných předobrazů, vytvořil však jenom perfektní figurku bez vnitřní hloubky. Právě u něj je patrný nemilý fakt, že postavy nikdy nejdou přímo k věci a všechno dlouze okecávají „papírovými“ větami, jež zároveň odhalují největší slabinu filmu, totiž scénář. Režie je oproti tomu špičková. Hřebejk bez problémů zvládá vyprávět obrazem, chytře využívá (možná malinko nadužívá) hudby a jednotlivé scény umí parádně vygradovat. Pomalu začíná konkurovat Janu Svěrákovi. 75% Zajímavé komentáře: Marigold, castor, Fr, lachim, JohnFarst ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Ach jo, tak těžký filmový podzim jsem si snad ani nezasloužil :-) Při sledování Krásky jsem si říkal, že vidím klasický "hřebejkojarchovský" film, dobře natočený, s řadou vynikajících scén ("setkání u záchodku," "víno+kola"), dobře vystavěné dialogy, ale jako celek mě to celé zajímalo opravdu postatně míň. Třeba Jiří Schmitzer je dobrý, ale zkrátka vyčňíval až moc. Celý snímek je nedotažený (a nikdo mě nepřesvědčí, že podobné scény třeba v Pupendu byly horší.) Za co tvůrce hodně obdivuju, je opět na prosto perfektní soundtrack a že mě jen při sledování filmu pořádně "praštil přes čumák!" Tohle musíme brát v potaz třeba jako to, že bychom měli znát tu báseň od Roberta Gravese. Protože kdyby byl film jako ta báseň, ohodnotím ho bez debat pěti hvězdami. Krásce uděluju 70% s vědomím, že se to při dalších zhlédnutích s největší pravděpodobností nezmění. Ještě co se týče zobrazení naší současnosti, dovolím si (z hlavy) citovat závěr recenze od Tomáše Baldýnského (snad mi to odpustí :-): "Krademe, podvádíme, lžeme. Ale souložit umíme dobře. Takže toho neúmíme zas tak málo." ()

Radyo 

všechny recenze uživatele

Po předchozích "úpadkových" snímcích Jana Hřebejka (myslím tím Pupendo a Horem pádem) jsem od Krásky v nesnázích mnoho neočekával, spíše jsem se chtěl jen utvrdit v názoru, že to s duem Hřebejk-Jarchovský jde z kopce. Ale mýlil jsem se. Film samotný není sice nijak objevný, ale příjemně se na něj kouká a příjemně se i poslouchá (nejen hudba). :-) Herce bych tady nijak speciálně nerozebíral, až na jedinou výjimku, a tou je Jiří Schmitzer. Jeho podání Richarda, to je prostě... jedinečné. Kdyby kvůli ničemu jinému, tak aspoň kvůli němu tento film stojí za koukání. ()

Galerie (54)

Zajímavosti (16)

  • Ke natáčení svých "odvážnějších" scén Roman Luknár (Jarda Čmolík) řekl: "Já s nahotou problém nemám. O mně dokonce říkají, že jsem exhibicionista. U nás doma jsme se před sebou nestyděli a i v mé rodině chodíme v létě doma všichni nazí, přijde mi to naprosto přirozené. Vždyť je to jen kus masa. Schránku, ve které jsme se ocitli, neberu za zvlášť podstatnou. Když přijde den, kdy se mají takové scény točit, přicházím na plac rovnou z karavanu nahý. Takže třeba už čtyři hodiny dopředu se mezi štábem pohybuju nahý, což je silně nepříjemné osvětlovačům, technikům, prostě všem, ale během těch čtyř hodin si na to natolik zvyknou, že pak už jim to ani nepřijde. A když pak zmíněná herečka vidí toho blázna Luknára nahatého, tak už se taky tolik nestydí. I tak je ale potřeba dát jí jistotu, že ji nebudu nijak osahávat nebo očumovat. Kdybyste na natáčení těch scén byl, tak byste viděl, že pokud nemám hlavu vyloženě v záběru, tak ji mám vyvrácenou na opačnou stranu. Kino je šizení lidí a i tohle je zkrátka jenom iluze." (NIRO)
  • Na konci tohoto filmu při závěrečných titulcích hraje píseň „Lies“ od Glena Hansarda vyskytující se ve filmu Once (2007). (Emo-haunter)

Související novinky

Darabont a King opět spolu

Darabont a King opět spolu

08.02.2007

Frank Darabont ještě nedokončil svůj nejnovější projekt a už se rozpovídal o svých budoucích plánech. V nynějších dnech pokračují přípravy na jeho další film The Mist, který vychází z novely mistra… (více)

57. ročník Německého Berlinale odtajněn!

57. ročník Německého Berlinale odtajněn!

01.02.2007

Už před několika týdny proběhla médii zpráva o účasti českého filmového hitu Obsluhoval jsem anglického krále v hlavní soutěži německého Berlinale. Ovšem až včera byl konečně odtajněn officiální… (více)

Reklama

Reklama