Un dollaro tra i denti

Předpokládám, že Tony Anthony si někde nacvičoval chůzi "kinga" nebo to možná byl pokus o souznění s hudebním motivem, tady to bylo takové tik-tak, tik-tak bdž, bdž, tik-tak .. příšerné. V důsledku toho mu vyšel takový nadskakující páv a já se vždy když šel, musel uchechtnout.. no tak jsme se pobavili a teď k filmu. Plusem je rozhodně Frank Wolff a jeho až pitoreskní záporák Aguilar a koneckonců i Tony Anthony, který sice nemá to velké charisma westernových hrdinů, ale je vidět, že se nebere moc vážně. Stranger in Town ale působí strašně levně a mnohdy i odfláknutě, což je znát třeba při střelbě z kulometu, kulky asi lítaly jinam a tak se od cíle ( ocelový vozík) ani neodrážely ani jej neprostřelily, zvolené exteriéry taky nebyly z těch nejlepších, a to i když se možná dokonce něco natočilo v USA ( netuším) a ach ta hudba, to byl fakt průser. Dávám smířlivé tři a další díly si taky někdy dám (mimochodem s Pro hrst dolarů jsem nesrovnával , musel bych jít s hodnocením výrazně níž) (21.11.2013)

Trojka trilógie s Anthonym bola zábavná, jednotke však jemný humor chýba. Hl. hrdina musí najprv presilu podceniť, potom dostať poriadnu nakladačku, z ktorej sa má problém vymotať po zbytok filmu, aby až v závere dokonal, čo si zaumienil. Malý a komicky vyzerajúci Anthony sa do role nehodí, ale divák mu odpustí, kedže je to sympaťák a čo-to si musí pretrpieť. Napriek kratšej stopáži nie je paradoxne núdza o zdĺhavé scény a hluché miesta. Naštastie sa vo filme vykecáva iba málo a hlavné slovo má akcia, čím sa uchováva aspoň aká-taká atmosféra. (25.03.2017)

Snímek pod italským názvem v českém překladu ´Dolar mezi zuby´ či pod americkým ´Stráž ve městě´, se prezentuje jako variace na dolarovou trilogii Clinta Eastwooda. No, jak se to vezme. Snímek z roku 1964 ´Pro hrst dolarů´, byl natočen na základě japonského samurajského snímku z roku 1961 ´Yojimbo´ uváděném pod českým názvem jako ´Tělesná stráž´ či ´Ochránce´. Takže by se vlastně mělo jednat jen o pouhé další převedení japonského snímku do spaghetti westernu a dá se tvrdit, že tentokrát je originálu daleko věrnější. V určitých detailech se samozřejmě i zde rozdíly najít dají. Oproti prvního snímku dolarové trilogie je tedy tento daleko jednodušší a přímočařejší. Typická atmosféra spaghetti westernů je však plně zachována a tak si rozhodně fanoušci tohoto žánru mohou přijít na své. (04.11.2018)

Tony Anthony řádil, a vida, že se nám to teprve zajíždělo do trhlých kolejí, Tony si to zatím sám neorganizoval a je to bohužel poznat. Slušný příběh (v první třetině doslova Hrst dolarů, pak se nám to kapku změní), který by se dal zasadit tak do čtvrt hodiny, je ovšem natahován na až moc dlouhou stopáž, přičemž scény Wolffa chodícího se džbánem pití, nahánění cizince v exteriérech a zdlouhavé tahání za vlasy ubohé ženy se nám to snaží nastavit. Násilná žena s bičem v Frankově bandě mně naprosto nepochopitelného účelu je už snad jistou předzvěstí pozdních podivných nápadů Blindmanových, na Tonyho se tu dá i koukat, ale krom toho asi tak nic moc. Frank evidentně trpí silnou krátkozrakostí (od kosení vlastních lidí po střílení na domnělého cizince, jenž stojí úplně jinde), žena s dítětem tak nějak navíc, armáda nepochopitelně loajální, ale co je nejhorší, je hudba. Téma není špatný (hrozně mi připomínala Texas, addio) ale neustálým omíláním a postupným vykrádáním všeho možného se mi zcela přeposlouchala a byla pěkně otravná. Takže dost nuda, snadno zapomenutelný kousek, přesto neurážející. (24.07.2013)

Atmosférický, minimalistický a ironický spaghetti western, který má spád i akci, ale také několik zbytečně brutálních scén (v čemž měli Italové zvláštní zálibu poté, co v 2. půli 60. let povolila morální cenzura). Jednoduchý, ale působivý Ciprianiho hudební doprovod umocňuje zážitek z tohoto prvního, a - u fanoušků žánru- dosti úspěšného spaghetti s Tony Anthonym v roli "Muže beze jména" (Cizince), který stejně jako Blondie výborně střílí a myslí hlavně na svůj prospěch. Jde jednoznačně o béčkový italowestern, resp. o typickou ukázku brakového žánru pro zábavu. Nicméně v žádném případě není nudný, spíše naopak. Navzdory zbytečně detailně ukazované scéně mlácení a bičování do obličeje (z takového týrání by se hrdina zotavoval nejméně půl roku - a hle, on si to záhy rozdá ještě se zbytkem bandy gangsterů!), dávám čtyři hvězdičky, m.j. i díky znamenitému jednoduchému soundtracku, který dodává tomuto manýristickému dílku pikantní příchuť. (10.01.2011)