Nebezpečné myšlenky

V pubertě mě tento film doslova uchvátil, chytil za duši, možná i ovlivnil. S odstupem více než 10 let mě prudce zklamal. Zase ta myšlenka, kdy se bílé učitelce podaří zcela nemožné, oslovit a zkrotit národnostně smíšenou a sociálně slabou třídu. Je jednou z mnoha či jednou z mála? USA opět o sobě podávají falešný obrázek, diskriminují a zase diskriminují. Zákon ulice je víc než zákon psaný. Holý život je víc než středoškolské vzdělání. Samotným teenagerům v celém filmu chybí motivace, jejich inteligenci udusává chudoba ekonomická a emoční. Michelle Pfeiffer z nevědomosti naráží na překážky, než zjistií, že je třeba nějakým způsobem pozitivně oslovit kápa celé třídy, který však ke konci filmu umírá. Mohl žít, kdyby splnil základní pravidlo a to že na dveře ředitele se klepe. On nezaklepal a vešel. Nebyl vyslyšen pro porušení onoho pravidla a možná proto zemřel. Každý má možnost volby, jak deklaruje film. Hudba je asi na celém snímku to nejlepší, Gangstar´s Paradise nemá chybu, stejně tak pouliční taneční přehlídka černošského komparsu. (10.02.2008)

V kompaktu to fungovalo, neboť každá, byť malinká snaha, se počítá. O to víc, pokud se tak děje na úrovni první (rodina) nebo druhé (škola) distance. "V mé třídě je četba poezie odměnou sama o sobě." Historická věta. K výbornému herectví potřebná nostalgie hudby, prostředí dané doby... A je jen krůček nasolit "A" všem bez rozdílu. (23.02.2016)

"Že chceme umřít? My chceme, abyste Vy umřela."  Jsem pozitivní člověk, takže přeju všem budoucím členům pouličních gangů, aby zemřeli s vědomím, že umí psát, počítat a přečíst si Vergilia v originále. Nicméně jsem tak trochu realista, takže bych s těmito "akademiky" neztrácel čas. Lou Anne se však rozhodla pro trnitou cestu k Nobelově ceně za mír a já jsem jí za to fandil. Její zarputilost se mi totiž líbila a ona vlastně docela taky. Jen toho mariňáka jsem jí tak úplně nevěřil. Jinak samozřejmě souhlasím s panem ředitelem, že klepání na dveře je důležitější než život. To dá rozum. (19.07.2021)

Tento remake som videl ako prvý a tak sa mi originálne Pánu učiteľovi zdalo príliš mäkké a ľahké. Tu bolo správanie problémovej triedy tak akurát, došlo aj na bitky a zbrane. Získavanie žiakov cez karate a Boba Dylana bolo pochopiteľné, trochu menej už cez poéziu a sladkosti ako v škôlke. Ale Pfeifferka mala svoje čaro pre žiakov a aj pre mňa. Bojuje tu nielen s ignoráciou zo strany žiakov, ich rodičov, ale dokonca aj od vedenia školy. –––– V mé třídě je četba poezie odměnou už sama o sobě. (09.03.2015)

Viděl bych to podobně, jako AlbertPeta. Děj filmu Nebezpečné myšlenky, jako by tu už několikrát byl. Hned jsem si vzpomněl na dva snímky, a to na Džungli před tabulí a Panu učiteli, s láskou. A i na francouzský film Učitel (s Depardieuem), ale ten je možná novější. Snímek Nebezpečné myšlenky rozhodně patří ke kvalitnějším dílům americké produkce. A to bych měl v závěru také jeden dotaz. To jako každá třída měla za celý den (každý den) pouze jednoho učitele a pouze ten jeden předmět? (16.03.2007)