Dobrodružství Poseidonu

Dneska se mi spousta filmů vykouří z hlavy do 24h a většina do týdne. Ale jsou filmy, které jsem viděl kdysi dávno jednou a mám je v hlavě dosud. Na "Poseidona" mě vzal táta jako prcka a já si z něho dodnes pamatoval pozoruhodnou spoustu detailů, inu takových filmů se tehdy v kinech moc nehrálo. Těšil jsem se teď na reprízu, ale popravdě tu čtvrtou dávám jen z nostalgie. Interiéry z převráceného parníku jsou sice udělány skvěle, ale kromě dvou neškodných neutrálních důchodců mi tam byly všechny hlavní postavy méně nebo spíš více nesympatické. Hysterka, šlapka, přechytralý a předčasně dospělý kluk, cholerický policajt a dva servilní lodníci, panáčkující podle vzteklého řevu übernesympatického alfa samce pastora Hackmana, který neustále štěkal rozkazy jako lampasák. Nicméně objektivně uznávám, že na svou dobu je to parádní, vizuálně pohledné drámko a taky jsem rád, že jsem konečně pochopil, že srdnatý pastor nespadl z toho kola proto, že měl párou popálené ruce (jak jsem si mylně pamatoval) ale proto, že se obětoval jako sám pán Jéžíš Kristus. Čest jeho památce, frajer chlap. (26.12.2019)

Spomínam si že som si tento film veľmi veľa krát požičal v 90.rokoch na VHS z videopožičovne. Hlavne ma vždy dojala finálna scéna Genea Hackmana. To som naozaj nečakal a vtedy ako malý chlapec som sa ešte veľa krát nestretol s tým, že by takto dopadla hlavná postava. Tento film bude iste notoricky známy, pretože ho minimálne jedna z našich televíznych spoločností aspoň raz ročne premietne. Patrí do doby, kedy na prelome šesťdesiatych a sedemdesiatych rokov natáčali katastrofické filmy. Film je vo svojej podstate fantastický. Ilúzia prevráteného parníku je dokonalá. Dej je dramatický, strhujúci a obzvlášť aj napínavý. Efekty sú na celkom výbornej úrovni, čo na tú dobu bolo celkom slušné. Ale zároveň najzaujímavejšou a najlepšou vecou celého tohto filmu je kvalitné herecké obsadenie. (15.09.2019)

Tak nevím co je na tomto filmu tolik ceněné. Já jsem se vysloveně nudil, pouze místy jsem kroutil hlavou nad tím jak patetický scénář může být. Přišlo mi to dost laciné. Zápletka se dobrá, ale dialogy jsou opravdu příšerné. Asi je to jeden z těch lepších katastrofických filmů, ale ono jich zas tolik dobrých není. (12.04.2010)

Klasický představitel výborných katastrofáků 70. let, přesto až tak úplně nedosáhl mých představ. Asi jsem moc rozmazlený Skleněným peklem, ale chybělo mi tam trochu víc šťávy. Zato hysterických reakcí a sladkobolných okamžiků je až moc....Pozitivem jsou sicep překvapiví umrtí, nicméně i jim trochu chybí potřebná gradace, aby člověka víc zasáhly. A co mi chybělo asi nejvíc? Nějaké pořádné větší záběry na místo katastrofy, všechno tady totiž vidíme jen z pohledu člověka. To je asi největší rozdíl od podobných spektáklů (např. už od zmíněného Skleněného pekla, kdy je úchvatných záběrů na hořící věžák požehnaně) a já to dost postrádal. (07.12.2008)

V době kdy byl u nás uveden do kin, to byl úžasný biják. Strhující, napínavý, emotivní. Právem se tehdy stal jedním z mých nejoblíbenějších zástupců katastrofického žánru. A protože dobré filmy prostě nestárnou, udržel si svou pozici i nyní, po téměř čtyřiceti letech a několika pokusech o remake. Zásluhu na tom má nejen klaustrofobická atmosféra a příběh, který se neutápí v samoúčelné trikové vatě, ale také herecké výkony, mezi nimiž patří k těm nezapomenutelným zejména Ernest Borgnine, který zastínil i Hackmana v hlavní roli. (05.09.2010)