Shake Hands with the Devil

Pohled na rwandskou genocidu tentokrát přímo očima generála Dallaira, velitele tamějších "mírových" vojsk OSN. Na rozdíl od ostatních filmů o Rwandě se autobiografický pohled na tragédii tolik nezaměřuje na masakry Tutsiů a mírumilovných Hutuů, ale přímo na situaci a pocity kanadského generála krok za krokem. Po zákazu zasahovat do vraždění nevinných, který mu udělilo jeho velitelství a vedení OSN, byl vlastně jen bezmocnou loutkou. Zklamal tisíce místních, kteří doufali v jeho pomoc a věřili mu. Přesto se pokusil vzdorovat. Vnímavý divák zde uvidí špinavou mezinárodní (?) politiku zcela zblízka. (12.08.2012)

zpověď člověka, který sledoval rwandskou genocidu z první řady a hrozně moc chtěl nějak zasáhnout, jenže měl svázané ruce.. divák se zde sice kvůli nízkorozpočtovosti filmu nesetká s detailním vyobrazováním násilí a válečných hrůz, ale to vůbec neovlivňuje dokumentární hodnotu snímku, která je dle mého daleko větší než například v Hotelu Rwanda, jelikož Shake Hands with the Devil nahlíží na celý konflikt daleko komplexněji.. celý film tak na jedné straně sděluje, co že se tehdy vlastně přesně událo, zatímco na straně druhé se ve velké míře soustředí na ústřední postavu Romea Dallaira, a to zejména v souvislosti s jeho vyrovnáváním se s celou tou nezáviděníhodnou situací.. z tohoto úhlu pohledu mrazí během závěrečných scén v zádech jednoznačně nejvíce.. silné 4* (20.04.2013)

Nabízející se srovnání s Hotelem Rwanda není v tomto případě vůbec na místě. Kanadská verze je pohledem z druhé strany, pohledem člověka, který je zcela bezmocný, jeho osobní zpovědí, zpovědí ze zklamání sebou samým - svým vnitřním neúspěchem. Shake Hands with the Devil rozhodně nehraje a nijak neútočí na city, právě proto snad navozuje mnohem autentičtější a hlubší atmosféru než již zmiňovaný HR. Roy Dupuis zde navíc podává vynikající výkon. Celý snímek je doplněn úžasnou hudbou, která téměř nepostřehnutelně splývá s dějem v jeden dokonale fungující celek. (09.02.2009)

"Raději nízkorozpočtový TV film, než se nechat překvapit Hollywoodským produktem upraveným pro masy." To bylo skutečně dodrženo a tak je zde zobrazeno všechno utrpení bez příkras. Stejně tak naprostá neschopnost ze strany OSN zaujmout jednoznačné stanovisko a postavit se k problému čelem. Výsledkem je Rwandská genocida, která si během 100 dní vyžádala kolem milionu obětí, tedy přibližně 10% obyvatel! Přičemž zahraniční velmoci odvracejí zrak. Věřím, že generál Dallaire je skutečný hrdina, člověk, který víc koná než mluví. Nehodlá se smířit s pozicí bezmocné figurky, která nečinně přihlíží systematickému masakrování bezbranných civilistů. Jeho činy narozdíl od politických postojů mají reálný význam, byt' by měly váhu jediného zachráněného života. Ve Rwandě jich bylo 32 tisíc. Po dokoukání budete plní pocitů, nejen lítosti a nepochopení, proč musela situace zajít tak daleko, ale věřím, že budete nasraní (slušně řečeno). Já byl pořádně. (08.07.2011)

Myslím, že označení "historický" není moc výstižné. Jistě je to historie, ale nejsou to třeba napoleónské války. Spíš bych film označil jako hraný dokument. Co se týče námětu, je velmi silný. Dokonce jsem měl zážitek ještě silnější než u Hotelu Rwanda. Ono bohužel platí, co oči nevidí, to srdce nebolí a zde je viděno mnohé... (15.09.2010)