Shake Hands with the Devil

,,VÁLKA MÁ STRAŠNÉ NÁSLEDKY. JE VELKOU VÝZVOU JI ZASTAVIT. S ODVAHOU A ODHODLÁNÍM SE TOHO DÁ DOSÁHNOUT! MLUVÍM ZDE Z POVĚŘENÍ OSN“..... /// To tenkrát, když opičáci slezli ze stromů a vzali si pušky a mačety ..... zajímá vás pozadí Rwandské genocidy? Zase je tu trochu jiná válka. Film o misi, která byla spíše hrou. S velmi špatným koncem. RWANDA JE JEN MALÁ AFRICKÁ ZEMĚ a kdyby zde nedošlo ke genocidě, hovno nás zajímá, co se tam děje. Prostě jen další AFRICKEJ BORDEL. BORDEL! BORDEL!! Generál je (jestli nekecá) statečnej chlap a jeho vyprávění je velmi uvěřitelný. A tam mezi mrtvolama se stejně jako on ptám: PROČ? Jeho zpověď a výpověď o snaze chránit nevinné, o svém soukromém Titaniku, o selhání lidskosti. LIDSKOSTI? HOVNO - SELHALI LIDI!! Další z filmů, ve kterým nejde ani tak jak, ale CO ukazuje. Solidně zahrané, natočené, ale HLAVNĚ dobře napsané. Klidně to berte jako hranej dokument. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Neumím číst, proto jde autobiografie generálporučíka Romea Dallaireho mimo mě. 2.) Obsluhoval jsem generála mise UNAMIR. 3.) Něco strašného se blíží (z vedlejší vesnice). 4.) Co se dá najít ve Rwandě pod mostem (to je fakt, to žádný překvápko není). 5.) Přemejšlím kam vyrazit na rodinnou dovolenou. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ** (11.06.2011)

Vynikající válečný drama, fascinující výpověď generála Dallaira, nekompromisní kritika fatálního selhání OSN. Shake Hands with the Devil jde oproti Hotelu Rwanda daleko víc do hloubky samotnýho konfliktu a přináší tak ještě víc znepokojující pohled na rwandskou genocidu, přitom je však neustále objektivní a vyhíbá se zbytečnýmu sentimentu. Napětí, nejistota a strach tu jsou cítit téměř v každý scéně a film vás tak nenechá ani na okamžik vydechnout. Neschopnost vedení OSN a alibismus západního světa se táhne od začátku až do konce, nejvíc jsou ale vidět při scéně, kdy je mírová jednotka rebelama donucená složit zbraně a bez možnosti jakýhokoli zásahu sledovat počátek genocidy. Západ tak do značný míry nese zodpovědnost za tisíce životů, který měl a mohl zachránit, sebeobviňování generála Dallaira není vzhledem k jeho omezenejm možnostem na místě. Co se týče samotnýho filmu, Roger Spottiswoode zprostředkoval světu rwandskou tragédii víc než dobře a stejně tak Roy Dupuis je v roli generála Dallaira velmi přesvědčivej a dokázal na plátno přenést jeho lidskost, odvahu a odhodlání. Filmu v podstatě nemám co vytknout, pro mě osobně je velmi příjemným překvapením a jedním z nejlepších novodobejch válečnejch kousků. Z dvojice nejznámějších filmů o rwandský genocidě rozhodně číslo jedna. (18.04.2011)

Zatím nejlepší snímek, který byl o rwandské genocidě natočen - byť neměl ani zdaleka rozpočet úspěšnějšího, ale méně přesného "Hotel Rwanda". Skoro dvouhodinová rekonstrukce událostí, které vyústily v genocidu rychlejší a efektivnější, než jaké se kdy podařilo dosáhnout Adolfu Hitlerovi, vás nenechá ani chvíli odpočinout. Kromě toho, že film nemá jediné slabší místo ve scénáři, má i vynikající herce, kteří navíc opravdu silně připomínají svým vzhledem skutečné osoby, které mají reprezentovat (viz. Roy Dupuis / gen. Roméo Dallaire). Nemluvě o tom, že skutečně a takřka beze změn popisuje události, které se skutečně staly - což filmu jen přidává na vážnosti jeho sdělení. Bohužel, na takto kvalitní filmové zpracování jednoho z nejtemnějších okamžiků v dějinách civilizovaného světa, se nedostanete ani do kina a sehnat jej na DVD je také umění... 100%. Komentáře: larelay, Renton (22.09.2011)

Trochu jiný pohled na genocidu ve Rwandě, tentokráte očima generála mírových vojsk OSN R. Dallaira. Řekl bych, že předchozí Hotel Rwanda vzbuzuje určitě větší emoce a také - ač to narozdíl od tohoto filmu není hlavním tématem - se sledováním HR pociťujete větší naštvanost vůči západu, s jakou neochotou přistupoval k reakci na genocidu, která se ve Rwandě odehrávala. Podat ruku ďáblu je rozhodně výborný film, jen opět nějak nechápu, že jsem na něj narazil až náhodou tady na ČSFD a ne už dříve při udílení filmových cen. Kamera, jejíž prim hrají záběry rwandské krajiny, je nádherná. P.S.: Možná jste si všimli toho, kterak se Dallaire zmiňuje o problémech v jakémsi hotelu "Mille Collines" - ano, je to ten slavný Hotel Rwanda, ve kterém Paul Rusesabagina zachránil tolik Tutsiů. 8,5,10 (27.09.2010)

Mělo by se to na středních školách pouštět jako náhled do historie fungování již dlouho nefunkční Rady bezpečnosti a mezinárodních institucí. Jestli dnes ještě někdo pochybuje o tom, že národní zájmy absolutně válcují proklamované vyšší morální cíle, tak zde lze najít jeden z mainstreamově přijatelných a srozumitelných historických důkazů. Je zcela podružné, jaký Romeo Dallaire ve skutečnosti je (byl v rámci rwandského konfliktu), neboť perspektiva je nepodstatná a o něho vůbec nejde. Genocida je genocida. Roy Dupuis dokonalý! 9/10! (10.04.2013)