Panu učiteli s láskou

65%. S Dead Poets Society se To Sir, With Love srovnávat nemůže, Peter Weir dokázal problematiku společensko-školského systému vyjádřit mnohem silnějším, emotivnějším a zábavnějším dojmem a i navzdory značné dramatičnosti na mě pořád působí Dead Poets Society víc než tento jako feel-good film. Přesto lze obě díla srovnat v jednom bodě, a sice hereckých výkonech hlavních hrdinů; jak Robin Williams, tak Sidney Poitier se svými paranormálními výkony dotýkají nebeských hranic. Škoda hluchých míst a slabého scénáře, s trochou sofistikovanosti navíc by byl snad i zapamatovatelnější; jako peaceful movie na hezký večer ale více než dostačující. (20.01.2016)

2x Poitier za jeden večer je trošku zprasení něčeho tak výjimečnýho. Už to nikdy neudělám. Slibuju.. Nevěřím, že bude ve světě filmu pořád co nového objevovat.. Musím si takovéhle krásné filmy šetřit a dávat si je po malých douškách a né že se takhle předávkuju. Někdy mi prostě naivní film sedne a na to ulepený ocumlaný lízátko se nalepím celým obličejem a nechci se za žádnou cenu pustit.. (01.11.2011)

... rozklenul duši študáckou. Charisma za katedrou, autorita před tabulí. Až se Vám zasteskne po nás, školou povinných... My přistoupili na Vaši lekci - být lepší, vydali se cestou proměny. Hodiny slušnosti a poznání, jednání rovného s rovnými. Jen tehdy můžeme uspět ve zkoušce (z) prvních kroků (k) dospělosti, získat Vaše uznání. Mnozí pedagogové projdou naším životem zcela bez povšimnutí, zapomenuti, ale jen pár výjimečných, možná jen jeden jediný, má tu vzácnost trvale střežit paměť křehké rovnováhy, vzdělanostní a osobnostní důvěry. (17.09.2016)

V dobách své slávy si nikdo příliš nelámal hlavu, je-li film naivní. Sydney Poitier na vrcholu slávy podal překrásný výkon, který dojímal diváky k slzám a dojímá i po letech. Krása a dokonalost příběhu se však paradoxně stala příčinou polemik o deziluzi a naivitě a já se bez mučení postavím na tento břeh. Obávám se totiž, že by takovou bandu fracků nezkrotil ani Igor Hnízdo, i kdyby měl místo rákosky halmu od lopaty! (13.06.2008)

Mám rád převrácený remake s Michelle Pfeiffer, ale rasové filmy Sidneyho Poitiera mi moc nedávají a nějak mě nechávají hladným, protože jsem měl za to, že všechno hraje v jedné poloze. Tohle byly dva body, kterých jsem se držel, když jsem si To Sir, with Love pouštěl, avšak tentokrát přišla změna. Sidney hrál výborně a úplně jinak, než jsem byl zvyklej, skvělý příběh s výbornými výkony a hudbou mě úplně dostal, na konci jsem musel zamáčknout i slzu a kdyby to trvalo ještě o hodinku déle, nevadilo by mi to. Film se vám klidně zdát naivní může, co už, ale není problém se přes to přenést a užít si tuhle krásu, kterou Panu učiteli s láskou představuje! Nejlepší film i role Poitiera, i když rok 1967 byl pro něj hodně plodný a vydařený, snad nejlepší léta jeho kariéry. (22.01.2009)