Capote

Mal som tú smolu a Videl Capoteho s dabingom. Neviem, aký prejav mal Truman v skutočnosti, ale keď vidím na plátne homosexuála, ktorého orientácia je jasná pri každom vyslovenom slove a každom geste, pôsobí to trochu tak, ako keď ich niekto paroduje. Tým nechcem znižovať Hoffmanov výkon, určite sa na rolu starostlivo pripravoval. Jeho postavu som však nepochopil, na verejnosti pôsobil trochu bizarne, až nesympaticky a jeho empatia voči vrahom išla mimo moje chápanie. Knihu by som si ale rád prečítal a možno potom film viac docením. Komentár č. 4000. (08.10.2014)

Nezvyčajné prevedenie nezvyčajnej situácie!Capote je"arogantná"jazda plná zmätenosti a lži,do ktorej sa snaží vniesť svetlo"P.S.Hoffman".Ide o snímok,ktorý je inak podaný ako myslený..,avšak každý z nás to chápe nejak inak...4* na 5 to rozhodne nebolo (04.06.2008)

Kniha Chladnokrvne patrí do Top 100 kníh z mojej knižnice. Plný počet hviezdičiek som dal aj jej vynikajúcej Brooksovej adaptácii z roku 1967. Raňajky u Tiffanyho znesiem iba vo filmovej podobe vďaka obľúbenej Audrey Hepburn. Ďalšie knihy, ako napr. Lúčna Harfa som tuším ani nedočítal. Z toho je zrejmé, s akým záujmom som pristupoval k filmu Capote, ktorý sa zaoberá spisovateľovým životom od okamihu, keď ho upútal článok o vražde Clutterovcov až po popravu páchateľov. Moje sklamanie z nudného filmu o odpornom pupušovi bolo veľké a dabing ho ešte pritvrdil. Film nezmenil môj obdiv ku knihe, iba mi zhnusil jej autora. A pretože neviem, či je umením zahrať takú kreatúru, v celom filme ma zaujala iba Catherine Keener. (01.09.2011)

Již úvodní scéna dokáže navodit tísnivý pocit a přesvědčivou dobovou atmosféru. A když film takto vtáhne už první scénou, těžko mu pak něco vyčítat. Debutant Bennett Miller film ukočíroval pevnou rukou veterána, což by ale nebylo nic platné, kdyby tak excentrická hlavní postava, jakou Truman Capote je, byla zahrána byť jen průměrně. P.S.Hoffmanovo podání je bezchybné a o Capotem se díky němu dozvíte i věci, které ve scénáři snad ani nejsou. (30.07.2008)

Ze životopisu spisovatele Trumana Capoteho bylo celkem správně vyseknuto pouhých pět a půl let, které strávil prací na své vrcholné knize Chladnokrevně. Ona to ostatně byla doba, která jeho život značně poznamenala, a po které už se vlastně nikdy nevzpamatoval. Bravurní je nejen Philip Seymour Hoffman v titulní roli, ale i jeho herecká partnerka Catherine Keener. Je to perfektní dvojice a jejich společné scény mě bavily nejvíc – on zženštilý a ona mužná. A dostal jsem chuť si ten slavný román přečíst, to se také většině filmů nepovede. (16.11.2011)

Velmi zajímavý kriminální případ, stejně tak zajímavá kniha včetně pozadí její vzniku se zde bohužel dočkaly naprosto nezáživného zpracování bez nápadu a bez většího spádu. Dle mého názoru vznikl nevýrazný a velmi povrchní film o jedném odporně slizkém sebestředním muži, o němž musím říct, že mi po celý čas sledování byl (navzdory skutečně velkému ho přínosu do světové literatury) zcela lhostejný a občas jsem měl pocit, že tvůrcům zřejmě též. Námět měl obrovský potenciál přinést silnou dramatickou podívanou s pocitově rozporuplným nádechem, ale bohužel po většinu času mne provedení spíše nudilo. Je mi líto, ale vedle Brooksova snímku Chladnokrevně z roku 1967 je pro mne "Capote" úplně zbytečný film, i přesto, že nejde vyloženě o remake a přináší pohled na věc z jiného úhlu pohledu (a to spisovatele). Takže v konečném důsledku dokážu ocenit maximálně zdařilý herecký výkon P. S. Hoffmana, což je poněkud málo. 45% (13.09.2020)

Stiesňujúca dráma so skvelým Hoffmanom. Film sa zaujímavo vyhýba moralizovaniu či vôbec akémukoľvek poukazovaniu na vinu či nevinu. Ako kriminálka by príbeh určite nefungoval, ale ako psychologická sonda je to bravúrne... (10.07.2014)

Podrobný a zajímavý popis vzniku jedné z nejzásadnějších knih americké - a koneckonců i světové - literatury 20. století. O předchozím a pozdějším životě Trumana Capoteho se toho ale pohříchu divák mnoho nedozví. Navíc samotné "Chladnokrevně" bylo zfilmováno už dvakrát a zvlášť první verze (1967) v suverénní Brooksově režii vypráví příběh vrahů i jejich obětí přece jenom do mnohem větší hloubky a působivěji, než jak to dělá "Capote". To ovšem nic nemění na mém obdivu k bravurnímu výkonu P. S. Hoffmana i jeho kolegů, neboť ve snímku "Capote" na slabý herecký projev nenarazíte. (15.12.2008)

Ani kvůli zcela unikátnímu, fenomenálnímu či oskarahodného výkonu Philipa Seymoura Hoffmana lépe ohodnotit nemohu. Nejsem milovník podobných příběhů, byť jsou vybroušeny téměř k dokonalosti jako tento... - 13. 12. 2012 - 65% (13.12.2012)

Herecký koncert PSH! Film mě sestřelil na dlouho. Působil opravdově, místy dokumentárně. (06.05.2016)

Výkon Philipa Seymoura Hoffmana v mojich očiach osciluje na dvoch protipóloch: geniálny herecký výkon alebo miestami zbytočné prehrávanie..Každopádne v pomyselnom súboji hercov a konkurentov o sošku Oskara u mňa zvíťazil Joaquin Phoenix vo Walk the Line...Capote ako film mi príde nedotiahnutý, najmä vo vykreslení Trumana ako osobnosti. Prakticky je to celé o vzniku knihy In Cold Blood, resp. o vzťahu Trumana a odsúdených vrahov. Na tom by nebolo nič zlé, no pri scénach, ktoré mali byť emocionálne vypäté a mali vyvolávať u diváka emócie, som ostal "chladný", čo platí prakticky o celom deji. Keby som to mal všetko zrhnúť a stručne vystihnúť môj celkový dojem tak poviem, že Capote je dobrý priemer... (14.07.2006)

Pro čtenáře Chladnokrevně tento film musí být zklamáním, protože se případu věnuje poměrně málo, mnoho detailů zůstává skryto. Na druhou stranu Capoteho popisuje velice dobře. Hoffmanův výkon je strhující, nejlépe použít klasické klišé: budeteho milovat i nenávidět. Nebýt ale jeho, film by byl mnohem zdlouhavější, a tak nějak by asi nevěděl, zda chce být spíš „filmem o Capotem“ nebo filmem o „přátelství Capoteho a vraha Perryho“. Hoffman nakonec strává veškerou pozornost na svého egocentrického Capoteho a zachraňuje tak jinak poměrně nevýrazný film. (08.05.2006)

Celý elegantně, až trochu chladně, natočený snímek utáhne Philip Seymour Hoffman. A to nejenom mistrovským herectvím, ale i skvěle napsaným charakterem, který mu umožnil předvést třaskavou směs protichůdných emocí spojených se vznikem jedné přelomové knihy. ____ Capote netvořil román Chladnokrevně někde v klidu za stolem, ale ve vězení při rozmluvách s brutálními vrahy, s vyšetřovateli, se svědky a s pozůstalými po obětech nesmyslného a krutého zločinu. ____Román patří ke světové literatuře, ale jak by se dívala vyvražděná farmářská rodina na to, že o jejich hrozném konci si čtou školáci v rámci povinné četby? Co přátelé rodiny, jak na ně působí román, který tuhle událost neustále připomíná? A co sám spisovatel, který vstoupil do děje a stal se významnou postavou tragického příběhu? Proslavil se jako sup hodující na cizím neštěstí nebo vzdal hold nenápadné rodině z jihu, na jejíž konec by, nebýt románu, už skoro nikdo nevzpomněl? Etická rovina vzniku knihy je silně problematická. ______ Capoteho vztah s jedním z vrahů překročil očekávané pracovní setkání. Stali se ... Čím se sobě vlastně stali? Pro vězně byl Capote přítelem, který mu zpestřuje život za mřížemi a ukazuje mu jiný svět, než zbídačení a ubohost. Čím byl vězeň pro Capoteho? Právě v tomhle Hoffman exceluje, nenabídne jedno vysvětlení, jednu příčinu nebo jasný postoj spisovatele. Předvádí různorodou směs emocí, které se spolu sváří - touha po slávě a zároveň spřízněnost, kterou cítil k vězni. Rozpor mohl spisovat logicky vyřešit pouze tím, že zradí jedno nebo druhé. A protože je obojí zrada sama na sobě, odnesl si Capote ze svého slavného románu zranění, které se snad nikdy nezhojilo. ___ Hoffman je jako Capote perfektním. rozumím jeho protichůdným pohnutkám, ze kterých nebyla cesta ven. (11.03.2015)

S Trumanem Capotem jsem se do tohoto filmu setkala jen v hodinách literatury a při čtení a sledování Snídaně u Tiffanyho, takže jsem vůbec nevěděla co čekat od příběhu vzniku románu Chladnokrevně a ani od osoby autora této knihy. Film prakticky začíná momentem, kdy se Capote rozhodne jet do Kansasu kvůli zprávě o vyvraždění celé rodiny, kterou si přečetl v novinách. Se svou přítelkyní z dětství se snaží sbírat podklady pro zpracování tohoto případu. Capote je velmi komorní film zaměřený především na Capoteho samotného, který má, i přes důležité scény a hovory s jinými postavami, tu největší pozornost diváka a to hlavně díky výkonu Philipa Seymoura Hoffmana, který za tuto roli dostal oscara úplně bezkonkurenčního. Truman Capote je tu zobrazen jako výstřední člověk v prostředí, které mu není úplně vlastní a je mnohem konzervativnější než New York, ale i přes svou extravaganci si díky své inteligenci a sympatičnosti získá uznání všech, kteří mu nakonec pomůžou sesbírat podklady k napsání románu Chladnokrevně a to především obou vrahů, kterých se tyto události týkají. Hoffman hraje úžasně přesvědčivě a postavu Capoteho ani v jedné jediné chvíli nijak nekarikuje a zvládá střídání vážných poloh s těmi trochu pokryteckými až po ty rozverné na New Yorkských večírcích s takovou lehkostí, že člověk nemůže o jeho schopnostech nijak pochybovat a to je to nejlepší na celém filmu. Hoffmanův Capote z tohoto komorního snímku dělá něco od čeho se člověk neodtrhne a co diváka vtáhne úplně do života slavného literárního autora a do života zločince, se kterým si Capote vytvoří velmi zvláštní vztah prostupující celým filmem až k proměně Capoteho vlastní osobnosti a přístupu k životu. Asi to není úplně dokonalý film, ale Hoffmanovo herectví z toho udělalo něco mnohem většího než by člověk mohl čekat, takže bude pětka :). A taky to velmi účinně funguje jako reklama na Chladnokrevně, protože hned po kouknutí má člověk nutkání si tento román sehnat, aby zjistil co to nakonec Capote napsal, pokud to samozřejmě už dávno předtím nečetli :). (05.08.2010)

For ME 86% (27.07.2009)

Jsem překvapen a ohromen zároveň!!! Capote není klasická autobiografie, není tu jeho porod, ani jeho smrt (ta je až v titulcích), režisér respektive scénárista líčí jeden úsek Capoteho života - úsek, kdy Capote píše knihu Chladnokrevně. Hoffman je jasnej - nechci se opakovat. Catherine Keener je pouze načrtlá, ale to nevadí, je to přece o Capote(ovi). Při závěrečné popravě se tají dech a dokonce si myslím, že mnozí změní názor, co se týče trestů smrti. Suma sumárum - velmi dobrý film s dokonalým Hoffmanem v hlavní roli. Mám chuť si Chladnokrevně přečíst, na to by mohl být pan režisér pyšný. 90% (15.03.2006)

Mám problémy s filmy, kde je hlavním hrdinou arogantní, narcistický, manipulativní, ošklivý a nemožně mluvící teplouš. Philip Seymour Hoffman vystihl Capoteho dokonale, to ale nic nezmění na tom, že mi byl tak strašně nesympatický, že jsem si celou dobu přála, aby ho na konci taky někdo "chladnokrevně" zavraždil. Mé sympatie si získala vedlejší postava Harper Lee v podání Catherine Keener (stydím se, že jsem "To kill a mockingbird" ještě nečetla). Film byl zdlouhavý a chvílemi nudný, po atmosférickém začátku jsem očekávala něco jiného. (04.11.2008)

Tak to, že Phillip Seymour Hoffman patrně nemůže být potomek lidského pokolení, ale jakési nadpozemské rasy, už vim docela dlouho. Oprostím se tedy od jeho (nadbožského) hereckého výkonu... on stejně jinak hrát neumí. Film Capote šikovně dodržuje tu syrovou realistickou stylistiku, typickou pro ústřední knihu hlavní postavy. Daří se mu využít ponurou atmosféru celého snímku k tomu, aby síla určitých scén měla sílu úderu blesku z čistého nebe. Neuhýbá kamerou a neglorifikuje. Z toho filmu jsem měl pocit, jako by za kamerou plachtil smrťák. Smrdělo z toho všeho umírání. (05.08.2011)

Hlavně za Philipa Seymoura Hoffmana!!! Ten chlapec byl skvělý. Hned po něm se mi ve filmu strašně líbila kamera, která celý film téměř nehybně pozorovala dění okolo. Dlouhé záběry jakoby z povzdálí jen s ruchy okolí. Docela bych řekl, že tady proběhla inspirace filmy Davida Lynche, alespoň já měl takový dojem. (01.06.2006)

Philip Seymour je nádherný, i keď si nemyslím, že jednoznačne oscarový... Avšak sám o sebe na vykreslenie tak komplexnej postavy akou bol Truman Capote nestačí. Zvlášť ak má k dispozícii značne nespravodlivý, miestami ale prilepšujúci, skrátka mdlý a zjednodušujúci scenár. A vôbec - točiť film o vzniku jedného z najrevolučnejších počinov v celých dejinách literatúry (OK, poopravím sa - jedného z najvyhlásenejších) natoľko konvenčným spôsobom je snáď zlý žart. Divák tak namiesto (hoci stokrát omletého) príbehu o pridlhom nazeraní do priepasti dostane iba informáciu o tom, že za tak veľké sústo zaplatí skutočne každý... v priamej úmere od veľkosti svojho talentu (teda vnímavosti). (16.10.2006)