Území strachu

Detektivka, která nebyla vůbec špatná. V rámci mantinelů, daných dobou plnila veškeré požadavky žánru, netrpěla nelogičnostmi a přitom měla překvapivé rozuzlení, ideologie žádná, naopak několik postřehů, ukazujících realitu pozdně reálného socializmu ve vší nahotě včetně nevábného prostředí a přinášející i jednu ne zcela špatnou myšlenku. Jak potrestat toho, kdo svým sobeckým a bezohledným chováním zavinil zločin, ale přitom ho nespáchal a paragrafy na jeho chování prostě neexistují? Tohle je problém poněkud obecnější a je pozoruhodné, že podobné otázky se vyskytnou spíše v okrajových žánrech, než v té takzvaně "velké" filmařině. Tam se naopak řeší abnormality nebo vykonstruované a nafouknuté prkotiny....kromě solidních výkonů v rámci slušného zobrazení (jehož tradiční síla je ve vedlejších postavách) mně v dobrém zaujala Zuzana Schulzová, kterou jsme bohužel neměli možnost moc často na obrazovce nebo plátně vídat a naopak směšně působil Oldřich Vízner. A ty jeho boty, to byla síla......ale jinak hodně dobrý. (16.11.2015)

Viděla jsem x-krát a přesto teprve včera (když jsem u toho začala usínat) jsem zjistila, že by to mohlo klidně (vzhledem k nedostatku akce) fungovat i jako rozhlasová hra, protože málokdy se stane, že v jednom filmu se sejde tolik herců, kteří mají tak příjemný hlas (Molčík, Přeučil, Rímský, Schwarz). (02.08.2017)

U textilky řádí vrah žen. V jednom případě mu to vyšlo a v tom druhém oběť útok přežila. Všichni soudruzi jsou podezřelí. Vrahem je však jen jeden a není to soudruh zahradník. A hlavně má motiv jako hrom. Vyšetřující kapitán Antonína Molčíka a poručík Oldřicha Víznera jsou tím lepším, co tahle (o něco méně) socialistická televizní krimi nabízí a dostávají větší prostor než Jan Přeučil, kvůli kterému byl film zařazen po cyklu Neobyčejné životy, který byl věnován právě jemu. Hrál inženýra s tak trochu tajemnou minulostí. Moc se tady nesoudruhovalo, zato tady byla "esenbácká" volha, Husák, nikoliv na provázku, nýbrž visící na zdi a snaha o dusnější atmosféru. První vražda Steinmasslové nic extra, druhá byla socialistickou variací na Vřískot, ale napadená to rozchodila. Vražd už nepřibývalo, tak nějak se to vleklo, a kdo je vrah bylo postupem času lehké uhádnout. Přechody z exteriérů do okatých studiových interiérů hodně rozmělnily tempo. Jednoznačným plusem je méně zprofanované herecké obsazení, z něhož nejlépe své party zužitkovali vyšetřováci. Poctivá česká tv krimi, která kupodivu není až tak zatížená dobou, a jako by jí měla chvílemi plné spartakiádní cvičky. Zajímalo mě jen, kdo je vrah, a jestli ho uhodnu. Uhodnuto a jednou stačilo vidět. Případná repríza nehrozí. 40% (08.08.2012)

Průměrná televizní, převážně interiérová, detektivka, která začne, vyšetřování plyne a nakonec skončí, aniž by se téměř cokoli stalo. Kromě toho, že si při výslechu podezřelých poručík (Oldřich Vízner) sedá vždy na stůl, naprosto chybí akce. Ale pravdou je, že se scénáristům podařilo dlouhou dobu udržet vraha v utajení před diváky. (08.08.2012)

"Stejné místo, stejný způsob provedení. Vsadím sto ku jedné, že se jedná o stejný motiv a tím pádem o stejného pachatele." Soudruzi kriminalisté mají teda toho fištrónu dostatek. Na to by jen tak někdo nepřišel. Já jsem tedy hlavně obdivoval jejich geniální schopnost nezeptat se při vyšetřování na nic podstatnýho, aby mohli nechat diváka tápat. Ono je tam totiž podezřelejch celá fabrika a přilehlý okolí, takže to mělo bejt těžký. Nicméně i průměrnej šťoural mýho typu dostal brzy dost indicií na rozlousknutí případu a mohl se tak v klidu bavit nad zadumaným pohledem detektiva kouřícího nad výdobytkem moderní techniky - psacím strojem. Za mě je to prostě i na socialistickou kriminálku slabý, ale megasamec Ing. Mikuláš Král byl ve svý skromnosti naprosto jedinečnej. (22.10.2021)