Anděl Páně

Na čistých 5* to sice není (hlavně kvůli ne zrovna 100% výpravě), ale jako motivaci si nejvyšší hodnocení tenhle film zaslouží, protože jde o jednu z nejlepších pohádek co u nás byly natočeny za posledních tak 15 let. Milý příběh, žádné pitvoření a infantilnost jako například u pana Trošky (nic ve zlém O:-)), příjemný humor, skvělí herci, na české poměry velmi povedená hudba (žádné syntezátory ale poctivý orchestr), pěkné Šumavské exteriéry, ... Myslím, že největší ukázkou toho, jak moc se tahle pohádka povedla je fakt, že jsem byla na filmu v téměř vyprodaném kině na festivalu Finále a takové dlouhé a bouřlivé ovace jsem u žádného jiného díla (ani třeba u také velmi dobře přijatého "Štěstí") neslyšela. (09.04.2006)

Dlouhé roky jsem se tomu vyhýbal, ale poté, co mě Strach nedávno rozsekal mistrovským filmem Klec, jsem se této pohádce rozhodl  dát šanci, a byl jsem celkem příjemně překvapený. Úvod v nebi mi sice přišel trapný a nechápal jsem, co tam dělají všechny ty narážky na bibli, protože dětský divák je nemá šanci pochopit (jediným vysvětlením tedy je, že jsou určeny pro dospělé publikum, což mi zase přijde zvláštní, protože jsem měl za to, že pohádky se mají točit primárně pro děti, nikoli pro jejich rodiče), ale po přesunu děje na zem mě to začalo bavit. Ten příběh je prostě fajn (byť inspirace Bočanovou klasikou je nepřehlédnutelná), obsazení je velmi dobré, má to hezkou hudbu, a opravdu mě bavilo na to koukat, takže už konečně chápu širokou popularitu, které se Anděl Páně už dlouho těší. (13.12.2021)

(Musím přiznat, že při druhém zhlédnutí (2018) mi ta pohádka připadá podstatně lepší, naopak některé části mého starého komentáře podstatně trapnější. Asi si ty druhé pokusy budu muset zakázat, vždycky vyměknu. Každopádně pěkné dvě hvězdičky i starý komentář ponechávám): Tak po desítiletích vlády pekla jako jediné právní zásvětní instance české filmové pohádky se konečně dostává ke slovu i nebe. Těch padesát let ale udělalo své a výsledkem je, že obě tyto instance jsou v duši českého diváka už prakticky nerozlišitelné. Ale k filmu: Náprava padlého anděla skrze nápravu lidí (a nakonec je to trochu jinak) – dobrý motiv. Nebe vtipné (chytrými narážkami i obsazením) a dokonce i moudré, jen přespříliš vánočkově české, bez kouska smyslu pro dogmatiku. Země zoufale nudná. Příchodem dvojice black and white agentů s ručením neomezeným se to sice rapidně zlepší, ale i když je Petronel matla, přece jen ta zápletka se splněnými přáními je až příliš přiblblá (jakkoli samotná idea „splněného přání“ je v této souvislosti velmi případná) a všechno ke šťastnému konci kvačí nějak rychle a přímočaře. (Pohádkově legitimní pranostiková pomoc svatých kámošů je ovšem sympatická.) Scénář od samého začátku třídí hříšníky se stejnou snadností jako Petronel u nebeské brány – nejen že je okamžitě jasné, kdo bude tím (jediným) napraveným; kdežto nebe a peklo koexistují v dokonalé harmonii, na zemi je k vidění jen nezměnitelně bílá a černá - což by se dalo akceptovat při troše hloubky, velkoleposti nebo humoru, nic z toho však pozemští červové v této pohádce nenabízejí. Všechno musejí pro diváka oddřít anděl s čertem (jde jim to naštěstí skvěle). A aby byla bílá ještě bělejší, vše je vyřešeno tím, že poctivá holka odmítne žebráka, protože miluje hraběte. Pravda, Pámbů to hned uvede na pravou míru, ale dojem z toho, co předcházelo, se už nezmění, pointa je chytrá, leč bez účinku; navíc se dovídáme, že ten, kdo nám byl předložen jako napravený hříšník (totiž hrabě) napraveným hříšníkem není. Tak buď se nenapravil nebo vůbec nebyl hříšníkem. Himlherbartoška. Buď měl být ten pozemský příběh inteligentnější a krevnatější nebo naopak na něj mělo být jen sem tam shlíženo a vše rozhodující se mělo odehrávat v nebi (s těmi hláškami a bombarďáckým obsazením by to byla dobrá šou). Při jedné z těchto možností bych tomu všemu rád uvěřil. No, dal bych i tři hvězdičky, ale „Ježíšku umejt!“ nebo „Ježíšku, ty lumpíku“, to opravdu ne. Vocaď pocaď, soudruzi. Ježíšek je právě narozený Spasitel světa a ne nějaký bumbrlíček vod pepiků. (08.09.2011)

Přísahám Bohu, že kdyby dramaturgická skupina sedící na Kavčích horách nepřemýšlela ad rectum, lépe odhadla potenciál scénáře Lucie Konášové a přiřkla režiséru Strachovi větší rozpočet, jež by se následně promítnul do výpravy, byla by z toho absolutní pohádková pecka! Režijně přehledné, dějově duchaplné, dialogy a scény vypointované a hlavně, naprosto geniálně obsazené dílo, v němž dvojka Trojan & Dvořák zběsile cedí ultracool hlášky, ale i tak zůstává ve stínu fenomenálního Jiřího Bartošky, jenž je s rozčepýřenými vlasy v roli Pánaboha naprosto úžasný! Škoda toho, že snímek zůstal na půli cesty standardní televizní inscenace. Jestli to bude režisérovi myslet jako doposud, příštím filmem rázně promíchá stojaté vody české filmové břečky… doufám. (31.10.2006)

Tahle pohádka je velice chválena, jako jedna z nejlepších za poslední desetiletí a tak jsem se rozhodl jí zkouknout. Dostal jsem však úplně pitomý příběh, vůbec se mi to nelíbilo. Bartoška byl ve své roli příšernej. Jediné pozitivum na této pohádce byla Zuzana Kajnarová, které to tam slušelo. Mimochodem mi dost připomíná jednu mojí kamarádku. :-) (28.03.2017)