Režie:
Ludvík RážaScénář:
Šárka BaborovskáKamera:
Milan DostálHudba:
Petr HapkaHrají:
Radoslav Brzobohatý, Jana Preissová, Soňa Novotná, Jan Potměšil, Ivan Trojan, Dagmar Havlová, Zlata Adamovská, Martin Dejdar, Filip Renč, Regina Rázlová, Mahulena Bočanová, Jan Čenský (více)Obsahy(1)
Fantazijní pohádkový příběh o věčném hledání pravdy, lásky a spravedlnosti nás zavede do písečné Antarie, země, která leží kdesi v tajemných dálkách nekonečna. Antarii, tak jako i třem ostrovům života – Ostrovu blažené nevědomosti – Ostrovu blažené lásky a Ostrovu blažené moudrosti – vládne nesmrtelný a mocný Antares (R. Brzobohatý). Jeho nejmladší syn Antar (J. Potměšil) zatouží jednoho dne poznat skutečný život i lásku, a proto se rozhodne vydat na ostrovy života. Otec jej před touto poutí zrazuje, nechce ztratit nejmilejšího syna. Ale mladičký Antar jeho prosby a varování nevyslyší… (Česká televize)
(více)Recenze (33)
Už v prvních minutách, když jsem viděl ty kulisy jsem tušil, na co budu koukat a věděl jsem, že je zle. Když pak jely úvodní titulky, bylo u mne jasno. Vše se pak potvrzovalo dějem, pokud tedy jaký byl a ustavičným kafráním. Herci to hráli toporně, ale asi to tak být mělo. Už za dvacet minut jsem netušil, kdo na A je kdo. Nu, oni se všichni jmenovali podobně, takže zmatek byl dokonalý. Pro mne hloupá dialogovka naprosto k ničemu. ()
Tato inscenace mě zaujala především svým hereckým obsazením. Těžko ji hodnotit. Jako dospělého diváka mě oslovila víc, než jsem čekala, ale nepamatuji si, že jsem ji viděla celou jako dítě. Marně přemýšlím, pro koho je inscenace určena, protože pro děti podle mě. Nemyslím si, že větina starších dětí, které by ji už mohly zvládnout dokoukat, se budou dívat na něco označované jako pohádka. Sama bych to úplně za pohádku neoznačovala. ()
Pohádka tak napěchovaná nespočtem podobenství, archetypů a symbolů, že dost ztěžkla. Nevím jak děti, ale mě to téměř přimáčklo ke zdi a rozdrtilo palec u nohy :-( Zástup populárních herců se snažil hrát jako na divadle, k tomu nesmírně zvláštní a velice výtvarně řešené kostýmy (má poklona tvůrci)... Jenomže to velké téma v kombinaci s pojetím, kdy každá postava nešetří podivnými výrazy s pohledy do prázdna a bere se strašně vážně, mi do té jinak skromné studiové televizní realizece fakt nějak nesedělo... Asi tak, jako by se někdo pokoušel vpravit narozeninový dort do sklenice od okurek. ()
Divák, který přežije tuto pohádku, přežije všechno. Sběratelům rarit lze vřele doporučit pro monumentální originální kostymáž, bizarní scénografii, ale i pro bohatě panoptikální obsazení, jemuž vévodí Regina Rázlová v roli božské nadsamice. Vizuální stylizace Antarése jako mezopotámského monarchy je vzhledem k určení postavy dosti příhodná, nicméně Brzobohatý s vázou na hlavě promlouvá spíš unaveně než vznešeně. Snad i to jde solidně rozvrženému tématu k duhu. ()
Těžko hodnotit. Scénář byl evidentně připraven spíše pro celovečerní film (včetně Hapkovy hudby), a z důvodů omezených rozpočtů se to nejspíše nakonec prdlo do redakce pořadů pro děti a mládež a Ludvík Ráža zkusil s minimem udělat co největší dojem. Takže nejspíše proto ta přehnaná výtvarná stylizace, to deklamování a divadelní projevy, a samozřejmě je vidět, kde se ve scénáři žel muselo škrtat a krátit... Na druhou stranu ten příběh je silný a baví mne, že jako divák si musím skládat mozaiku sám, a když si ji složím, zůstává mi spousta otázek a filozofických úvah o tom, zda by ostrov plný nařízené lásky, ostrov nevědomí, ostrov moudrosti nebo ostrov nesmrtelnosti a bohatství, ale plný osamělosti, zda některý z nich je lepší než druhý, a proč, zda kombinace všech čtyř by k něčemu vedla, jestli to vůbec jde kombinovat, jak moc je nutná vlastní vůle lidí a co vlastně znamená oběť pro něco, pro někoho. Ale jinak se shodneme, tohle rozhodně není pohádka pro děti, a už vůbec ne na nedělní poobědové odpoledne. ()
Reklama