Životy těch druhých

Skvělý popis fungování tajné služby v socialistickém státě. Proto čtyři hvězdy. Jinak si ale u filmu celou dobu uvědomujete nepravděpodobnost celého nastavení, i když to emocionálně jakž takž funguje až do konce. Patosu tam není až tak moc. Co ten film ale vlastně říká? Že kdyby byli tajní policajti hodnější, byl by reálný socialismus snesitelnější? OK, ale v reálu hodnější nebyli a nemohli být, protože minimálně v ČSSR po mocenském boji mezi dubčekovskou a konsolidační frakcí StB v r. 69 se do jejich služeb nikdo aspoň trochu kulturní a empatický nehlásil, naopak to byli hejsci s podprůměrným prospěchem na ZŠ, kterým se nechtělo makat ve fabrice. No dobrá, dejme tomu, že v NDR to mohlo být i jinak... (18.06.2018)

Někdy v půlce jsem si říkal, že se musím mrknout na jiné filmy tohoto režiséra, protože jestli budou jenom způlky tak dobré jako tenhle kousek, pak budu určitě spokojený. Jaké to bylo překvapení, když jsem zjistil, že jde o debut... Tak precizně natočený film, z něhož čišela obrovská jistota a filmařská zručnost, přesvědčivost, netuctovost a nepodbízení se - to se tak často nevidí. F. Henckel-Donnersmarck projevil obrovský cit pro vyprávění a gradaci, vždyť ten závěr byl skoro až k nevydržení - a přitom jsem z toho nespustil oči do konce titulků (podbarvených působivou hudbou). To nejcennější na filmu je silný příběh, který režisér a scénárista v jedné osobě nemusel nijak složitě vymýšlet, poněvadž archivy komunistických tajných služeb skýtají nepřeberné množství inspirativních námětů... Říkám si, proč podobný film zřejmě nikdy nevznikne u nás, byť by se námět v naší nedávné minulosti jistě našel? Proč nám o normalizaci stačí Pelíšky a Pupenda a ještě se poplácáváme po ramenech, jaké to máme hezké a vtipné filmy...? Možná to bude tím, že slovo disident je dnes už vlastně slovo sprosté, místopředsedou sněmovny máme bývalého aktivního estébáka a peníze se seženou tak maximálně na Rafťáky a Panice... Oscar je v dobrých rukou... (07.03.2007)

Poutavě natočeno, všechny negativa fízláckého státu se myslím podařilo přiblížit věrně, ale jinak mám s tímhle filmem jeden velký problém. Vůbec jsem neuvěřil přerodu bezcitného špicla v esenci ctnosti, která i u jímavé hudby slzičku uroní. Ten konec s „věnováním“ pak spadá až někam do sféry neuvěřitelnosti a nepochopitelnosti. Ale díky citlivé režii se daly ty téměř dvě a půl hodiny v pohodě strávit, přestože dialogy a vůbec celý koncept příběhu šustily papírem. (27.07.2011)

Až příliš prvoplánová zpráva o tom, že dokonce i Stasi zaměstnávala celkem charakterní lidi, byť to byla děvka Stali-Sata-nova. Nedivím se ale, že (sentimentální) Životy těch druhých braly Oskara. Naše (naturalistická) česká Pouta měla však v tom případě dostat Oskarů tak minimálně sedm... (19.09.2011)

Film, který asi nenadchne každého diváka, je třeba mít na něj náladu, popřípadě si ji udělat...Líbilo se mi vykreslení charakterů postav - zejména Mühe se role velmi bravurně zhostil a představuje záporáka, který nakonec dokáže i své city projevit....Je dost hrozné si představit tu dobu (dlouho jsem ji nezažil, navíc ne v Německu), když se nedalo nikomu věřit a každou chvílí hrozilo (jste-li nějak apoliticky angažovaní), že Vám Stasi vtrhne do domu a buď za Vaší přítomnosti a přítomnosti rodiny odvede nebo bez Vašeho vědomí vpadnou do bytu se svým nádobíčkem a poté sledují každý Váš krok....Tomuto filmu bych klidně mohl dát 5*, ale jaksi celá ta atmosféra mě zanechává na hezkých 4*. (09.04.2008)