The Can
Gympl
Režie:
Tomáš Vorel st.Kamera:
Marek JíchaHrají:
Tomáš Vorel ml., Jiří Mádl, Eva Holubová, Tomáš Matonoha, Martina Procházková, Lenka Haluzová, Zuzana Bydžovská, Max Kušiak, Tomáš Hanák, Jan Kraus (více)VOD (6)
Obsahy(1)
Pedantický fyzikář (Milan Šteindler), strnulý češtinář (Jiří Schmitzer), jalový tělocvikář (Martin Zbrožek), ekologický učitel výtvarky (Tomáš Matonoha), mondénní ředitelka školy (Eva Holubová) a další kantoři dle svých představ formují nebohé studenty na poněkud zkostnatělém gymnáziu. A tak málokoho studium opravdu baví a zajímá. Petr (Tomáš Vorel jr.) a Michal (Jiří Mádl) do školy raději nechodí a když tam náhodou zavítají, tak celé hodiny prospí, neboť po nocích malují graffiti. To je to jediné, co je kromě holek skutečně baví. Nebezpečné výpravy na střechy domů, ilegální pronikání do útrob metra, dramatické lezení na komín… Napětí, riziko dopadení a honičky s policií jsou opravdové, zábavné i kruté. A tak není divu, že se jejich bezradní rodiče (Zuzana Bydžovská, Tomáš Hanák, Jan Kraus, Ivana Chýlková) věčně stresují a občas se v zájmu dostudování svých nezvedených potomků spojí s profesory. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (1 227)
Těžko říci, o který gympl by mělo jít. Respektive kde a kdy. Jako parodie místy ano, jako satira nevyhovující z větší části. Studenti i kantoři jsou sci-fi a mně se vybavil rozhovor se vzáleným příbuzným z USA. Americké seriály ze školního prostředí, stejně jako filmy, jsou určeny pro vývoz a vůbec neodpovídají realitě. Tamější studenti jsou cílevědomí, snažící se dosáhnout úspěchu za každou cenu... Vorlův gympl mi připomíná americké smyšlené seriály... Hvězdy rozděluji mezi - Holubovou, Bydžovskou, hudbu a jedinou realitu - když si rodiče děti špatně vychovají, tak ty jim to mnohonásobně vrátí. Přehrávání zbývajících postav bylo spíše k pláči, než ke smíchu... I když lidi mluví stále sprostěji, přemíra vulgárních dialogů filmu rozhodně nepomáhá. ()
Tvůrci filmu v čele s Tomášem Vorlem nejspíš doplatili na to, že se plně nerozhodli, zda natočí hořkou komedii ze života, či nadsazenou ujetost alá Sklep. Do reality film nepasuje díky mnoha příliš absurdním situacím (osobně si myslím, že taková paka by se ani na gympl nedostala, i když kdo ví, dneska) a prostředí gymplu zde nefunguje jako zárodek absurdního humoru jako třeba pionýrský tábor v komedii "Pějme píseň dohola". A film (na vkus pana Vorla) moc stojí na hercích, z nichž stojí za zmínku snad jen Zuzana Bydžovská a Jiří Schmitzer. 40%. ()
Nečekal jsem od tohodle filmu prakticky nic, takže mě ani nepřekvapil, ani nezklamal. Těžko hádat, nakolik byly gymnazistické scénky věrnou kopií životních reálií a nakolik si je scénárista vycucal z prstu, nicméně místy to bylo docela "hustý" a nechtěl bych být pedagogem na škole s takovým studentstvem. :-) Celkově ale průměr - graffiti i s ním spojený styl života mě fakt nijak zvlášť nebere... Ale nejsem asi cílová skupina tohoto filmu, takže co už nadělám. ()
Cesta do hlubin študákovy zjizvené duše, učitelský sbor karikatur, hrůzné postsynchrony, amatérské výkony některých mladých herců, graffiti kam se podívám, český hip-hop, retardovaně působící obličej Mádla, sklepácká malá domů a nevětší hustota uvolněných lidí na metr čtvereční v českém filmu současnosti. Vypadá to jako kritický výčet, ale krom těch nedostatků technických se z toho všeho nakonec staly ve Vorlově filmu o nezájmu uspěchané doby ctnosti. Jak se tak na to zpětně dívám, tohle období asi opravdu bylo nejlepší prožít zahalen v mlhavém oparu THC.. ()
Galerie (22)
Zajímavosti (78)
- K natočení pokračování Vejška (2014) se režisér Tomáš Vorel rozhodl, přestože se přiznal, že nemá rád filmová pokračování a všechny ty - jeho slovy - „dvojky a trojky". (Olík)
- Režisér Tomáš Vorel chtěl obsadit do role třídního učitele Tomáše (Tomáš Matonoha) Pavla Lišku či Jiřího Macháčka. (Stocki)
Gympl...takhle rozporuplný film jsem tedy nečekal. Mám rád Tomáše Vorla stejně jako jeho estetiku vzešlou z podhoubí divadla Sklep, předposlední Skřítek mne doslova nadchl, ale Gympl se nějak vymyká zažitému očekávání... Co nabízí? Leitmotiv Vorlových posledních třech filmů (Cesta z města, Z města cesta, Skřítek), tedy útěk z města a návrat k přírodě, se vytrácí a nahrazuje ho bytostně městská, ba civilizační tématika - fenomén graffiti. Obhajoba tohoto progresivního uměleckého stylu je asi nosným pilířem celého filmu. Reakce na šedou, odcizenou anonymitu města, na život uvnitř betonu a skla, generační vzpoura realizovaná jako už tolikrát v historii s živelnou vervou a s ideály dovolujícími bořit cokoliv. To staré, nezajímavé, nudné, šedivé... Vorel se ale v další významové rovině pokusil reflektovat jakousi krizi rodinných hodnot a rodinného života v současném Česku a projektuje cosi jako sociální sondu mapující schémata uvnitř rodin - rozvedená matka - samoživitelka (vynikající Zuzana Bydžovská), otec arogantní a všehoschopný podnikatel využívající svého vlivu (trochu stereotypní Jan Kraus). dominantní otec psychicky tyranizující svou rodinu (přesný Tomáš Hanák)... Jako jsou narušeny vazby uvnitř rodiny, tak je narušena i integrita světa mladých, kteří si jen stěží mohou tvořit civilizačně funkční hodnotový žebříček... Tomu odpovídá i symbolický obraz školy, v níž takřka není jediný normální pedagog, trefně zkarikované typologie českého učitele/ky není daleko od reality (mladý progresivní pedagog nezapadající do systému, který se marně snaží změnit, češtinář důchodového věku bazírující na klasických prvorepublikových humanitních hodnotách, fyzikář žijící v zajetí svého vidění světa, školník mající problémy s agresivitou...). To vše by doposavad bylo zcela v pořádku a Tomáš Vorel měl zřejmě ještě ve stádiu psaní scénáře zaděláno na strhující a hluboký film. Jenže... s takto nastaveným rastrem si zřejmě nerozumí klasická herecká výbava herců z okruhu divadla Sklep, kteří s oblibou přehrávají a karikují své postavy do absurdních rozměrů (Šteindler, Holubová, Zbrožek, Trojan, Marhoul, jakož i Matonoha...), mladší herci už mě nepřesvědčili téměř vůbec (vyjma obou hlavních hrdinů - Tomáš Vorel ml. i po Skřítkovi znovu přesvědčuje, že je dobrým hercem a hlavně Jiří Mádl mimo svou zažitou škatulku dokazuje, že je hercem výborným - jeho arogantní ,,spratek" byl zahrán dokonale...), některé pasáže a dialogy pozbývají svým ztvárněním na autenticitě a věrohodnosti (mnohé scény ve škole, především nadaný matematický génius dabovaný?! někým jiným, rvačka nahých slečen ve vaně...), film se místy nepodařilo režisérovi udržet v dynamickém tempu a občas hodně nudí (opět především neautentické školní scény...), hodně se ale povedla hudba (Wich i SuperCrooo k téhle scéně i generaci sedí...) a především akční scény z nočních grafitti bojovek. Každopádně osobně si myslím, že Tomáš Vorel starší své velké téma v tomhle filmu nezúročil. Graffiti scéna, stejně jako dnešní mladá generace, si ale takovéto filmy zaslouží... jen houšť! () (méně) (více)