Zmeškaný hovor II

Tak tohle byl asi nejhorší asijský horor, se kterým jsem měl tu "čest" se setkat. V příběhu jsem měl nehoráznej guláš a to jsem jedničku nedávno viděl. Romantická vsuvka byla neskutečně trapná. Děj skákal z jednoho místa na druhý a závěrečné rozuzuzlení jsem pak už totálně nepobíral. To vše by se ještě "dalo" zkousnout. Nejsmutnější je, že tenhle horor, nevystraší. Atmosféra se ještě jakž takž potácí v únosných mezích, ale lekačky jsou na tom ještě o dost hůř. Páč jsou sprostě vykradené z jiných filmů a na mě tak působily spíš groteskním dojmem. (19.08.2008)

Sice jsou tyhle japonské duchařiny pořád na jedno brdo (kruhové a nenávistné), sice jsou strašidelné momenty neustále podle jednoho mustru a sice ze závěrečných point nebývám příliš moudrý (jemně řečeno), ALE... atmosféra a stupeň nepříjemného sevření žaludku jsou i u tohoto o něco horšího pokračování lehce nadprůměrné jedničky pořád dost slušné. (23.02.2012)

„Zmeškaný hovor II“ je ukázkou toho, že se mnohdy pokračování natáčí jenom proto, aby zde nějaké pokračování bylo a aby se z diváků vytřískaly nějaké další peníze. Jiný efekt zde vůbec není. Hororové scény, hlavně lekačky, jsou okopírovány z předchozího filmu nebo z jiných japonských hororů své doby, a snímek se postupně stává až příliš zdlouhavým a až příliš nudným, než aby dokázal udržet divákovu pozornost a ono příjemné mrazení na zádech. (03.10.2015)

Pokračování docela obyčejného Zmeškaného hovoru se nese v dost podobném duchu jako první díl a seká tam jedno telefonní úmrtí za druhým až dojde na jednu z hlavních hrdinek, která dostane tři dny na vyřešení záhady s duchem. Příběh tak trochu navazuje na první díl, policejní detektiv a reportérka pátrají po bonbonech atd. ale naštěstí se většina dalšího děje týká něčeho jiného než toho samého z předchozího dílu, i když je to podané vesměs stejným způsobem. Protože ale netočí Miike, tak pokud jde o světlo, zvuk a humusárny, tak sice se tu v první půlhodince o něco podobného pokusí, ale nemá to takový efekt jako u Miikeho. Druhý zmeškaný hovor je teda ještě klasičtější kruhové schéma než první film, protože se drží prakticky toho samého, co obyčejný dlouhovlasý horor, ale neobsahuje žádné šoky jako u Miikeho filmu. Dokonce i duch je takový obyčejný a nic moc zvláštního nevymýšlí. Co tomu ale možná i docela uškodilo je závěr filmu, který je nakonec úplně podivně překombinovaný a sice se to snaží vrátit k nějakému výchozímu bodu, což je pěkné, ale nejde na to zrovna nejlepší cestou a působí to docela uměle. Není to ale zas úplně nuda, takže ta trojka pro průměrný duchařský japonský film by tak odpovídala, ale asi je to spíš trošku slabší trojka. (28.10.2010)

Horory nemám ráda, protože se zkrátka bojím. Mrtvolné ruce, chmatající odněkud zpoza rohu, nebo jiné děsivé a lekavé okamžiky, které mě přinutí se schovat pod peřinu, nejsou však důvodem mého nízkého hodnocení. Naopak Zmeškanému hovoru 2 se úkol vyděsit diváka docela povedl. Když se však snažím objektivně podívat na celý film, vidím naprostou pitomost, která je bohužel založena jen na těchto hnusných pohledech typu pokroucené mrtvé tělo kamarádky a děsivá holčička se zašitou pusou. Jen o tomhle by snad horor být neměl. Jenže Zmeškaný hovor 2 je na tom s příběhem snad ještě hůř než díl první - a to i přesto, že se jedná skoro o to samé, jen tam umírají jiní lidé a vrahem je také někdo jiný. Především je naprosto nesmyslný a má slabé herecké výkony. Něco takového si zkrátka vyšší hodnocení nezaslouží. ~(0,6★)~ (25.11.2009)