Borat: Nakoukání do amerycké kultůry na obědnávku slavnoj kazašskoj národu

Při sledování tohoto filmu jsem dostal blažený pocit a začal jsem si při svých slzami pokrytých očích snít svůj malý sen o plné a ničím neomezované svobodě slova a názoru. Sen, který se mi rozplývá po každém sledování zpráv. Po každém novém zákoně. Teď jsem si vyhledával reakce od odborníků, obyčejných diváků, četl ty desítky žalob. Přijde mi strašně smutné, jak všechno berou lidé vážně. Svoboda slova je mýtus. Začne být reálnou až tehdy, kdy budou existovat jen inteligentní lidé, kteří navíc pochopí, co všechno obnáší a to se patrně nikdy nestane. Je zázrak, že se tenhle snímek vysílá. Díky Sacho! I když tím díky si nejsem tak jistý. Jak nad tím tak přemýšlím, zjišťuji, že již nemám chuť ke sledování jiných filmů. Borat: Nakoukání do amerycké kultůry na obědnávku slavnoj kazašskoj národu pro mě představuje naprostý ideál a vrchol. Obávám se, že jsem se smál více, než u Žhavých výstřelů nebo dvoustého dílu Hvězdné brány a že jsem si Borata zamiloval více než Homera Simpsona. Doufám tedy, že ze mě časem ten hype odpadne, protože jinak nevím nevím... (02.12.2006)

Originální, vtipné, nápadité, působivé, excentrické, místy neuvěřitelné, ale přesto milé a poučné dílo, aneb jak zapůsobit ve společnosti tak, že vás bude společnost milovat... Dávám čtyři hvězdičky, celkově to však vidím na 90%... Deset procent ubírám za nechutnou oplzlou scénu s nahými protagonisty... (30.04.2007)

(1001) No já nevím, neřekla bych o sobě, že jsem v oblasti filmu upjatá, ale co je moc, to je moc. Nebo spíš co je málo, tomu se smát nebudu. Celý film mi přijde jakýsi nepromyšlený (jedna medvědí hlava v lednici k tomu nestačí), příliš sebevědomý, předkládá mi jednotlivé gagy a chce za ně smích, aniž by se trochu snažil vařit na víc než té nejjednodušší úrovni. Snad to ani není komedie, jen taková "surabsurdní" črta o lidské blbosti, která k popukání není. Rozhodně bych o filmu neřekla, že je zvrácený nebo nechutný, přišel mi spíš smutný, jako malý ubohý Borat v červeném pyžamku ve zmrzlinářském autě uprostřed louky po zboření všech jeho snů. Zkrátka po souboji falešný Kazach versus mé ego jsem odmítla spustit prapory. Chybí mi trocha skromnosti, to je můj problém. A opravdu jsem čekala, že tam bude v těch zelených plavkách delší dobu, když je to na každé fotce. (22.07.2009)

Být BORAT jenom "buranská" komedie s přidanou hodnotou politické nekorektnosti (a pro některé i populárního antiamerikanizmu), velmi pravděpodobně by mu zhruba v polovině došel dech. Že se tak nestalo, vděčí zejména sofistikované struktuře vyprávění [Boratova citová odysea, výpůjčky z melodramatu a spirituálních filmů, vracející se vtipy typu "apríla"] a dále smyslu pro komediální timing a účinnému "designu" hrdiny: jako měl Chaplin hůlku a buřinku, má Borat laciný oblek, kufr se slepicí a upoceně tělnatého společníka. Rvačka těchto pánů v rouše Adamově představuje natolik čistou (rozuměj neliterární) emoci, že ji pasuju na kinematografický vrchol tohoto roku. 4 a 1/2. (10.12.2006)

Pokud nejste žid, feministka, homosexuál, černoch, cikán nebo americký vlastenec, tak jste právě objevili zlato. Když se člověk tlemí od začátku do konce, je maximální počet hvězdiček určitě na místě. Jen mě překvapuje zdejší hodnocení. Tady jsou přece všichni hrozně nad věcí a neberou se vážně, ale zřejmě to zase budou jen pozérský kecy vypouštěný na diskuzích. (15.11.2010)