Šťastný smoliar
Lucky Loser
Režie:
Jiří StrachScénář:
Marek EpsteinKamera:
Martin ŠecHudba:
Jan JirásekHrají:
Ivan Trojan, Filip Cíl, Jiří Dvořák, Martina Zábranská, Ondřej Vetchý, Lenka Vlasáková, Jiřina Bohdalová, Dagmar Havlová, Josef Somr, Matěj Převrátil (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Také máte pocit, že jste se narodili se smůlou v patách? Věřte, že v tom nejste sami a že nakonec najdete to pravé štěstí – stejně jako Filip, ten „největší smolař“ z naší pohádky. Filipa, kominického synka, od narození pronásleduje smůla. Jeho otec totiž chtěl přechytračit samotnou Štěstěnu, čímž na sebe a hlavně na svého synka přivolal její hněv. A aby toho nebylo málo, Filip se zamiluje do Štěstěniny dcery Haničky. Aby získal její lásku a zároveň se zbavil té proklaté smůly, vydává se do světa. Tam ho čeká osudové setkání s chorobným lhářem, který se prolhal tak daleko, že už ani nezná svoje jméno a říká si Kdokoliv. Kupodivu právě s pomocí tohoto povedeného kumpána pak svede Filip nerovný boj o svoji milovanou… Velkou výpravnou pohádku napsal podle námětu Mateje Mináče scenárista Marek Epstein. Režie se ujal zkušený režisér Jiří Strach, který do rolí smolaře Filipa a jeho milované Haničky obsadil Filipa Cíla a Martinu Zábranskou. Jako Kdokoliv se představí Ivan Trojan, jako Karlos Jiří Dvořák, Karlosovu matku hraje Jiřina Bohdalová a role Štěstěny byla svěřena Dagmar Havlové. V dalších rolích se pak můžete těšit na Ondřeje Vetchého, Lenku Vlasákovou, Oldřicha Navrátila či Josefa Somra. (Česká televize)
(více)Recenze (495)
Nový vánoční film (schválně nepíšu pohádka) Jiřího Stracha má herecké obsazení z rodu divákových snů. Když si přečtete plejádu zúčastněných herců, říkáte si - tam asi bude těžké vyniknout. V jedné z hlavních rolí ještě ke všemu září Ivan Trojan, takže hrozí to, že veškerou pozornost strhne na svou postavu .... Režisérovi se ale podařilo ukočírovat všechno tak, jak už jsme si u něj zvykli. Na plátně se dostává pozornosti všem, takže máte možnost si užít i ty nejmenší postavičky (mladí představitelé Filipa a Haničky to lehké neměli ... a rozhodně nezklamali !) .... Každá "televizní pohádka" je primárně pro děti, ale tentokrát se nebudou nudit ani dospělí diváci, kteří si určitĕ najdou pár maličkostí pro pobavení .... ()
Je milé vidět, že lze spáchat vcelku kulantní pohádku, aniž by měl jeden Z prdele kliku při globálním vykrádání Božky a Karla, ztrapňoval Ivetku v roli debilního homočertíka a musel posílat toporné princezny a vyteplené prince se svou Troškou do mlejna. A stačí k tomu jeden gramlavý kominík, scénárista s nepovislou originalitou, režisér s koulema, tedy pardon, chtěl jsem říct s ušima, a neuvěřitelná plejáda opravdových a sympatických herců, co nemají Strach z televizní produkce. Obecně už pohádky nijak zvlášť nemusím, ale jsem vděčný za cokoliv, co aspoň na chvíli zabrání fakanům trhat si vzájemně nehty, demolovat byt a nutit agresivního souseda pod námi rvát si do uší špunty a třískat do radiátoru. A u tohohle jsem překvapivě přestal dělat bordel i já! ()
Těžké vánoční zklamání, nesoucí nepříliš překvapivě jméno Epstein. Jiří Strach tu ne snad šlápl vedle, ale rozhodně zdaleka nevyužil potenciál, který měl v rukou. Šťastný Smolař je těžce nevyvážený počin - nejkřiklavěji to lze demonstrovat na tom, že sledovat Ivana Trojana v roli krále lhářů je radost nad radost, ale zápletka s principálem a hlavně jeho matkou je zoufale průhledná. Je to opravdu škoda, protože scény zabývající se osobními strastmi hrdinů jsou na pohádku až nezvykle silné. Silná káva je ale bohužel taky podivná stylizace doby a prostředí, ve kterém se putování smolaře za dítětem Štěstěny odehrává. Bohužel musím říct, že Janákových Dvanáct Měsíčků je mi - přes svoji "prvosignálnost" a vyprázdněnost - z Vánočních pohádek roku 2012 tou milejší. ()
OBČAS STAČÍ, ABY ŠEL ČLOVĚK S DOBOU A DÍVAJÍ SE NA NĚJ, JAKO KDYBY PŘIJÍŽDĚL Z PEKLA. Bože, jak rád jsem za každý český snímek, který používá hru s jazykem, důvtip a vtip jako metodu! Jsem ten poslední, kdo by Marka Epsteina nějak adoroval, ale tenhle veselý a nápaditý příběh se mu vážně povedl (strukturou pohádka, oním pomrkváváním na vnímavého diváka, který může a nemusí být dospělý, má příběh nádstavbu, která se s pohádkou nevylučuje). Zralá a neošizená zábava, přesně to, co mělo v ČT běžen na štědrý večer. A hodnocení? Díky určitým dějovým zvratům, které mi přišly přitažené za vlasy i vzhledem k žánru, bych dal tak 72,9%, Jirko :-D ()
Nikdy nepochopím zdejší pahovada, který už po oprvní minutě utíkaj hodnotit, jako kdyby snad na ně v posteli čekala v posteli nažhavený ženský uragán. Pravdou však zůstává, že na filmu mě bavila jedině postava Ivana Trojana a to až do společné scény s Bohdalkou, pak už jsem šel zapálit frantíka a dát ho k televizi a pokusil se celou "slavnou" pohádku vykouřit. Jirka Strach pošle golfistovi kopii a po přečtení golfistovi poslední koment věty mám pocit že jsem v kanceláři PR pracovníků ČT, fakt Chocholoušek by se na csfd smlsnul. Ještě k tý pohádce, krom mýho zelenobílýho miláška Ivánka Trojánka fungovala ještě obrazová složka a krása Haničky, tu bych chytnul klidně i za něco jinýho než jen za ruku. Nic no, žádnej zázrak se nekonal, jdu si dát chlebíčky a vínečko. Jinak ukázat Perštejn a natáčet na nádvoří hradu v Ledči nad Sázavou...že by Jirka Strachů v létě podnikal stejný výlety jako já ? ()
Celá ta pohádka se mi jevila daleko originálnější, než Dvanáct měsíčků předchozí den. Jenže originalita byla vykoupena takovými nepohádkovými nesmysly. Každopádně se na to dalo zvyknout a ve výsledku se jednalo spíše o dětský film, než o pohádku. Ona ta motorka nebo sudy od Jamesonu v hospodě podle mě díru do světa neudělají. A pohádce to upřímnost nepřidá. A co jiného dítě ocení, než upřímnost žejo. Každopádně musím říct, že herci byli skvělí, od shora až dolů. Kvůli hercům jsem to dokoukal, jen mě mrzelo, že mě ten film celou dobu tak nějak nudil. Nebo nechci říct vysloveně nudil, ale nějak se ve mně praly dva názory. Jeden s pohádkou neměl problém a druhej jí chtěl přepnout a měl problém jí dokoukat. ()
Frk s Bohdalkou v penálu mě dostal, podobná morbidita tu citelně chybí. Strach střídá televizní rutinu se záběry, které sympaticky škemrají o velké plátno. Místy je to příjemná podívaná s poetikou. Míšenec Strýce Pepina a Jacka Sparrowa se Trojanovi zdařil, éterická milenecká dvojice tradiční vrtěč hlavy. Ach ty české Haničky. Role Štěstěny monotónně mimo dobro a zlo (a celý film). Jinak ale zase po čase bezbolestný televizák, kde je všeho tak akorát a dá se to absolvovat bez asistence psychiatra a patologa. ()
Láska je štěstí. A Jiří Strach to ví... Konečně po čase zase silná televizní autorská pohádka vymezující se (ale v něčem i rozvíjející) proti klasické české pohádce. Podle námětu (pohádkové knížky) slovenského režiséra Mateje Mináče napsal Marek Epstein povedený scénář, který po hodně dlouhém čase připomněl originalitu pohádkových scénářů Zdeňka Svěráka, tolik scenáristických fórků by divák jinde pohledal. Tři veteráni to sice nejsou, ale alespoň je vzdáleně připomínají, což u ostatních novodobých českých pohádek nehrozí ani náznakem. Pohádka coby projev ryzí modernosti (respektive postmodernosti) jde někdy na hranu toho, co ještě v pohádce snesu (pokus o sebevraždu), každopádně většinou se drží v mantinelech očekávaného. A Jiří Strach se zase drží svých osvědčených hereckých koní (Ivan Trojan, Jiří Dvořák, vlastně už i Jiřina Bohdalová...) a ti jsou největším tahounem diváckého prožitku, bez Trojana by byl celý snímek poloviční. Jeho postava pohádkového ,,barona Prášila" s pábitelským přesahem je opravdu dobře napsaná i zahraná, a hlavně nosná. Nejsilnější momenty pak přicházejí v místech, kdy se Jiří Strach snaží svou televizní pohádku nějak ozvláštnit, punc modernity ji pak paradoxně dává především retro animovanými pasážemi, které jakoby odkazovaly k zemanovskému pojetí dětského filmu, animovaná zkratka cesty motocyklem po Evropě je tím nejlepším a nejvtipnějším, co bylo v této pohádce k vidění. Škoda toho, že většina věcí není dotažených k úplné dokonalosti, nechybělo mnoho a Šťastný smolař se mohl stát kultem, stejně jako jsou kultem počiny výše zmíněného Zdeňka Svěráka. Takhle je Šťastný smolař velmi povedenou televizní pohádkou, v níž se mísí a realizuje mnohé, vtipně se tu třeba potkává veřejně proklamovaná víra pana režiséra s humorně pohádkovými motivy (Nejvyšší knihovník), každopádně je vidět, že Jiří Strach má cit pro ty správné náměty... ()
Tohle ja ta pravá vánoční pohádka na kterou jsem čekala, skvěle obsazená, s laskavým humorem a bez hluchých a nudných míst. Jirka Strach je pro mě záruka kvality a znovu nezklamal. ()
Je mi líto, ale málem jsem to ani nedokoukal. Tak nesympatickej děj a obsazení nezachrání ani technická zručnost. Nějaké dobro a zlo, morální ponaučení nebo alespoň zajímavý příběh, nic takového. Příšerně napsané postavy a výprava míchá několik různých období, což nesnáším i v pohádce (motorka versus kostýmy tak někdy z počátku 19. století). Krom toho prvky jako zbavení dcery cti, kasino Monte Carlos a podobně? V pohádce, ve které přitom chybí v podstatě cokoli co by se dalo aspoň trochu nazývat romantikou a kde se "hrdinova" milá objeví sotva na nějakých 10 minut? Bez atmosféry, naprosto nepohádkové a velmi zdlouhavé. Včerejší měsíčci tedy nebyli veledílo, ale proti tomuhle byli ještě zlatí (přesněji méně špatní). ()
Oxymoron v názvu jako by předjímal stejnou schizofrenii, kterou trpí současná animovaná produkce z Hollywoodu - formát primárně určený pro nejmenší se snaží zalíbit dospělým a samotné děti bere ve finále na hůl.. One-man show bohemáckého řidiče dělové koule, "Zemanovské" animace, či nadčasová rýpnutí jsou výborné, nicméně dle zaručených pramenů nejsilnější stránka filmu (vtip) mi přišla poněkud utopená ve strojenosti a samotné Strachovo nadprůměrné řemeslo pak vytahuje trn z paty televizního standardu jen ztěžka. Neříkám, že si tímto v Monte Carlos zahrál o svou pověst, ale dost často mě jímal pocit, že to klidně mohl natočit Kdokoliv.. Rákosníček mrčící z černé zdobené rakve mě bude budit ze snů! ()
Erben by se asi podivil, bratři Grimmové by si masírovali bolavá chodidla a pronášeli nevěřícné "ach so", až by po třetím, čtvrtém zhlédnutí pochopili aspoň něco. Pohádkové motivy trochu jinak - chlapi v hospodě říkali ... já slyšela, že pro zmenšení bolestí rodičky pilu pod postel, že tu bolest přeřízne. Asi chodím do jiných hospod, nebo jiný kraj, jiný mrav. Kominík se v pohádce neobjevuje prvně a ani tady to nemá snadné. Ne, že by měl něco s pastýřkou, tady hledá dívčinu, do které se na první pohled zamiloval. Spousta hlášek není pohádkových, resp. jsou evidentně pro rodiče a ne pro děti (aniž bych podceňovala dětský rozum, výrok: "Tvým osudem bylo stát se dobrou matkou a hospodyní", pronesený vůči kominíkovi Štěstěnou, nepochopí ani hodně nadprůměrně osmileté dítě.) Moderní prvek v podobě motorky mě trochu zaskočil, ale když se s tím člověk smíří (nebo si řekne, že tím je ukázán kontrast mezi reálným a echt pohádkovým, technicky zaostalým, světem a odmávne to), tak příběh funguje bez problémů. Cestovatelská animace nepůsobí jako z nouze ctnost a Casino Monte Carlos je další z vtípků pro rodiče, nad kterým bych mávla (pro vyváženost) druhou rukou. Víc mi vadil v téhle části nelogický zásek útěku Dona Carlose. Celkově podtrženo, sečteno, tahle pohádka rozhodně patří k těm povedenějším, ani nemusím mhouřit oči, mít rád kominíky je naprosto přirozené. ()
Chameleon Ivan Trojan je vždycky zárukou kvality, nejinak je tomu i u o téhle hravé televizní pohádky, škoda jen, že se chce zalíbit dnešní době až moc okatě. Když už hrozí, že Trojan veškerou pozornost strhne na svou postavu, přispěchají režisérské otěže už vpravdě zkušeného Jiřího Stracha, které dají prostor i jiným. Nadčasově rýpe, má nadhled, lehce bojuje s tempem a strojeností, jinak ale ve vánoční čas chutná velmi dobře!! ()
Tak Jiří Strach pro mě už přestává být zárukou alespoň trochu dobré podívané, ach jo. Přitom na Šťastného smolaře jsem se celkem těšil, neboť nástřel příběhu vypadal více než lákavě. Měl se ho ale zřejmě chopit lepší scenárista. Marek Epstein nebyl tentokrát schopný napsat dobrý vtip (laciný humor typu návštěvy u kováře, "druhé rakvičky" nebo šlápnutí do... si může opravdu nechat) ani sympatickou postavu (lháře zachránil pouze Ivan Trojan), zcela mu chyběly nápady (přitom spojení postav notorického lháře a chorobného smolaře slibovalo tolik srandy), používal ty nejvousatější možné situace a repliky ("Jsem v nebi? Ty nejsi anděl?") a jen jednou za čas se zmohl na jakousi "hlášku", která byla opět trapná. Pokud jde o herce, hlavní hrdina byl naprosto nemožný, jeho milá nedostala příležitost ani zazářit ani pohasnout, ostatní vidění členové Strachova oblíbeného ansámblu (chyběl jen Viktor Preiss) získali většinou mizerné štěky. Druhý Anděl páně se nekoná, režisér a hlavně scenárista měli při tvorbě buď pořádnou smůlu, nebo to prostě odflákli.__P.S. Narážka na plzeňská práva? V pohádce? Vážně? ()
Není jednoduché napsat originální pohádku, která tu ještě nebyla a navíc i pobavila – to už začíná být oříšek. Ale myslím si, že se to Strachovi opět podařilo. Je tam neotřelá zápletka i dobře zahrané postavy. U mě dobrý! ()
Tohle bohužel byla podle mého názoru jedna z těch slabších pohádek, ale přesto to byla pohádka, která se dala bez nějakých větších problémů v klidu dokoukat až do konce, aniž by začala nějak výrazněji nudit. Spíše než nudná byla totiž tato pohádka jakási mdlá, bez jiskry, bez rychleji odsýpajícího děje, zkrátka nic moc se v ní nedělo a když už se tam něco dělo, tak to bylo zcela neoriginální a předvídatelné. Kdo bude oním synem Jiřiny Bohdalové mi došlo už zhruba v polovině příběhu, a vyvrcholení celého příběhu nebylo vůbec nikterak překvapivé, zkrátka tahle pohádka mě nedokázala ani nadchnout, ani nějak výrazněji zaujmout, natož abych fandil hlavním hrdinům v jejich konání. Za největší klady se tak dají považovat některé herecké výkony, především byl skvělý a bezchybný, ostatně jako vždy, Ivan Trojan, stejně tak svou roli bezchybně zvládl i Jiří Dvořák a příjemně překvapila Dagmar Havlová, která ve své roli působila tak nějak vznešeně a étericky. Celkově tedy tuto pohádku vnímám jako ucházející, nikoliv však záživnou, a jako takové jí nemohu udělit lepší než průměrné hodnocení v podobě tří hvězdiček. ()
Strach se vykašlal na roztomilé čerty, pěkné princezny či roztržité krále a vystačil si pouze s kouzelnou Štěstěnou, pohádkovou poetikou, humorem a kupou nadhledu. Urodila se prostě výborná vánoční pohádka, na které je hezky vidět radost, se kterou byla celým štábem natočena. Víc takových pohádek a s podobným vizuálem klidně i na velkém plátně. Trojan jako vždy vynikající a zbytek obsazení také hodně fajn. 70% ()
můj komentář budiž opakem třebas hodnocení páně Flankera sedmadvacátého, nevím proč se u filmu nebavil tak jako já.. Pravda, že spíš než Anděla Páně připomíná Smolař loňskou Bambitku ( u kteréžto jsem se bavil taktéž převelice ), ale to mi vůbec nevadí, neskutečně dobří herci ( snad ani jeden herec nezahrál špatně a k tomu "velká" jména která si své roličky užívali jako můj pes pískací hračku ). Narážky na dobu dnešní mě pobavily a stejně tak i ostatní humor, ani nevím, jestli sem se bavil víc u Kdokolijeho vyprávění (klatě, jak to mám skloňovat?), nebo stoliček, nebo koupeného titulu, nebo převozník, nebo rakvopohovka, nebo .... Prostě.. Další skvělá a k tomu vtipná pohádka (0= _:_:_:_:_:_:_:_ ps: co mi vadilo? Čaj jsem si vypil moc brzy ()
Solidní pohádka z období, kdy český film silně skomírá. Na Vánoce se u toho dá vydržet a člověk se i docela pobaví. Konec mě už ale bohužel trochu nudil. 60% ()
Související novinky
Vysílá studio Brno
Pojďte si zahrát AZ kvíz a moderovat zprávy ve výstavě na Špilberku. Vybrat písmenko a správně odpovědět, zasednout před mikrofon a čtecí zařízení a přednášet zprávy, nakouknout do zákulisí slavných… (více)
"Co to má na patičkách ??" - "To nic, teta, to je jen trošička smůly tady z toho dříví a než mu naroste první zub, tak je to pryč !!" Obecně vzato valná většina zdejších uživatelů tuzemským televizním pohádkám, které se prostě staly ze zcela zřejmých historických důvodů i díky jejich četnosti vlastně i českou specialitou, příliš nefandí a rozhodně je ani nedokáží náležitě docenit, což však nejsem schopen z mého pohledu milovníka žánru dost dobře pochopit, stejně jako všeobecně dogmatická tvrzení související s tím, komu jsou vlastně pohádky primárně určeny, nemluvě o frázích ve smyslu "pobaví děti i dospělé, každý si v nich najde to svoje", byť bezesporu zejména poslední roky právě tuto snahu, která tento extrémně specifický žánr silně vykolejuje a která vlastně sluší spíš tzv. rodinným filmům, v naší filmově pohádkové tvorbě prostě cítím jako připalující se vtipnou kaši, díky čemuž nám televize servírují velmi nepovedené hybridy, které prostě většinou těm léty prověřeným legendám nesahají ani po kotníky !! Nicméně ta nekonečná každoroční vánoční recyklace stejných divácky nejvděčnějších filmů samozřejmě logicky volá po nových pohádkách, které diváci prostě chtějí, a tak se Česká televize každý rok o Vánocích vytasí s několika premiérami, jejichž kvalita se však vyznačuje neuvěřitelnou kolísavostí, za poslední dekádu by si právo vstupu do zlatého fondu českých pohádkových klasik mohl vyprosit snad jen osm let starý Strachův Anděl páně, který zdejší pohádkovou krajinu obohatil o rozvernou představu nebe, která dává vzpomenout například na legendární Hrátky s Čertem Josefa Macha a Jana Drdy, což se taky dalo právě od přísně věřícího Jiřího Stracha čekat, s oblíbeným Jiřím Bartoškou v roli Pána Boha !! Zásadní problém a hlubokou řeznou ránu současné tuzemské pohádky však nevidím v nedostatku kvalitních tvůrců, kteří by byli ochotni je točit, ani v jejich režisérské neschopnosti, ono totiž v žánru pohádek platí stejně jako v dnešním českém filmu obecně, že jeho zoufalost souvisí hlavně s nedostatkem skutečně silných scénářů !! O tom se přesvědčil i Hynek Bočan, když se před několika lety v Lásce rohaté pokusil příběhem, poetikou i hudbou naprosto jistého Jaroslava Uhlíře navázat na úspěch pohádky S čerty nejsou žerty, kterou osobně považuju za nejlepší filmovou pohádku vůbec, bohužel však polovičatý scénář Karla Žaluda vedle nesmírně vtipného a zároveň laskavého skriptu Jiřího Justa vypadal jako hodně chudý příbuzný, a že kvalitní scénář je prostě alfou a omegou všeho, by mohl vyprávět i dnes již odepsaný Zdeněk Troška, jehož poslední opravdu dobrou pohádku O princezně Jasněnce a létajícím ševci napsal dramatik a novinář Karel Steigerwald, protože si však už dobrých dvacet let píše Troška scénáře sám, dá se na těchto jeho žánrovkách, jimiž úspěšně zasvinil prostředí české pohádky spoustou odpudivě infantilních karikatur a pitvořících se bytostí, hledat něco pozitivního jen pod mikroskopem !! Jednoduše kategorizovat se mimochodem dnešní česká pohádka dá opravdu jen velmi obtížně, když od tradičních konzervativních pokusů držících se erbenovsko-němcovské tradice odbíhá až k nejrůznějším nehezkým úletům, a ačkoliv v posledních letech vznikla celá řada hodně nesnesitelných pohádek, zároveň jako plamínek naděje zahřeje skutečnost, že se do pohádkové produkce dostává celá řada režisérů i scenáristů se zkušenostmi z jiných žánrů, mezi nimiž mě osobně nejvíce zaujal právě žánrově neuvěřitelně rozkročený Jiří Strach, který prostě umí, ačkoliv aspoň zatím většině jeho snímků k dokonalosti vždy něco málo chybí !! Scénář Šťastného smolaře, který se inspiroval stejnojmennou knihou Marie Formáčkové a Matěje Mináče, sepsali Jiří Strach s Markem Epsteinem odvážně sami, což logicky zastánce tradičních pohádkových motivů odrazuje od příběhu věčného pechfógla Filipa, kterého si zahrál překvapivě velmi dobrý Filip Cíl, a notorického lháře, který dostal jméno Kdokoliv a v podání fantastického Ivana Trojana platí coby parafráze Barona Prášila za jednu z nejzdařilejších postav za dlouhá léta !! Dost atypický příběh, v němž jaksi absentuje zcela zásadní motiv kontrastu dobra a zla, o tom, že i smůla se jednoho pustí, když najde pravou lásku a odpuštění, dokonale staví na vpravdě elitním obsazení a milém humoru, který sice lehce připomíná ten svěrákovský, nicméně na něj stále nedosahuje !! Jiří Strach těží z variability a krásy českého jazyka, půvabných scén a detailů, byť některé už se mi zdály přes míru, mám na mysli především pokus o sebevraždu skokem z mostu, i vděčných charakterů, s nimiž si kvalitní herci opravdu vyhráli, protože Trojanův lhář, Cílův gramlavý kominík, hrobník Josefa Somra, kovář / zubař Tomáše Töpfera, u té pasáže s trháním zubů jsem se válel smíchy, tatík v podání Ondřeje Vetchého, kterého mohli tvůrci využít určitě více, když mě navíc hned zkraje pěkně namlsal, ale i naprosto epizodní postavy v čele s převozníkem Vladimíra Javorského, prostě z průměrné záležitosti dělají něco víc !! Bohužel i v tomto ohledu bych měl výhrady, když především s postavou Karla alias Carlose v podání paradoxně víc než standardního Jiřího Dvořáka tvůrci až příliš tlačili na pilu v rámci té zbytečné moderní stylizace, a Štěstěna Dagmar Veškrnové Havlové působila naopak až moc uhlazeně a ve snímku jako celku vyznívá jako pěst na oko !! Jiří Strach navíc znovu potvrdil, jak velký význam má v rámci žánru natáčení v exteriérech, ať už mluvíme o jízdě na motocyklu se sajtkárou krajinou, putování cirkusáků či záběry na chalupy a samozřejmě i hrad Pernštejn, vždy bylo na co se dívat, mimochodem Martin Šec se svojí často až poetickou kamerou se opravdu hodně vytáhl !! Pohádce naopak neprospívá naprosto zbytečný komentář vypravěče, když většina těch jeho vtípků a pomrkávání směrem nadčasovosti vyznívá do ztracena, což v kontrastu s tou geniální animací znovu potvrzuje, že chybělo opravdu málo a mohli jsme pod stromeček dostat další kultovní pohádku, které však také škodí na můj vkus slabá hudební složka Jana Jiráska i hodně kolísavé tempo, zdlouhavá scéna s umírající matkou Jiřiny Bohdalové, která tím vtipně vzpomíná na svoji nesmrtelnou tetu, a také samotné finále pohádky přímo volá po ostřejších nůžkách střihače !! Nicméně myslím, že se Jiřímu Strachovi, který mě nakonec potěšil i závěrečnými scénami s utěšeným a přitažlivým motivem sněhu, který hodně pomohl i zmiňovanému Andělu Páně, jeho odvaha vyplatila, když brněnské studio České televize darovalo Kavkám a jejich archivu neuvěřitelně vzácnou hereckou společnost v jediném příběhu a divákům přinejmenším další povedenou a vtipnou pohádku, která prostě svojí hrou se slovy zahřeje u srdce !! () (méně) (více)