Králové ro(c)ku

„Ale Satan nie je začarovaný v nejakom trsátku, ľudia. Je v nás. Každý ho v sebe máme. Tu. V srdci.“ Teda Jack, ty si čudný. Keď som kedysi videl prvú ukážku z KRÁĽOV RO(C)KU – a to scénu s tebou ako prvý raz spoznávaš Kylea Gassa, hovoril som si, že z toho musí vyliezť najlepší film roku. Dvojnásobne ako obrovskému fanúšikovi tvojej predchádzajúcej bomby, ŠKOLY RO(C)KU. Nakoniec ale prevláda skôr sklamanie a rozčarovanie. je to až príliš čudný, zvláštny a WTF film. Stále je tu však pozoruhodne veľa originálnych vtipov (Péroklik, Stanley Kubrick, /s/nežný muž, veľmi biele ponožky v hnedých sandáloch, simulácia koncertu, Ben Stiller a Tim Robbins, huby). (08.07.2007)

Nebýt nadměrné kadence fekálních a přisprostlých vtípků (úchylnosti, kterými KR taky hýří, mě kupodivu nepřekvapily), bylo by mé hodnocení možná vyšší. Jinak je tato rocková skoro-komedie a ždibíček rocková-opera dobře odehraná, odzpívaná a má celkem ujetý až nápaditý děj. Lehce naučná oddychovka pro hudebního laika, povinnost pro rock freaks a pro mě i zábava. 60% (25.10.2008)

Prvých 10 minút dokonalých - Dio, Meat Loaf, rock'n'roll. Ale potom akoby sa niečo stalo, a tak zo zvyšku filmu stojí za to len dokonalý Ben Stiller strhávajúci na seba všetku pozornosť a záverečný monológ o Satanovi, ktorý mimochodom je v tomto filme dosť strašidelný. Soundtrack je takmer celý na akustikách - milujem akustiky, ale nie keď sa hrajú na rock'n'roll. That's fucking rock'n'roll? Myslím, že miestami to bolo len fucking ... (12.03.2008)

Moc se mi líbily naprosto všechny zpívané pasáže a moc se mi nelíbil zbytek. Ústřední duo je docela fajn, ale přesto jsem očekával, že se alespoň jednou zasměju. Ničeho takového se mi nedostalo. Takže doufám, že se fanklub neurazí, ale já více než 1* dát prostě nemohu, jako komedie film naprosto selhal. (10.03.2013)

Zpočátku jsem myslela, že brzy přijde na řadu vypínač, jak trapné fekální představení to bylo, navíc uřvané (JB) jako posledně v podobné slátanině, ale nějak asi z nudy jsem zůstala a fuckt nelituju. Scéna zhmotnění lysohlávkových iluzí mě dostala téměř do podobného tranzu, takže pak už byli chlapci moji a já jejich i přes další a větší kaskádu ftipů dalece za hranou únosnosti. Protože jsem pro každou prdel a když je udělaná z debility směrem k pobavení, musím uznat, že v tomto případě bylo učiněno antihumoru zadost, respektive bylo to tak debilně ujeté, až místy smíchem k nezastavení. (24.10.2013)