Harry Potter a Princ dvojí krve

Vynikajúco zrežírovaný, husto atmosférický dark fantasy thriller s občasným odľahčením v podobe puberťácko-romantických srandičiek. Oproti skvelému piatemu dielu film výrazne ťahá dolu jedine scenárista. Kloves je proste sráč. Neviem, či má väčšie bobky z Rowlingovej alebo z fanúšikov, ale jeho neschopnosť funkčne adaptovať tu jasne vystupuje na povrch. Minimálne 20 minút by sa dalo vysekať bez toho, aby film utrpel, práve naopak - celok by tým získal lepší ťah, kompaktnosť, zovretosť a gradáciu. Keby to celé malo 100 minút, je to prvotriedna záležitosť. Takto sme opäť skĺzli do (vysoko kvalitnej) potterovskej rutiny. (17.07.2009)

Ako milovníka fantasy filmov ma aj tento diel nadchol vo veľkej miere a to kvôli veľmi presvedčivým vizuálnym efektom, temným aj keď miestami nudným dejom. Na môj vkus bolo použitej až príliš veľa romantickej tématiky. Ale film sa mi aj tak strašne páčil..................Soundtrack Nicholas Hooper: 1. Opening ,2. In Noctem ,3. The Story Begins ,4. Ginny ,5. Snape and the Unbreakable Vow ,6. Wizard Weezes ,7. Dumbledore's Speech ,8. Living Death ,9. Into the Pensieve ,10. The Book ,11. Ron's Victory ,12. Harry and Hermoine ,13. School! ,14. Malfoy's Mission ,15. The Slug Party ,16. Into the Rushes ,17. Farewell Aragog ,18. Dumbledore's Foreboding ,19. Of Love and War ,20. When Ginny Kissed Harry ,21. Slughorn's Confession ,22. Journey to the Cave ,23. The Drink of Despair ,24. Inferi in the Firestorm ,25. The Killing of Dumbledore ,26. Dumbledore's Farewell ,27. The Friends ,28. The Weasley Stomp , (31.12.2010)

Tak jako jsem se u Fénixova řádu dočkal přesného převedení napjaté politicko-kazisvětské atmosféry, je v Princi dvojí krve nálada plná očekávání, soupeření, naschválů a poblouznění. Oblíbenost tohoto dílu se zkrátka odvíjí od oblíbenosti knižní předlohy a kdo bez její znalosti čekal stupňování zápletek z minula, musí být zákonitě zklamán. V Bradavicích totiž panuje atmosféra celoročního Valentýna, ve které se snadněji zapomíná na všechno, co tíží okolní svět. A tak jen Brumbál pravidelně připomíná všechno, kvůli čemu je Harry nepostradatelným a nezaměnitelným, Draco se nápadně straní ostatních a vánoční prázdniny zase ukážou, že zlo nikdy nespí. Scénář přirozeně nezapomíná ani na to, že mytologie plná dark fantasy postupuje zase dál a nechává naše hrdiny přesně tam, kde jim bylo souzeno stát už od začátku ságy. Na začátku posledního vzdoru, na hranici osamostatnění. A perlou toho všeho je, že jak temnota, tak trylkující romantika vedle sebe fungují tak přirozeně, až to bere dech. Yates je král. (30.07.2009)

Škoda, že se zase vrací ta konverzační nota ze života teenagerů. Na poddimenzovaný příběh jsem si už zvykl, ale rozněžnělé blábolení malých kouzelníků mě prostě nebere. Ještě že ve druhé půli to Yates zase slušně nakopne. Po slibné pětce se mi zase potvrdilo, že filmový Potter je precizně ošetřený produkt, ale žádná velká magie – odchodem Oldmana a přívalem hormonů se kouzlo vytratilo. Fanoušky potěší, bezvěrce neurazí... pobaví a neuškodí. Mdloby na vás... tak to ani náhodou. [65%] (13.07.2009)

Pojmu tento komentář jako rozsáhlý spektákl s dramatickým obloukem a mnohoznačným emocionálním podtextem; jeho smyslem je zachránit svět. Prolog: Rodinný fantasy film, do dvanácti let nepřístupný, s dabingem? Copak všichni od dvanácti nahoru neumí číst? Expozice: Sovy nejsou tím, čím se zdají být, aneb jedna bitva je za námi, ale ještě zbývá ta válka, aneb jsme fakt v průseru, Harry potřebuje holku. Kolize: Eé, tak snadné to nebude, my jsme se ozbrojili vtipem! A komu se to nelíbí, ten ať si chytá křeče jak jen je libo. Krize: Každý den chodím ke staré vrbě, co roste podle vody, a jejímu zvrásněnému kmeni šeptám slova proseb a přání. Stará a moudrá matičko, bylas tu před námi a také naše kosti obejmeš svými kořeny, dej prosím, aby se scénáristé celého světa spojili a došli rozumu a nepsali mladým nehercům emocionálně vypjaté scény. Dej, ať postavy mladistvých zůstanou tím, čím jsou, totiž figurkami vybranými dle popisu z knihy, možná trochu hezčí, aby se jejich zavádějící pózy vyjímaly na plakátech, nedovol, abychom byli ještě mučeni pohledy na jejich zkřivená obočí a snaživé supění. No, asi ta vrba rozumí jenom španělsky nebo co. Peripetie: Jak si mám sednout? Jak si mám jenom sednout? Ještě půl hodiny. Ne, čtyřicet minut! Kdybych si aspoň mohla natáhnout nohy. Bude tý slečně přede mnou hodně vadit, když do jejího opěradla zezadu zapíchnu svoje kolena? Být skalním fandou je někdy pěkně trapný, zvlášť když tímhle musí člověk procházet. Katastrofa: Odcházím domů z kina a nemohu si vzpomenout, jak film začínal? Zvoní mi v uších jenom Hermionina slova: "Obdivuji tvou velkou odvahu, ale někdy jsi pěkný trouba." Zapřísahám se, že nebudu psát komentář. Ne, nebudu, zase se neudržím a budu arogantní. Povznesu se přece nad to, vždyť nejsem cílová skupina. Nezaměřuju se na filmy, kde jde dvě hodiny o muckání a v závěrečné akční půlhodince polovina ansáblu zemře. Ale ona se ani ta akčnost nekonala, prostě tam chvíli šlehaly plameny a najednou už všichni brečeli! To si jeden připadá v tom uslzeném sále trochu divně. Nebudu to psát! Ne. Ne! Epilog: Pěkné závěrečné titulky na jednu hvězdu nestačí. ->> Vše, co se mi na tomto filmu nelíbí, je promítáho do scény na ošetřovně po Ronově otrávení: Řádka velmi slušných herců zobrazujících velmi zajímavé postavy je nucena mlčky stát v pozadí, zatímco před nimi se nezajímavá puberťačka směšně a šišlavě vyznává ze své lásky a zároveň se o svého kluka přetahuje s někým jiným. ->> A poslední poznámka: Když vedle sebe vidím stát Bellatrix a Severuse, nejsem si jistá, jestli jsem na kluky nebo na holky. (14.08.2009)