V Bruggách

Velice zajímavý a trochu netradiční snímek, kterému dominuje překrásné historické centrum Brugg. Z Colina Farrella se stává velmi kvalitní herec, což jen potvrdil výkonem "v bruggách". Ralph Fiennes se na plátně moc neohřeje, ale i to málo stačilo. Společně s Brendanem Gleesonem je skvěle doplňuje pěkná Clémence Poésy. Kromě kvalitních výkonů, špičkového výběru lokality stojí za zmínku i pěkná hudba a kamera. Myslím, že povedenější celovečerní debut si Martin McDonagh ani nemohl přát...... (29.07.2008)

"Já páchám sebevraždu, parťák se mě pokusí oddělat, šlohne mi kvér a furt jsme v těch zkurvenejch Bruggách." To je tedy den a vynikající reklama na Bruggy. Hned jsem dostal ohromnou chuť nikdy Bruggy nenavštívit, protože se nerad nudím. Ovšem nejhorší turista na světě Ray dokázal, že i v Bruggách se dá užít trochu zábavy, trpaslíků a střelby. Je to divný, ale já se do těch Brugg snad někdy skutečně podívám. (29.12.2016)

!Pozor, komentář obsahuje spoilery! Čekal jsem černou komedii s typicky britským humorem a jediný problém jsem viděl v mnou docela neoblíbeném herci Farrellovi. Hm, tak zatímco Farrell byl docela na pohodu a jeho herecký výkon se mi překvapivě líbil (stejně jako ten Gleesonův a Fiennesův), tak pan režisér McDonagh u mě dost pohořel. Po hodne slušném začátku, kdy jsem se skoro pořád smál, přišla "bitka" s Kanaďany a něco se zlomilo (a od té doby jsem se už nezasmál). To, že Ray složil ženskou Kanaďana a toho trpaslíka, bych ještě nějak rozdejchal, ale jak se postřelený Ken doplazil až na vrchol věže (hm, kolik ten musel mít krve, že nevykrvácel? :-)), pak spadnul z x-metrový vejšky a ještě vykecával s Rayem o jeho pistoli, to bylo na mě už opravdu moc (nemluvě o Rayovi, který měl v sobě skoro celej zásobník a přitom dál žil). Alespoň jsem si mohl po celou dobu vychutnávat hezké prostředí Brugg (asi by to mohla být příjemná návštěva) a také dobrou hudbu. (06.01.2009)

Nešťastná volba povolání vás může přivést leckam, v případě nejhorším až do rozkošné „prdele světa, kde i trpaslíci musí brát drogy“. Pravdou je, že v gotických zákoutích Brugg nečíhají jenom výjevy (jako od) Hieronyma Bosche, při nichž váháte, jste-li jenom v očistci nebo již v pekle, ale také dívka nemudlovsky čarokrásná, která vám s trochou štěstí více dá, než vezme. A to jsou právě ty okamžiky, kdy s naprostou přesností víte, kde jste se octli, totiž v nebi. __ Synopse režijního debutu Martina McDonagha vybízí k představě třeskuté komedie, ke slovu „třeskuté“ mají ovšem nejblíže náboje dum-dum, jež rozprsknou váš mozek po dlažbě rychleji, než stačíte říct „teď se nedívej“. McDounagh s obratností chodce po laně balancuje na pomezí filmu smrtelně vážného a zabijácky vtipného. Což nám nepřetržitě dává najevo. Jeho snaha zvrátit každou potenciálně „jenom vážnou“ scénu ve scénu ne tak docela vážnou je místy trochu násilná a vede k tomu, že jenom čekáte, čím bude shozena serióznost dalšího výlevu emocí. Bezesporu zábavně. Precizní vypointovanost každé vtipně nepravděpodobné situace připomíná poslední film bratří Coenů. Jejich dvorní skladatel Carton Burwell navíc výraznou měrou přispívá k zahalení Brugg do (ne)pohádkově gotického hávu. Scén představujících „místo s atmosféru“ bylo na můj vkus příliš a navíc nemohu tvrdit, že by plnily svou funkci, V Bruggách povyšují nad rámec karnevalu šibeničního humoru především herci. Colina Farrella trápí takřka identické trauma jako v Cassandra’s Dream, ale zde působí mnohem přirozeněji a velmi zábavně se nedoplňuje s Brendanem Gleesonem (nechápu, jak vůbec mohli přežít společnou cestu do Brugg, ale o ní snad v jiném filmu…). O prvek nepředvídatelnosti je vyprávění v poslední třetině (zahrnující zároveň jeden z nejadrenalinovějších i nejvtipnějších killerských duelů) obohaceno třetím mužem do počtu, psychopatickým permoníkem Ralpha Fiennese. __ Můj vztah k téhle drsné komedii, urážející průběžně liliputány, gaye, černochy, Američany a obyvatele Brugg, se od prvních minut vyvíjel pozitivním směrem. Použil bych v této souvislosti nanejvýš neoriginální příměr s cizím městem, které zprvu nenávidíte a potom jej toužíte zas a znovu navštěvovat. Paradox tkví v mé obavě, že druhé zhlédnutí by v mnoha ohledech nedotaženým Bruggám na rozdíl od No Country for Old Men hvězdičku nepřidalo, nýbrž ubralo. Ale třeba se mýlím, moc rád bych se mýlil, protože něčím tak vtipným, drzým a nehollywoodsky krutým pro mne bylo naposledy Kiss Kiss Bang Bang. Apendix: : Co mělo znamenat to pobídnutí během závěrečných titulků „Nezapomeňte tento film ohodnotit na CSFD“? Další znak expanze POMObyznysu? (Black Box) P.S.: Obavy z druhého zhlédnutí byly zbytečné, krásně vynikla propojenost všeho se vším. 90% Zajímavé komentáře: POMO, Nuala (02.05.2008)

Neexistuje lepší reklama na město Bruggy než film V Bruggách. McDonagh skvěle namixoval ospalou atmosféru malebného města s temnými praktikami irských zabijáků a svou prvotinu už zřejmě nikdy nepřekoná. Jen ten pokus o akční závěr byl zbytečný, protože síla filmu je především v dialozích a černém humoru. (16.09.2023)