Režie:
Zdeněk KubečekScénář:
Jiří HubačKamera:
Alois NožičkaHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Vlastimil Brodský, Vladimír Dlouhý, Rudolf Hrušínský, Jaroslava Adamová, Ondřej Pavelka, Monika Hálová, Jiří Klem, Miloslav Krejsa, Martin Stropnický, Jan Čenský, Bohumil Klepl, Jiří Sequens ml. (více)Obsahy(1)
Dojemný příběh Jiřího Hubače o problémech stárnoucího středoškolského profesora dějepisu Barchánka (V. Brodský) a jeho dospívajícího syna (V. Dlouhý). Barchánek vyučuje na průmyslové škole ve třídě, kam chodí i jeho syn Honza. Otcova pozice ve škole, jeho velkorysý a chápavý vztah k mládí mu ale příliš neimponuje. Barchánek není schopen trestat špatnými známkami. Honza se za otce stydí a vzdoruje mu. Oba tak podstupují zkoušku – syn i otec a jeho tak snadno zranitelná dobrota a víra v odpovědnost nastupující generace, kterou je třeba chápat a věřit jí… (Česká televize)
(více)Recenze (49)
Připadá mi až neuvěřitelné, v kolika myšlenkách je tento nenápadný televizní snímek z roku 1978 stále aktuální. Z povzdechem musím konstatovat, že v dnešní bezohledné době snad ještě víc než tenkrát. Kvalitní scénář z pera Jiřího Hubače se nezapře a pomyslnou třešinkou na dortu je skvostné herecké obsazení, jemuž vévodí Vlastimil Brodský a Rudolf Hrušínský. (85%) ()
Ze začátku mi to přišlo trochu falešné ale později to byl jeden zásah za druhým a pan Brodský v jednom z nejlepších výkonu zbaven- mě neznámým Kubečkem- "broďovštiny"...Sovák vtipně uzemňoval někdy příliš filozoficky zaměřeného Brodského... Syn scénáristy Hubače, Ivan Hubač vzpomínal že když otec dal jemu a matce přečíst text připravovaného scénáře, zděsili se dialogů, které zněli jak z minulého století. Snažili se mu vysvětlit že lidé už mluví jinak a postupně se jim společnými silami dařilo proměňovat dialogy k uvěřitelnější podobě. Bylo to tím že introvert pan Hubač byl znám tím, že mezi lidi téměř nechodil a začal se tak pochopitelně vzdalovat proměněnému slovníku obyčejných lidí. ()
Tvrdé jako život sám. A Hubač tohle napsat umí. Dialogy Brodského a Hrušínského v ředitelně jsou dokonalost sama. Upozorňuju na to, že se nejedná o nic moc pozitivního. Ale poselství je to zásadní. 85% ()
"Učte se nenávidět zlo a lhostejnost. Ale zlé a lhostejné lidi se snažte pochopit a pomáhejte jim…" Profesor Barchánek, kterého zcela jedinečně ztvárnil (se svýma typickýma smutnýma očima) Vlastimil Brodský, možná působí jako slaboch, který kolem sebe trousí životní moudrost ("člověk se často mýlí, ale pokud v sobě najde sílu přiznat chybu, vždycky vstane a znovu vykročí"), aniž by si uvědomoval, že jeho počínání je marné, jako je marné "házet perly sviním". Přesto dostane nakonec šanci nejen ukázat v praxi svou životní filosofii a přesvědčení, že "spravedlnost je také občas dílem velkorysosti," ale především získat zpět úctu svého syna. Barchánkova životní filosofie ve filmu přitom ostře kontrastuje s přístupem ředitele (jako vždy herecky minimalistický a přesto poutavý Rudolf Hrušínský), jenž je přesvědčen, že "člověk se někdy dopustí křivdy tím, že ji nepotrestá" a který uznává jen "znalosti, kázeň a morálku, a nic víc". Dialogy těchto dvou postav, v nichž se dotyční dotýkají otázek učitelského poslání a přístupu ke generaci mladých, tvoří jeden z hlavních pilířů celého snímku. Ten druhý, který byl pro mě (v současnosti coby otce puberťáka) asi ještě silnější, představují dialogy Barchánka se svou ženou o smyslu rodičovství a o tom, jak čas rychle běží. V okamžiku, když se Barchánka jeho žena ptá, "proč pořád jenom něco ztrácíme" a on ji na to odpovídá, že "dětství je nějak čím dál kratší," mi bylo taky trošku teskno. Teskno mi pak bylo, i když jsem koukal na exteriérové záběry filmu (okolí ZŠ Kladská a Bezručových sadů na Vinohradech), které mi připomenulo mé dětství, když jsem se každodenně pochyboval v těchto končinách. Asi skutečně trošku platí, že "nic není tak smutného, jako staré fotografie…" ()
Výborné obsazení, výborné téma ()
Pravděpodobně nikdy nekončící povzdechnutí nad zkažeností mládeže plynule přechází v dojemný příběh stárnoucího učitele dějepisu. Minimalisticky, ale citlivě pojatý příběh se dle mého gusta na konci snaží být až příliš srdceryvným (viz. student, co ho odvedlo gestapo), nicméně Vlastimil Brodský to (na rozdíl od jiných) v klidu ustojí. Za zmínku stojí i pěkná postava Jiřího Sováka - školník a jakýsi nadhazovač na Brodského hluboké "returny". Celkově vzato, z dnešního pohledu trochu okoralé, ale myšlenky... ty jsou věčné. ()
Skvele zahrane od vsech zucastnenych, uveritelne. Brodsky, Adamova, Hrusinsky...ale i Pavelka nebo Dlouhy v tech svych rolich pitomecku... Chybelo malo do absolutniho hodnoceni. Poucne. 5- ()
Večný problém - mládež musí na to prísť sama , že život je o niečom inom. Výborný Vlastimil Brodský .. 80%... ()
Pro mě je Mistr Hubač občas trochu Bloumač. A to je tenhle případ: hezký příběh o slušném člověku, kterého svět vyloženě nesemele... Ale kdyby ubyly dramatické pauzy, mohlo to být o 40 minut kratší. Ale kdyby se takovéhle věci točily i teď, byl bych moc rád. ()
Další z objevených klenotů naší filmografie. Obsazení je úžasné. A příběh je bohužel smutný ale musím potvrdit že ze života. Musím začít u Platfuse Brodského. Tenhle bodrý člověk nemusí hrát. Jeho mimika a proslov k žákům a také rozhovor s ředitelem je srdce rvoucí. Chudáka mi bylo moc líto ale smekám před jeho nadhledem na život. Role ředitele školy v podání pana Hrušínského je dalším klenotem tohoto kousku. Byl přísný a jeho charisma dávalo všem najevo že on je ten který má vše pod palcem. A to nemusel ani pusu otevřít. Milou roličku si zahrál taky pan Sovák jako správňácký školník který dohlíží aby ve škole vše klapalo jak má. ()
"Není nic lehčího než trestat. A nic těžšího než odpouštět." ()
Herecky koncert brodskeho a hrusinskeho. Geniální Jiří Hubač. ()
Československý televizní film podle scénáře J. Hubače vyprávějící o starostech středoškolského učitele dějepisu Barchánka, jenž učí i svého jediného dospívajícího syna. Do role profesora historie byl obsazen V. Brodský, jenž díky svým filozofickým postupům a nepříjemnému zážitku v minulosti je ke studentům příliš benevolentní, což si adolescenti včetně jeho syna V. Dlouhého mylně vykládají jako slabost. K přísnějším trestům za neukázněnost Barchánka neustále vybízí ředitel ústavu, ledově chladný R. Hrušínský nebo prchlivý školník J. Sovák. Přestože mezi Brodského studenty patří neukáznění výrostci (do školy ve staré rachotině jezdící, těžkej frajer O. Pavelka, M. Stropnický, chvalitebný ze zkoušení o zámořských objevech a ještě k nim do třídy chodil J. Čenský), moudrý kantor si jde svoji cestou a nakonec opět nalezne svou ztracenou autoritu jak ve třídě, tak zejména u syna. Ve vedlejších rolích se představí J. Adamová, jako příliš starostlivá matka a J. Klem v roli elegantního fyzikáře. Jak už je zvykem, jeden z nejlepších českých scénaristů J. Hubač dokázal opět napsat poutavý příběh s morálním poselstvím a stvořit opravdové postavy, jež nějakým způsobem vzbuzují emoce. Jeho dílo opět nezklamalo, navíc podpořené předními hereckými osobnostmi se opět dá směle zařadit ke klenotům československé televizní tvorby. ()
"Bohatství není ve věcech, ale v lidech!" Bohatstvím tohoto psychologicko-filosofického televizního dramatu je Hubačův nadstandardní scénář a parádní Vlastimil Brodský. Ty obsažené myšlenky nikdy nezestárnou... "Není nic lehčího, než trestat, a nic těžšího, než odpouštět!" ()
Vedle globusu zabírajícího celý stůl učitele Barchánka je do očí bijící především přestárlý středoškolák Pavelka (23 let). Ostatní spolužáci na tom nejsou o mnoho lépe. Tradičně nepříjemná Adamová se celkem snaží (nepříjemnost pouze 6 z 10). Mdlá atmosféra (strašné mejdany podivných spolužáků) se trochu zlepší ke konci hlavně přičiněním důchodce Pavelky a tragikomické přeměny učitele. Rovněž prkenný Hrušínský se trochu probere z letargie. Pěkná role Sováka jako školníka, který se, i když o hlavu menší, nebojí zatočit s penzistou Pavelkou. 65 % ()
Není to zle natočené a zahrané, ale trochu schematické a šustící papírem. ()
I televizní film může ukázat vyjimečné herecké schopnosti v příběhu o úvaze kde začíná a kde končí ochota člověka člověku pomoct v uvedení do života. Výborné drama, které by měl shlédnout každý člověk nehledě na rok výroby tohohle snímku. ()
Dlouhý akorát čučel jak, se to má hrát. Zjevně se však nedíval dobře, neb i jinde je to herec děsný. Pan Brodský exkluzivně, skoro jako vždy. Dějově to šlo, ale mělo to být kratší. Ale, že bych tomu dal nějak vysoké hodnocení, to asi ne. ()
Místy zdlouhavé, sem tam nějaká nelogičnost v ději, mladí představitelé rebelů nejsou dvakrát přesvědčiví a rebelští, ale jinak slušná tv inscenace na citové téma střetu různých generací a životního poučení. Za zmínku stojí klasicky výborný výkon herců V.Brodského, R.Hrušinského a J.Sováka ve vedlejší roli školníka. Debut před kamerou pro Jana Čenského a Bohumila Klepla. ()
Zvlastni, ze tuto inscenaci (v poslední době mám nějak na osobní premiéry starších československých snímků štěstí) jsem v minulosti nikdy nezaznamenal. Typický Hubač, silný příběh, byť úsporný formát. Zajímavostí je určitě opakované společné obsazení herecké dvojice Dlouhý-Hálová, která se objevila rok před tím ve filmu Hop a je tu lidoop. Dílka, kde je obsaženo, nehledě na dobu vzniku, tolik moudrých životních replik, mám čím dál tím raději. Jestli ono to nebude, smím-li parafrázovat slova hlavního představitele, tím, že nenápadně stárnu. ()