Grindhouse: Auto zabiják

Grindhouse, část první. Parádní momenty se střídají s nezáživnými momenty, u kterých jsem si nudou okousal všechny nehty na pravačce (levou ruku si nechávám na Planetu Teror, co kdyby...) Ono chvilku se ty dialogy poslouchat dají, ale zde je to prostě nastavované do neuvěřitelné délky, navíc bez zjevného smyslu. Prostě ženské tlachání. Pak je tu totálně cool Kurt Russell, který se svou hřívou a šlincem přes celou levou půlku obličeje vypadá (a možná i hraje) nejlíp ve své herecké kariéře. A znovu ty táhlé rozhovory o ničem, připomínající štěbetání houfu vlaštovek na drátě, chvilku to vnímám, ale jde to dost ztěžka. Bum! Konečně spása v podobě naprosto nehorázně natočené bouračky, která se promítá znovu a znovu, z pohledu všech jejích aktérů. Paráda! A zase žvanění, ženský nečerpají energii z jídla, ale z plkání, fakt. A blíží se finále, veliká a moc pěkně natočená automobilová honička, zakončená hrou, jenž se s oblibou používá při šikaně a jmenuje se "fackovací panák", však uvidíte. Je to správně béčkové, herci hrají dost dobře, má to všechny atributy oldschoolových snímků, ale dobrou třetinu filmu jsem se trápil, proto 70%. (10.10.2007)

"Hej, my jsme nalakovaný nohy a jmenujeme se Q... kchh, kchhhh, ...ntino, a tohle je jen film" říká jakoby poškozeným jakoby filmovým jakoby pásem Tarantino úvodem AutoZabijáka. Udělá rytmem, střihem a hudbou drámo z uspěchané cesty na záchod a již si myslí, že budem chrochtat blahem. Já ale na ty filmy o filmech moc nejsem, ač vypadají krásně jako plakáty z let dávno minulých. Může si vyumělkovaně žvanit jak chce, je-li to o ničem, je to o ničem. Hloubku, legraci ani jinak vyvolaný zájem v tom, že ženské kecají jako chlapi a chlapi jsou submisivní jako filmové cuchty, nevidím a nevnímám. Tarantinovské kecy mi nikdy extra zábavné nepřišly a za výjimečné je považuji hlavně proto, jak umí ničit atmosféru. Z násilí, v němž si ten panáček libuje, dělají namísto děsivých aktů jen další punchlines. Naneštěstí ty slabší. Silná *. (08.11.2010)

Quentin miluje období 70. let. DEATH PROOF je osobní tvorba Q. T. Jeho vnitřní nadšení z filmování a zanechání filmové struktury. DEATH PROOF je precizně zpracován, dokonale nás pochytí atmosféra doby 70. let. Má výbornou kameru, přidaný filtry, šum, "ruční znehodnocení" všechno pro duch 70. let. Stylově natočené akční scény a velmi dobrý nápad, který měl v myšlenkách (Q. T) už před Sin City. Jak u Q. T bývá zvykem, má opět několik sofistikovaných scénových rovin ******* - Přichází první klapka akční jízdy maniaka z videopůjčovny, která při svém dokonalém vrcholu automobilovém nárazu zastavila dech celému kinosálu - výborně sestřihané, zpomalené scény, velmi dobrá kamera v doplnění létajících končetin). - Po snídaňové scénky alias Gauneři (kamera koluje kolem stolu + dialogy). - Rozpoutává honička na plný plyn, jenže si nic ženská sexy trojka nenechá líbit a vše se rázem obrátí (všechny kaskadérské zkušenosti Zoë Bell si vychutnáváme v plné parádě) a dokonalá téměř 20-ti minutová honička končí naprosto úžasně (pro chlapský rod až zdrceně). ******* Vlastní styl, vlastní žánr, který ohromuje (mě) celý filmový svět. Doporučuju tenhle styl 70.let ,který si užijete, protože Q. T moc dobře věděl, kam jeho myšlenka ve filmu směřuje. +++ DEATH PROOF by se tu měl pohybovat v červených barvách. - I love the 70th years. Film detailně rozebrán v mém Deníčku. (15.10.2011)

Auta a kočky perfektní, nejlépe, když se tyhle dva elemendy potkávají pěkně tělo na tělo, respektive kolo na ksicht. Bohužel stopáž je naprosto neuvěřitelná a pachuť nudy přichází už po slabé půlhodince. Dialogy jen pro dialogy jsou místy hodně slabé a zachránit by to mohlo jen víc Kurta, víc honiček a hlavně míň keců. (03.09.2007)

Jako samostatný film tohle dneska NEOBSTOJÍ, to je zcela jasné. Ale jako součást pocty pokleslým žánrům, Rodriguezovým makabrózním předkrmem počínaje, trailery na fiktivní béčka a třeba i obrazem s patinou ohraných VHS pásek se všemi škrábanci a přeskakováním konče (v americké distribuci dokonce po scéně tance na Russelově klíně se zjevil nápis s omluvou za vypadnutí kouska scény kvůli špatnému technickému stavu filmového pásu) to má své neopakovatelné kouzlo (proto rozdělení Grindhousu považuju za fatální chybu). Chápu, že pro mnohé nezasvěcené diváky bude tempo filmu poněkud "vražedné" - holky pindají v autě, holky pindají v hospodě, Arlena zdlouhavě posílá sms-ku svýmu klukovi, holky zase pindají, Arlene OPĚT zdlouhavě posílá sms-ku atd. - a určitě jim to bude připadat jako hodně "špatné", ale dívaje se na filmy, kterým Tarantino vzdává fanouškovský hold, nepochybuju o tom, že to měl pěvně ve svých rukou, věděl co dělá a že to tak "špatné" má i být. Stačí se podívat na Meyerův film "Faster, Pussycat! Kill! Kill!", z kterého Tarantino také čerpal: holky pindají mezi sebou, pindají s chlapama, zase mezi sebou, mezitím sejmou jednoho chlápka a na konci dojde i na nějakou akci. Porovnávání s předchozími Tarantinovými filmy či nadávání na "nudu" je naprostým nepochopením Tarantinova tvůrčího záměru. Prostě si natočil fanouškovskou poctu sobě pro radost a já mu to s chutí sežral. A ta "oldskůlová" automobilová honička na konci byla lahůdková! (25.08.2007)