Grindhouse: Auto zabiják

Nejpřeceňovanější režisér současnosti hodil v plen rádobycool konverzačku, která více než zábavnou popkulturní krmi připomíná s pompou vypustivší pšouk. Silný nános keců o muckání, šukání a podobných kratochvílích občas odkryje nečekaně koncentrovanou nudu, ve skvadře mňamózních bab dostává snad nejvíc prostoru nevýrazná a otravná sexbomba Jungle Julie, a v druhé části filmu ji zdatně dubluje rozpačitá kaskadérka Zoe, která alespoň zvládá své "hraní" vyvážit blbnutím na kapotě Dodge Challengeru. Výborná automobilová honička a stylový hudební podmaz brblání nad přílišnou kupou vaty nezaplaší. A já si dám facku, že jsem se před pár měsíci nechal strhnout nekritickým nadšením většiny a juchal nad Tarantinem u monitoru. V kině mi u něho překvapivě do smíchu moc nebylo. (17.07.2007)

Naprosto nerozumím délce stopáže. Proč solidní filmovou povídku, která začne až v polovině snímku, zbytečně rozmělňovat zcela zbytečným bezmála hodinovým prologem? Navíc, když po něm stejně dojde k "restartu" a jede se nanovo. V první části sledujeme nezajímavé postavy, trapná camea a rádoby cool dialogy, které nemá šanci zachránit ani snažící se Kurt Russell. V druhé polovině je to v zásadě to samé, ale tam to již funguje především díky sympatickým slečnám a tarantinovským dialogům. Závěrečná automobilová naháněčka má říz i tu správnou atmosféru. Technicky a stylem je to od Quentina vypiplané do nejmenších detailů, ovšem to se dalo očekávat. Je vidět, že má nejen nakoukáno, ale že se zmůže i navíc než-li pouhé napodobování jako Rodriguez. Obzvlášt nápad s posunutým dějem skrze chybějící filmovou cívku je geniální a mnohem lépe využitý než-li u Planety Terror. Celkově mám však z projektu Grindhouse pocit, že kdyby se obě části prostříhaly, tak to výsledku jen a pouze prospělo.Zvláště v případě Tarantinovy části, která sice filmově a stylem je podstatně lepší, ale v zábavnosti naopak za přímočařejším počinem svého kolegy překvapivě poněkud zaostává. (29.06.2007)

Taškařice vyvedená >Tarantíno femíno< aneb čím si kdo zachází, tím taky zajde... Roskošné žvanění pipinek završené krutě jetým (doslova) finále, hnedle nadvakrát a vímajk proč... . . . Q.T. nezklamal - i když ani nepřekvapil - dlužno ošem přiznat, že obě jízdy v akci jsou famosně naaranžované a zrežírované (a že si je mistr i sám natočil k obrazu svému! - takto kdyby autohoničky a různé ty havárie točili všichni hw kameramanští machři, leckteré akční taškařici bych možná nějakou tu hvězdičku i přidal...) a v ději je spousta dobrých hlášek a drobných fórků, odkazujících na starší mistrovu tvorbu i jiné fláky z dějin amerických kultovek! . . . Zkrátka a dobře stylová oddechovka, během níž si moc neoddechnete (ať v plkacích - soustředit se na >dámské< myšlení hrdinek je místy vskutku vyčerpávající - tak i v akčních pasážích) a taky možnost pokochat se zase jednou úžasnými americkými >muscle< auťáky, z nichž ten bělostný "Magnum" Dodge Challenger 440 ze sedmdesátého by snad už měl být zákonem chráněným úkazem a ne že si ho fimařští lajdáci dovolí takhle dorasovovat! (;-) - - - - - (Poprvé viděno kdysi v čase čerstvé distribuce na dvd /s původní zvukovou stopou a originálním formátem obrazu/, hodnocení 26.9.2011 po dalším vychutnaném repete 11939., komentář zde jako devítistýsedmasedmdesátý - 26.9.2011) (26.09.2011)

Auto zabiják nejenže byla uváděno jako dvojfilm s Planetou Teror, ale samo o sobě připomíná double feature (zejména ovšem v uncut verzi, která vyšla na DVD). Dvě povídky s různými postavami, vlastní gradací, dlouhou „retardační“ dialogovou sekvencí a nápadně odlišnou texturou a mezi nimi černobílé intermezzo. První, stylisticky špinavější a zároveň nedokonalejší část (rušivé střihy a zoomy, špatné rámování) má blíž ke slasheru a zároveň jde o ultimátní podívanou pro fetišisty s fixací na ženské nohy (dlouhé ženské nohy vidíme buď naživo, nebo na různých plakátech od začátku a pointu představuje jejich výsostně neerotické „vytržení“ z kontextu). Druhá část je stylisticky úhlednějším (jasné barvy, dialog řešení po vzoru Gaunerů kroužením kamery okolo postav) kaskadérským filmem vrcholícím dlouhou automobilovou honičkou. Není to ale jen Russellův zabiják na čtyřech kolech, který obě poloviny spojuje. Teprve jejich spojení naplňuje konvence rape revenge filmu. Skupina žen je nejdříve znásilněna (autem) a jiná skupina žen ve feministickém finále následně (autem) znásilní agresora (spojení mezi sexualitou a automobily je dost zřetelné i bez hlášek o ojíždění zezadu, kterými Kim doprovází narážení do Mikeova auta). Přestože tuhle přehlídku exploatačních subžánrů a režisérových obsesí považuji za nejméně soudružný Tarantinův film, zároveň jej obdivuji jako jeho nejsmělejší narativní experiment, který jde v záměrném neuspokojování diváckých očekávání dál než jeho oceňovanější počiny. 80% Zajímavé komentáře: Bluntman, Arx, V-Ray (01.06.2007)

"Milý" Quentine, tohle bude dost osobní a málo faktorgafické, ale ještě v baru, kam jsme zašli před kinem, jsem říkal kámošce, že mě strašně dráždí to, že snad všichni kolem mě v tobě vidí boha, jen já zaboha nemůžu přijít na to, čím je tak rajcuješ. Dostal jsi mě. Nezakrývám, že je to možná naposled, právě proto to musím napsat bez obalu a natvrdo. Nač se rozepisovat, když bych na otázku, co se mi na tvém filmu líbilo, odpověděl stručně: fšecko. 100%!!! (30.08.2007)