Grindhouse: Auto zabiják

Jako samostatný film tohle dneska NEOBSTOJÍ, to je zcela jasné. Ale jako součást pocty pokleslým žánrům, Rodriguezovým makabrózním předkrmem počínaje, trailery na fiktivní béčka a třeba i obrazem s patinou ohraných VHS pásek se všemi škrábanci a přeskakováním konče (v americké distribuci dokonce po scéně tance na Russelově klíně se zjevil nápis s omluvou za vypadnutí kouska scény kvůli špatnému technickému stavu filmového pásu) to má své neopakovatelné kouzlo (proto rozdělení Grindhousu považuju za fatální chybu). Chápu, že pro mnohé nezasvěcené diváky bude tempo filmu poněkud "vražedné" - holky pindají v autě, holky pindají v hospodě, Arlena zdlouhavě posílá sms-ku svýmu klukovi, holky zase pindají, Arlene OPĚT zdlouhavě posílá sms-ku atd. - a určitě jim to bude připadat jako hodně "špatné", ale dívaje se na filmy, kterým Tarantino vzdává fanouškovský hold, nepochybuju o tom, že to měl pěvně ve svých rukou, věděl co dělá a že to tak "špatné" má i být. Stačí se podívat na Meyerův film "Faster, Pussycat! Kill! Kill!", z kterého Tarantino také čerpal: holky pindají mezi sebou, pindají s chlapama, zase mezi sebou, mezitím sejmou jednoho chlápka a na konci dojde i na nějakou akci. Porovnávání s předchozími Tarantinovými filmy či nadávání na "nudu" je naprostým nepochopením Tarantinova tvůrčího záměru. Prostě si natočil fanouškovskou poctu sobě pro radost a já mu to s chutí sežral. A ta "oldskůlová" automobilová honička na konci byla lahůdková! (25.08.2007)

Ony by ty nekonečné hovory dvou dívčích partiček byly nudné, kdyby ovšem nebyly tak zatraceně chytré a zábavné. Akcí a krvavých scén je tu v poměru k tomu zbytku celkem málo, ale jsou tak dobré, že mi to bohatě stačilo. Konec jsem si neuvěřitelně užívala, nebýt to v kině, tak snad budu fandit nahlas. Quentin Tarantino je možná jedním z nejošklivějších režisérů, ale zato je určitě jeden z nejlepších. (22.07.2007)

"Milý" Quentine, tohle bude dost osobní a málo faktorgafické, ale ještě v baru, kam jsme zašli před kinem, jsem říkal kámošce, že mě strašně dráždí to, že snad všichni kolem mě v tobě vidí boha, jen já zaboha nemůžu přijít na to, čím je tak rajcuješ. Dostal jsi mě. Nezakrývám, že je to možná naposled, právě proto to musím napsat bez obalu a natvrdo. Nač se rozepisovat, když bych na otázku, co se mi na tvém filmu líbilo, odpověděl stručně: fšecko. 100%!!! (30.08.2007)

Jako líbilo se mi to hodně, ale v určitých momentech to prostě byla Tarantinova onanie. První půlka skvělá, ale v té druhé mě to kecání o Vanishing Pointu už fakt nebavilo a chtěl jsem, aby zas přijel Kurt Russell. Tu černobílou část si Quentin taky mohl odpustit, protože to moc cool nebylo. Ale teď už musim fakt jen chválit. Hudba jako vždy perfektní, honičky a bouračky fakt měly grády a bylo tam plno pěknejch dobře hrajících bab (utkvěla mi roztomile blboučká Mary Elizabeth Winstead). Mno a samozřejmě naprosto úžasnej Kurt Russell. Kaskadér Mike mu sednul dokonale, akorát ke konci nemusel kvičet jak podsvinče, myslel jsem že ta postava je větší drsňák. Jsem zvědavej co Quentin natočí příště, mě osobně se Death Proof líbil víc než oba díly Kill Bill. (10.07.2007)

Taškařice vyvedená >Tarantíno femíno< aneb čím si kdo zachází, tím taky zajde... Roskošné žvanění pipinek završené krutě jetým (doslova) finále, hnedle nadvakrát a vímajk proč... . . . Q.T. nezklamal - i když ani nepřekvapil - dlužno ošem přiznat, že obě jízdy v akci jsou famosně naaranžované a zrežírované (a že si je mistr i sám natočil k obrazu svému! - takto kdyby autohoničky a různé ty havárie točili všichni hw kameramanští machři, leckteré akční taškařici bych možná nějakou tu hvězdičku i přidal...) a v ději je spousta dobrých hlášek a drobných fórků, odkazujících na starší mistrovu tvorbu i jiné fláky z dějin amerických kultovek! . . . Zkrátka a dobře stylová oddechovka, během níž si moc neoddechnete (ať v plkacích - soustředit se na >dámské< myšlení hrdinek je místy vskutku vyčerpávající - tak i v akčních pasážích) a taky možnost pokochat se zase jednou úžasnými americkými >muscle< auťáky, z nichž ten bělostný "Magnum" Dodge Challenger 440 ze sedmdesátého by snad už měl být zákonem chráněným úkazem a ne že si ho fimařští lajdáci dovolí takhle dorasovovat! (;-) - - - - - (Poprvé viděno kdysi v čase čerstvé distribuce na dvd /s původní zvukovou stopou a originálním formátem obrazu/, hodnocení 26.9.2011 po dalším vychutnaném repete 11939., komentář zde jako devítistýsedmasedmdesátý - 26.9.2011) (26.09.2011)