Grindhouse: Auto zabiják

Quentin miluje období 70. let. DEATH PROOF je osobní tvorba Q. T. Jeho vnitřní nadšení z filmování a zanechání filmové struktury. DEATH PROOF je precizně zpracován, dokonale nás pochytí atmosféra doby 70. let. Má výbornou kameru, přidaný filtry, šum, "ruční znehodnocení" všechno pro duch 70. let. Stylově natočené akční scény a velmi dobrý nápad, který měl v myšlenkách (Q. T) už před Sin City. Jak u Q. T bývá zvykem, má opět několik sofistikovaných scénových rovin ******* - Přichází první klapka akční jízdy maniaka z videopůjčovny, která při svém dokonalém vrcholu automobilovém nárazu zastavila dech celému kinosálu - výborně sestřihané, zpomalené scény, velmi dobrá kamera v doplnění létajících končetin). - Po snídaňové scénky alias Gauneři (kamera koluje kolem stolu + dialogy). - Rozpoutává honička na plný plyn, jenže si nic ženská sexy trojka nenechá líbit a vše se rázem obrátí (všechny kaskadérské zkušenosti Zoë Bell si vychutnáváme v plné parádě) a dokonalá téměř 20-ti minutová honička končí naprosto úžasně (pro chlapský rod až zdrceně). ******* Vlastní styl, vlastní žánr, který ohromuje (mě) celý filmový svět. Doporučuju tenhle styl 70.let ,který si užijete, protože Q. T moc dobře věděl, kam jeho myšlenka ve filmu směřuje. +++ DEATH PROOF by se tu měl pohybovat v červených barvách. - I love the 70th years. Film detailně rozebrán v mém Deníčku. (15.10.2011)

Taškařice vyvedená >Tarantíno femíno< aneb čím si kdo zachází, tím taky zajde... Roskošné žvanění pipinek završené krutě jetým (doslova) finále, hnedle nadvakrát a vímajk proč... . . . Q.T. nezklamal - i když ani nepřekvapil - dlužno ošem přiznat, že obě jízdy v akci jsou famosně naaranžované a zrežírované (a že si je mistr i sám natočil k obrazu svému! - takto kdyby autohoničky a různé ty havárie točili všichni hw kameramanští machři, leckteré akční taškařici bych možná nějakou tu hvězdičku i přidal...) a v ději je spousta dobrých hlášek a drobných fórků, odkazujících na starší mistrovu tvorbu i jiné fláky z dějin amerických kultovek! . . . Zkrátka a dobře stylová oddechovka, během níž si moc neoddechnete (ať v plkacích - soustředit se na >dámské< myšlení hrdinek je místy vskutku vyčerpávající - tak i v akčních pasážích) a taky možnost pokochat se zase jednou úžasnými americkými >muscle< auťáky, z nichž ten bělostný "Magnum" Dodge Challenger 440 ze sedmdesátého by snad už měl být zákonem chráněným úkazem a ne že si ho fimařští lajdáci dovolí takhle dorasovovat! (;-) - - - - - (Poprvé viděno kdysi v čase čerstvé distribuce na dvd /s původní zvukovou stopou a originálním formátem obrazu/, hodnocení 26.9.2011 po dalším vychutnaném repete 11939., komentář zde jako devítistýsedmasedmdesátý - 26.9.2011) (26.09.2011)

Štýlová hračka plná nudných babských kecov a ÚŽASNÝCH fyzických autonaháňačiek a kaskadérskych kúskov. V dialógoch by som od môjho oblúbenca Tarantina čakal viac, v akčnej (motoristickej) dynamike ma naopak (znovu) príjemne prekvapil. Kurt Russell je skvelý a režisérove vsuvky pre zainteresované publikum ešte lepšie (duo policajtov, ringing tone na mobile, Kurt mrkajúci do kamery, atď). Po vzore Russa Meyera ale Quentin mohol obsadiť trochu prsatejšie dámy, aby bol žáner feministického exploitation dotiahnutý k "dokonalosti". Uvidíme čo mi povie 110 minútová verzia, ale kvôli spomenutým dialógom, ktoré mu nemôžem odpustiť, zatiaľ ostávam pri 3*. P.S.: Rosario Dawson je moc pekná holka. (09.07.2007)

Viděna delší verze (bohužel). Prvních 45 minut je nuda k nepřežití. Jen se žvaní, přičemž dialogy narozdíl od starších Tarantinových filmů ztratily veškeré kouzlo a vtip. Následuje jedna minuta vynikajících bouraček (lituju lidi, kteří zrovna v tuto chvíli odešli na záchod, xixi). Poté dalších 45 minut žvanění, které je teď už snesitelnější, protože druhá parta holek je o dost zajímavější než ta první. Nakonec 15 minut fajn honiček. Rozhodně doporučuji kratší verzi (tu jsem sice neviděl, ale předpokládám, že ta chybějící půlhodina je část toho zbytečného žvanění (doufám:)) (05.07.2007)

Nejpřeceňovanější režisér současnosti hodil v plen rádobycool konverzačku, která více než zábavnou popkulturní krmi připomíná s pompou vypustivší pšouk. Silný nános keců o muckání, šukání a podobných kratochvílích občas odkryje nečekaně koncentrovanou nudu, ve skvadře mňamózních bab dostává snad nejvíc prostoru nevýrazná a otravná sexbomba Jungle Julie, a v druhé části filmu ji zdatně dubluje rozpačitá kaskadérka Zoe, která alespoň zvládá své "hraní" vyvážit blbnutím na kapotě Dodge Challengeru. Výborná automobilová honička a stylový hudební podmaz brblání nad přílišnou kupou vaty nezaplaší. A já si dám facku, že jsem se před pár měsíci nechal strhnout nekritickým nadšením většiny a juchal nad Tarantinem u monitoru. V kině mi u něho překvapivě do smíchu moc nebylo. (17.07.2007)