Václav

Vypadá to komické a vlastně také vpravdě je to komické. Je to opravdu tak? Říkejte si, co chcete: Václavova duše je velmi složitá věc, ale lze mu vyčítat, že se neumí přetvařovat? Trojan tu vytvořil zajímavou a obtížnou roli, na kterou se důkladně připravoval. Položil tu i důraz na prostředí, v němž Václav žije, aby lépe pochopil jeho mentalitu a konfrontaci se skutečností a přiblížení světa lidské povahy těchto lidí. V tom je smysl a myslím, že věrohodného převedení Václava do filmové podoby je záležitost vizuální, ale veskrze funkční, dovede navodit atmosféru. Herec si určitě uvědomil, že stojí před úlohou, kterou není možno zahrát hereckou rutinou, ale je nutno poznat hloubku lidského charakteru role Václavu. Vznikl tak jakýsi příběh, mírně rozdrobený, ale přesto emotivní. Film vyzněl nakonec docela slušně. (24.02.2008)

Jeden z mála povedených českých filmů posledních let. O to smutnější je, že se jedná jen o průměrnou podívanou. Až moc hladí na duši, jako všechny ostatní české filmy nového milenia a bojí se pořádně zakousnout do hloubky. Co jej ale povyšuje nad tuzemskou konkurenci je kvalitní hudba a citlivý střih. Ovšem ono je spíš smutné, že řemeslně zvládnutý průměrný film, který ani navíc zas tak moc nepotřebuje kino, je jednim z nejlepších českých filmů roku. Samozřejmě Ivan Trojan odvádí slušnou práci. Daří se mu zahrát zaostalého Vaška celkem uvěřitelně. Ale děje se tak v zbytečnem filmu. ------ s ročním odstupem musím uznat že Vašík má hodně co do sebe a kajícně přidávám na hodnocení jednu * (08.12.2007)

Ivan Trojan hraje výborně, ale hraje postiženého, přitom je zdravý. To mi vadí, přijde mi to vůči duševně nemocným nefér. Cítil jsem se trapně, když se diváci v kině smáli Václavovým projevům duševně chorého. Nelíbilo se mi to, a proto dávám dvě hvězdy. Film byl celkem krátký, přesto mě to stihlo nudit. HUDBA Jan P. Muchow se stává českým Hansem Zimmerem. Tvoří hodně, kvalitně, ale pořád stejně. Radši by se měl věnovat kapele, to mu jde o mnoho líp. (13.12.2007)

Mě se líbil! VÁCLAV je snad první český film co mě dojal k slzám (ovšem v půlce, ne na konci) a k zamyšlení. Navíc je to krásný, dobře natočený, venkov malebný a celkově je filmem protnutá zvládnutá melancholická nálada, kterou nejvíc ucítíte ve scénách kdy se Václav vidá s tátou. Parádní výkony tu podává hlavně starší generace (výborný Lábus, kterého scénář nenutí k sebeshazování a Vašáryová), Trojan a další jsou standardně dobří. (02.01.2009)

Je vůbec s podivem, že takovýto film jde do kina. Zábava přitom zamrzla na bodu mrazu a tak jediné na co lze nalákat je Ivan Trojan. Jinak pochybuji, že by na něco takového mohl někdo jít, když si uvědomíme, že oním režisérem, na kterého si již vypěstovávám alergii podobnou jako na Trošku, Olmera nebo Soukupa, je Jiří Vejdělek. Tedy autor, který vždy dokáže z poutavého námětu udělat nepoutavý film, který dokoukat je výkonem hodným nejotrlejšího diváka. Příběh samotný je dost nezajímavý, je to vlastně několik podivných scének, ve kterých zjistíme, že Václav je debil a co dál? Nakonec se posuneme do vězení, které do celého vyprávění absolutně nezapadá. Takže abych to uzavřel, film táhne skvělý Ivan Trojan, rozhodně zaujal i Jan Budař a pro mě vždy perfektní Emília Vašáryová a to je asi vše! Takovými filmy ve světě můžeme budit pouze smích, ale onen trpký, jenž nebyl záměrem! (10.05.2009)