Marley a já

Dvě hodinky uplynou jako voda a vy mávnete rukou nad polopatě servírovaným poselstvím a infantilním plakátem. Ať už psa máte, nemáte nebo jen čekáte na ten správný okamžik, pomohou vám tyhle zfilmované štěkací fejetony ledacos ujasnit. A vlijí vám do žil místy trochu vydřenou, ale spolehlivě návykovou chuť do života. Takže řekněte svým páníčkům, aby vás vzali do kina a dejte pac promítačovi. Zlevněný labrador, který hrdiny sbližuje nejen omotáváním kolem sloupů, už na vás netrpělivě čeká. (24.03.2009)

Bohužel nemohu hodnotit více hvězdičkami, protože ty závěrečné ataky na srdíčka diváků a nejen těch nejmenších mi přišly hrozně prvoplánované a trošku vyčůrané. Kdo má doma psa tak dobře ví, že pes jednou zestárne a nebude tady navěky. Uznávám že tvůrci tyhle stárnoucí melancholické scény natočili velice vkusně a moc hezky s patřičným hudebním doprovodem. Jinak film působí jako komedie možná jen ze začátku a to ještě velice lehce. Snad by se film termínem komedie nemusel ani označovat. Salva smíchu mě tedy rozhodně nepotkala. Owen Wilson předvádí tu svou klasiku a na Jennifer Aniston se krásně kouká. Trošku mi to připomínalo dějově jak jde čas ve filmu Click: Život na dálkové ovládání s tím rozdílem že tady nenechávali tvůrci herce zestárnout. A tak ve scéně kdy Jennifer vleze do bazénu skýtá se nám obrázek na mega krásku na které se nepodepsaly ani tři děti a čtyřicítka na krku :) 60% (05.08.2009)

Rodinné drama, které mě docela příjemně překvapilo především proto, že jsem čekal něco úplně jiného. Není to zdaleka psí film, jak by se mohlo zdát, na prvním místě stojí vztah mezi postavami Owena Wilsona a Jennifer Aniston, přičemž ten pes tam je občas zbytečně moc zdůrazňovanej, ačkoliv je to pochopitelné, vzhledem k povaze předlohy filmu. Hlavně ze začátku je "Marley a já" docela solidní zábava, aby ne, štěňata jsou přece roztomilá, pak v zápletce nastává krize, když se ukáže, že Marley je asi nejhloupější pes na světě, pak se docela dlouho opakuje situace Marley něco rozkousal, a ve spoustě případů to skutečně funguje jako dobrá sranda, ale časem se to začíná nudit a opakovat, no a ke konci nastává hrozný tlak na city, protože, a myslím, že to není spoiler, starý Marley pochopitelně zemře... Nějakej člověk vedle mě dokonce uronil pár slz, ale já jsem starej cynik se srdcem z ledu, takže to se mnou nepohlo:P Owen Wilson je sympaťák jako vždy, Jennifer Aniston je také v pohodě. Režie je docela nápaditá, trochu horší je to se scénářem, nebo možná spíš námětem - příběh mě až tak moc nebavil, což je ale dáno tím, že je to natočené (zřejmě) dost věrně podle knihy, kterou napsal skutečný John Grogan (kterého představuje O. Wilson) a jehož život mi nepřišel moc zajímavý, ať už se psem, nebo bez něj a to řikám jako hrdý majitel psa. Prostě je to takovej trouba..:) Občas se tam moc zdůrazňovaly rodinné hodnoty a vedly nezáživné dialogy o víře v budoucnost a podobná patetická témata. Ano, vím, že je to rodinný film.. Jak už jsem jednou napsal, je to hlavně o těch lidech, méně už o psech, což ale považuju vlastně za klad. Dvě hodiny jen psích skopičin by únosně natočit asi nešly, ale ani takhle to není ideální a občas jsem se trochu nudil. Ne špatný, ale tuctový film, na který asi brzy zapomenu. 70% (06.03.2009)

70%.. DOG BLESS YOU. Marley je foxteriér Robin ve filmové podobě. Svobodomyslná bestie, kterou si každý dvounohý vůdce smečky musí zamilovat. Frankel natočil autobiografický příběh novinářské famílie prodchnutý chlupatou oslintanou legrací a solidními rodinnými hodnotami- a v tom nejlepším smyslu tradičně a starosvětsky. Do značné míry spoléhá a pracuje s univerzální zkušeností pejskařského života a nebojí se ani hlouběji opřít do emocionálních strun- ani naznačit, že zatímco psi jsou super v každém věku, děti jsou zábavným artiklem do domácnosti až zhruba od tří let. Ale jen my, šťastní páníčkové labradorů, víme, co to je, když pes stláská bez následků telefonní záznamník a krabici železných matic. A když se na vás nad tou spouští bezelstně usměje, zavrtí ohonem, shodí přitom vázu po prababičce a podá pac, není pomoci. P.S. Při jedné scéně jsem si vzpomněla na Douglasova Gromita v parku :) (14.03.2009)

Bývá pravidlem, že ten, kdo se vždycky nejvíc kasá, že u romantických filmů ještě nikdy nebrečel, nakonec vystřídá nejvíce kapesníků. Já toto boží pravidlo fakt potvrzuju, protože kdybyste přišli dneska odpoledne k nám domů, našli byste tam puberťáka s takovým tím úsměvem, který naznačuje, že jsem king, ale od první ukáplý slzy mi zbývá jeden smutný štěněcí pohled do kamery, ale držím se sakra obstojně, takže musím vydržet seč mi síly stačí. Bylo to o fous, aby má reputace utrpěla, ale víte, že i kdyby se tak stalo, že by mi to ani tak nevadilo? Marley a já má obrovskou výhodu v tom, že je skutečný. Životní osudy, radosti, tragédie jsou vaše i moje, nejsou nucený a spolehlivě zaberou na každýho, byť sebevětšího cynika. Jenny v podání Jennifer Aniston (její zatím nejlepší filmová role), je perfektní ukázkou ženy, která se vzdala všeho pro rodinu, ale teď toho de facto lituje. Vyhroucený situace (obvzlášť v polovině filmu), jsou ukázkou toho, že se nic nesmí uspěchat a co se týče pořízení dětí, tak o to víc. Je to úžasný film, který mě popravdě hodně dostal. Teď jen nevím, jestli za to nemohou ty psí oči.... (06.06.2009)