Max a maxipříšerky

Poučení se dá servírovat i jinak než jen načančanou nudou... ještě že "příšerky", soundtrack a závěr dokáží jakž takž chytit za srdce. (26.03.2010)

V kuži Johna Malkoviche bylo spravne divne, a prastene, to beru.. Ale co chtel Jonze dokazat timhle velkym chlupatym dilem pro... ani nevim koho.. Strasna nuda, bez jakekoliv oslovujici sceny, bez poradneho deje, s infatilnimi dialogy, a co je nejhorsi hlavni hrdina je opravdu to nejotravnejsi, nejujecenejsi a nejblbsi (co se tyce rozumu) decko, tohohle prekona asi uz jen nekdo/neco z jine planety. Zacatek (kdyz jeste nevite, ze to takove bude cely film) ujde, sice podstata Maxe je vyjadrena hned v prvni kamerove zbesile scene (ktera mimochodem utne tak peknou melodii,...tss), taky scena ve snehu a nasledny vybuch pekne mapuje poskozenou mysl ditete. Aspon, ze tam byly ty ostatni postavy. A ani ty nebyly nijak skvele, ale jelikoz vypadaly tak neklasicky, daly se. Ale ani ty Maxipriserky nebyly to, co sem ocekaval po skvelem traileru. Zel, tohle proste temer v cele sve podstate byl ukrok mimo a Spike se zase trefil do neceho, co povazuju za desne trapne a nic mi to nerika. opravdu jedine dulezite pozitivum (a opravdu velke, s jeho dopomoci nektere sceny vypadaji k svetu a dokazou aspon chvilkove okouzlit) je uplne nadhernej soundtrack.. Opravdu bych necekal, ze v tak relativne (relativne proto, ze stale existuje spousta mnohem horsich, i kdyz ty zas nemusi mit tak otravne hlavni hrdiny) spatnem filmu.. Císí z toho nadseni, detska radost a veseli ze hry, jaky rozdil, kdyz to srovnam s tim, co sem nakonec dostal.. Takze hlavne diky hudbe nekde na rozmezi 2 a 3 hvezd, ale po prvnim shlednuti se jako obvykle priklanim k te lepsi strane.. Snad se na to jeste nekdy odvazim podivat.. PS: kdyby se nekomu zdalo, ze muj komentar vyzniva tak na 1, max dve hvezdicky a nakonec dam 3 je to diky me ucte k Jonzovi a jeho citu pro kamerove umeni.. Po technicke strance to sice nebyl uplny zazrak, ale velice slusne remeslo.. K tomu se musi taky prihlednout (08.04.2010)

Spike Jonze si u mňa napravil reputáciu a po mojom vlažnom prijatí filmu 'Adaptation.' opäť prichádza s filmom, ktorého príbeh je nepredvídateľný ako aprílové počasie. Toto prirovnanie by mohlo byť už akousi nálepkou jeho filmov, pretože klišé alebo rutina sa v jeho pracovných výtvoroch nachádzajú len v minimálnom množstve. Už z promo fotiek bolo cítiť veľké neznámo, do ktorého diváka dostáva príbeh hneď zo začiatku a vlastne pokračuje až do samého záveru. Tento rodinný film je však určený takmer výhradne pre dospelé publikum s momentálnym apetítom po clivom a melancholickom príbehu. A takisto ako Forman vo svojom film 'Taking Off' použil scénu, v ktorej sa Spolok rodičov túlavých detí snaží pochopiť svoje deti tým, že si všetci zapália marišku, tak takisto by som ja použil tento film pre všetkých rodičov, ktorí už zabudli čo je to neohraničenosť detskej fantázie. Ukážka detskej predstavivosti má krásny vizuál, hudba ma až tak neoslovila, ale v záverečnej scéne vybalila Karen O. neskutočný ciťák a slze som sa neubránil. 80%. (17.02.2010)

(Spoiler) Knížku Tam, kde žijí divočiny znám od dětství a mám ji dost rád. Na hraný film jsem se těšil, fotky slibovaly krásnou podívanou a proti všem předpokladům jsem věřil, že námět půjde nějakým způsobem roztáhnout z cca 20 vět na celovečerní film. Šlo to. Ale ne způsobem, jaký by odpovídal duchu předlohy. Zatímco pilířem knihy je poznání faktu, že dítě má v sobě nespoutanou fantazii a zároveň vnitřní běsy - divočiny, nad kterými lze zvítězit, ovládnout je (se) a stát se jejich králem - získat sebekontrolu, ve filmu je zápletka dovedena do roviny, kdy je význam příběhu otočen v podstatě o 180°, protože Max se sice stane králem, ale Divočiny ho prokouknou, neustále se hádají, na což není pěkný pohled, Max je nedokáže zvládnout a v podstatě prchá. Knihu jsem si hrozně užil, měl jsem z ní dobrou náladu, byl to téměř veselý příběh. Film je oproti tomu vlastně dost depresivní. Těžko se na něj kouká. Význam předlohy se vytratil. Jestliže chtěl Spike Jonze zdůraznit, že se Max potřeboval od svých dětinských fantazií oprostit a konečně dospět, tak to mohl znázornit nějakou zábavnější cestou. Film je totiž v některých momentech vyloženě nudný. (10.08.2010)

„Ten večer si Max vlezl do své vlčí kůže a zlobil…“ Where the wild things are je bezesporu nejdrzejší a nejukřičenější film za posledních několik let. A i přes drobné vady na kráse, kterými jsou hlavně prostinký a křehký příběh, se divákovi dostává příjemná a originální podívaná, která jde za hranice lidské představivosti až tam, kde žijí divočiny. 8,5/10 PS: Konec mně naprosto smetl. (22.12.2009)

Duše dítěte v každém z nás, vydestilována do sta minut bezchybné filmařiny. (14.01.2010)

Cameron musel čekat 15 let na vývoj technologie. Kniha Maurice Sendaka musela čekat 45 let na Karen O. (22.12.2009)

Max je fracek až hanba, ale jeho svět (ať už v představách či opravdivý) s Claire, Carol a dalšími příšer(k)ami mu docela závidím. Trošku jiné, než jsem očekával, ale pořád báječně Jonzeovsky jinaké. (19.05.2010)

Někteří režiséři by filmy pro děti točit neměli a Spike Jonze je jedním z nich. Jeho osobitý rukopis se totiž do tohoto žánru vůbec nehodí. Příšerky jsou sice fajn a jsou opravdu skvěle animovaný, ale jinak to opravdu moc velká nuda o ničem. Příběh je téměř nulový, hlavní hrdina nesympatický a moralitky taky zabolí. Celý to nedává vůbec smysl a logických lapsů byste našli několik. Průser ale je, že se to nebude líbit ani těm dětem, kterým je to určené. Ty u toho usnou a ostatní se budou bouchat hlavou o stůl nad promarněným potenciálem 30% (21.03.2010)

Ahoj medvědi, já jsem Max, je mi 10 let a 20 roků jsem byl králem vikingů. Můžu být váš král? (20.02.2012)

Pustil, dokoukal, pochopil, neoslovilo. Povinnost pro všechny milovníky WTF filmů. (12.11.2011)

20 minútový kraťas natiahnutý na celovečernú stopáž. Nádherná forma, super herci, parádne natočené ale celý čas som čakal kedy sa konečne niečo stane. A ono nič. Další kandidát do článku v štýle Faily veľkých režisérov. 6/10 (25.05.2015)

Odsoudit tenhle snímek kvůli vřeštícímu dítěti je ještě pitomější, než z něj dělat výjimečné dílo, Marigolde. ___ Na vlnách emoční lability a schizofrenní symboliky je dětské pískoviště až příliš doslovně orámováno realitou. Tak nápaditý snímek a tak neoriginální a doslovný rastr! Kouzelné vyprávěcí prostředky, kdy každá postava, kusý dialog, obraz a scénka interpretuje vnímání a myšlenkové pochody malého kluka s bujnou fantasií, chvilkama působí jako whattodo list, který si systematicky autor odškrtává. Což je obrovská škoda, protože úžasné nápady a vizuální (i dialogová) komunikace mezi realitou a jejím pojetím ve světě za Maxovýma očima velice potěší. Chvilkama snad i nostalgicky zahřeje. Stále rozmýšlím 4*. (22.10.2012)

Filmu se daří vyprávění optikou představ malýho kluka, kterej není zrovna prototypem spořádanýho potomka. Z Maxipříšerek tak vzniklo dost specifický dílo, plný naivity a bizarní fantastiky dětský mysli (jakkoliv napřesdržku vám ten kluk bude připadat). SPOILER: Závěr, v němž se nezvedený dítko vrací domů a jí večeři, zatímco jeho matka po hodinách strachu usíná únavou za znění Food Is Still Hot od Karen O, patří svým způsobem k nejkrásnějším, jaký se kdy v rodinným filmu objevily. (06.07.2017)

I když je toho hodně co se mi na Where The Wild Things Are líbilo, přeci jen byl tento film ve výsledku spíše zklamáním. Chybí mu totiž to nejdůležitější, a to sdělení. Maxův snový svět je krásný, příšeráci jsou roztomilí a když si spolu všichni hrají je to vážně legrace. Naopak, když se hádají je film děsivý a smutný. Jenomže to vše vypadá jako nesouvislý slepenec více či méně povedených scén, avšak zcela chybí pojivo ve smyslu vývoje a následné katarze hlavního hrdiny. Jestli původní kniha vypráví o tom jak se chlapci po vyvztekání začne stýskat, až se rozhodne vrátit domů k mamince, tak z filmu nic takového divák nepochopí. A to je škoda, protože vizuálně i hudebně je film krásný a místy i zábavný. (16.08.2011)

Hned od začátku mě zošklivěla podívanou roztřesená kamera u takových scén, kde by se hodila klidná kamera. Ten začátek vypadal, jak kdyby to bylo točené nějakým amatérem. Postupem času jsem na to přestal myslet a vžil jsem se do děje. Naštěstí příběh byl zasazen do takového prostředí, které se mi moc líbilo a tím si mě zase film získal zpět. Vrátil jsem se do dětských let plných her a všeho co by si malý kluk přál. Příšerky byly zajimavě zpracované a ty jejich kukadla s pohledem jako by se styděly byly příjemné. Formátem mi to trochu připomínalo evropskou tvorbu, která má vždy zajimavou atmosféru. Pohodový snímek, ale takové neposlušné dítě bych doma mít nechtěl :-) (30.09.2011)

Tohle pusťte děckám misto Shreka. Příběh **** Příšerky ***** Soundtrack **** a půl. Knihu si seženu. (05.02.2014)

Wake Up od Arcade Fire v traileru bylo stokrát lepší než to hrůzné kvílení Karen O v celém filmu. Trošku jsem očekávala, že na konci snímku budu s otevřenou pusou zírat na obrazovku /jo, obrazovku, žádný plátno, čeští distributoři si zaslouží smrt, hlavně po tý masivní reklamě, co byla posledních 8 měsíců v kinech/., ale nějak se to nepodařilo. tak příště, Spiku. (22.12.2009)

S WWTA mám stejný problém, jako někteří další. Max je pro mě hrozný, sobecký, zlý spratek a celý film jsem doufal, že dostane nařezáno nebo jinak za vyučenou. Ony i ty "maxipříšerky" nebyly zrovna model ideálního chování, každý trpí nějakou "poruchou", ale u nich se to ještě dalo snést. Z traileru jsem očekával radostné dovádění, a toho se mi ne úplně dostalo. Spíš toho, jací lidé k sobě umí být. (27.12.2009)

Arthur mezi prcky, Max mezi obry. Tentokrát se přikláním k názoru "co je malé, to je hezké". V Arthurovi o něco šlo, tady nejde o nic, jen o pláž, na kterou se Max přihnal s drzostí DiCapria, aby jí za pomoci úchyláků v kostýmech zdevastoval. Jakmile zmizeli z obrazovky Keenerka a sníh, roztál i můj zájem o film. (01.02.2015)