Ve stínu

Vizuálně lákavá detektivka, která snad nejvíc potěší tím, že to u nás prostě a jednoduše jde!! Výtvarně uchvátí, kamerou perfektně nasvítí, herecky nadchne, výpravou ohromí, scénáristicky pohladí a režijně dodává jistotu. Tahle Praha je industriálně šedá. Po chladných a špinavých dlažebních kostkách se tu prohání dravý kapitán s tváří Ivana Trojana, který svou postavu sehrál znovu dokonale a spolu s divákem vyhlíží další díl téhle bezútěšné mozaiky. Tu a tam kopne do balónu, aby i synek věděl, že taťku ještě neodkrouhli, bojí se o něj i krásnou manželku, a vyčkává na ten správný okamžik k vykonání velkých činů. Tvůrci se s tímhle temným dobrodružstvím se statečnými jednotlivci prostě strefili jak vidno nejen mně do noty, přiklusali s ambiciózní látkou v noir stylu a kvalitativně došlapali až do konce. Pánové v baloňácích mi prostě v téhle látce nadmíru sedli, za řemeslnou preciznost, navozenou atmosféru a režijní poctivost by se David Ondříček nemusel stydět ani výrazněji na západ od své domoviny. I takhle se dá udělat filmová obžaloba let minulých!! Dobré, moc dobré - 80% (14.11.2013)

Král bizarních postaviček si odskočil ke krimi žánru a hned z to byl jeden z nejlepších porevolučních počinů. Ondříček konečně zkusil něco nového a v komunistické šedi se skutečně našel. Hodně mu samozřejmě pomáhá osazenstvo Dejvického divadla. Epstein to naopak sráží směrem k průměru, ale na Českého lva to stejně stačilo. (15.03.2024)

Vážně by mě nenapadlo, že když jdu do kina na film Ve stínu, měl bych si s sebou vzít vaťák. Kamarádi, tam byla taková kosa, že kdyby to pan Ondříček býval natáhl o dalších deset minut, měl by sál č.4 hradeckého CineStaru v páté řadě ledovou sochu s kapucou na hlavě. Nevím, jestli šlo o propagaci Doby ledové nebo o snahu navození atmosféry, ale nejspíš jsou vstupenky pořád ještě moc levné na to, aby se otočilo kohoutkem topení doprava, že? Ale teď k filmu. Ivan Trojan alias Columbo si to v baloňáku a cigaretovém odéru dává moc dobře, navíc se na rozdíl od poručíka nestydí ukázat nám svou ženu Soňu, která je tak nádherná, že jen díky zahoření mého srdce láskou k ní jsem přečkal to Bílé peklo S ledovým klidem. (15.09.2012)

Možno by sa chcelo napísať, že Ondríček natočil neo-noir, ale on natočil čistý noir. Farebný filter je síce mierne odlišný, ladený do hnedých odtieňov, zato sú všetci tajomní, elegantne vyfukujú z cigariet a sú oblečení v noblesných oblekoch, skrytých "ve stínu" pod klobúkmi. Občas máte pocit, že zpod toho Trojanovho vykukne Bogart. Film ponúka zopár kriminálnych klišé, ale vzhľadom k žánru to vôbec nevadí. Bohužiaľ je znova cítiť, že filmu by viac prospela televízna obrazovka. Prvú polovicu filmu sa trochu nudíme, chýbajú perspektívne zábery dobovej Prahy, alebo aspoň jedna davová scéna. Je to skôr za tri, ale triler, respektíve film, ktorý sa zaoberá procesmi z 50tych rokov tu ešte nebol, takže za snahu, vydarenú dobovú atmosféru a šikovne vymyslenú záverečnú pointu niečo pridám. (13.11.2012)

Na konci tunelu, vedoucího z Babovřesk přes Bastardí výkaly a Viewegovy umělohmotné sračky na jedno brdo, jsem náhle uzřel světlo. Světlo naděje, že se česká kinematografie nemusí nutně ubírat jen vstříc členům Klubu planety opic a jiným solvinám, co klopí lahváče a nadšeně probírají poslední díl Prostřeno u Ordinace růžových dementů! "Alelujá!", tedy vlastně "Kurva konečně!", zvolal jsem nadšeně a s dojetím uslzeným obličejem klesl na kolena do prachu, kde jsem hledal Ondříčkovy stopy, které bych mohl vděčně líbat. Konečně něco, u čehož jeden nemusí studem odvracet hlavu či úmorně zadržovat neuroticky nepokousaný a spolykaný popkorn, který se sveřepě dere zpět, aby divákovi v nižší řadě sdělil za krk názor vizuálně podrážděného žaludku. Konečně něco, co se dá nazvat skvělým, fantasticky natočeným, napínavým a strhujícím filmem, osazeným famózními herci a scénářem, jenž nemusel autor tisknout na jemný, třívrstvý Harmassan, (03.03.2013)