Valkýra

Sice až za únosnou mez zjednodušená pohádka o souboji běloskvoucích Němců proti těm ultra zlounským, kde jsou veškeré motivace pučistů shrnuty do věty "že Hitler je prostě zlý". Ehm, co to má jako být? Minimálně ty pravé důvody to chtělo naťuknout... Sem si připadal, jak kdyby mi na prahu dospělosti chtělo rodičovstvo vysvětlovat, že děti vznikají tak, že se mamka s taťkou políbí a děcko za pár měsíců doručí na doručenku čáp. Ale i navzdory všeobecné znalosti této události, navzdory Cruiseovi, co je zase jen Cruisem a nikoli Stauffenbergerem, navzdory šprechtění v angličtině, navzdory transformaci hodností a názvosloví na západní způsob, navzdory nepřesnostem i navzdory nechtěné směšnosti heuréka scény (včetně rozsvícení žárovky!) se Singerovi podařila věc takřka nemožná. Po slabší úvodní půlhodině mi samým napětím v nejedné scéně pozastavoval funkčnost dýchacího ústrojí. Takže jsem z kina odcházel sakra spokojen, ale přeci jen bych byl raději, kdyby to někdo vzal z gruntu, věrně a do detailů. Ideálně pod dohledem HBO. (05.02.2009)

Chladná a precizní sázka na jistotu v podání skvělého režiséra a o nic horších herců. Dobová úprava nemá chybu, režie nemá chybu, děj nemá chybu. Tady vlastně nejsou chyby. Herecké obsazení je skvělé a dominuje mu jednoznačně Tom Cruise, který si zase jednou zahrál hlavní roli a prakticky nesleze z plátna (jedině dobře). Trochu mě zamrzela krátká přítomnost Kennetha Branagha, ale co se dá dělat... Valkýra je pravdu skvěle natočená podívaná, která postrádá trochu více "lidskosti" a emocí, ale v některých okamžicích je i přesto velmi silným filmem. Bohužel ne po celou dobu ... Bryan Singer je zpět a Tom Cruise s ním. Konečně, to vám to trvalo kluci. (20.02.2009)

Myslím, že Bryan Singer si notně vylepšil pověst po předcházejícím Supermanovi. Nejdříve jsem měl trochu problém jak na Valkýru koukat, jestli jako na historický film, hraný dokument nebo jako na thriller či drama. Ve výsledku mohu konstatovat, že je to od každého něco. Někdo s tím možná bude mít problém, ale mně se to líbilo a myslím, že ten styl natočení není vůbec špatný. Co mě ovšem zklamalo jsou právě ony postavy, které nejslavnější pokus o atentát na Hiltera vykonali. Proč? Protože každý si odehrál svůj standart a nepřidal nic zapamatování hodného, ale hlavně chyba je už ve scénáři, neboť postavy nemají vůbec žádnou hloubku! Ano jistě Tom Cruise bez ruky a s jedním okem je bezesporu charismatický a dokáže připoutat diváka ke plátnu a i na Billa Nighyho či Kennetha Branagha se v nacistických uniformách dobře kouká, ale to je tak vše. Zkrátka dobře zahrané, ale nic víc k tomu a v tom je překážka, proč nemohu dát plné hodnocení. Pokud se ve filmu nebudete nějak více pitvat, budete nad míru spokojeni a z kina odejdete se solidním zážitek....... Tři a půl hvězdičky...... (29.01.2009)

Singer se sice nevyhnul určité hollywoodizaci příběhu, tedy zjednodušení pozadí, motivů a charakterů postav, ale udržel to v mezích únosnosti. Snad jen gen. Olbricht je tu až moc váhavý a bojácný, taky mi vadí užívání hodnosti seržant, která ve Wehrmachtu neexistovala. Atmosféra je hutná a napínavé je to až do konce, a až na jednu výjimku je to osekané o patetické rozlučky, což kvituji s povděkem. Skoro mi bylo líto, že to netrvalo trochu dýl, aby bylo možno víc rozvinout důvody jednotlivých aktérů a jejich povahu. Pozdrav pro Kennetha Branagha. A rád jsem zahlédl pár tváří z Pádu třetí říše. (14.02.2009)

To, co děla Singer, není filmařina, ale manýra – ulpívání na uplývajících záběrech, marnotratné dodržování pravidel žánru a skrovné vypravěčství. Singer je ještě kluk – a já mu proto, ale jen proto, odpouštím; kdyby natočil Valkýru v šedesáti, nebylo by pro ni omluvy -, je to vidět třeba z doslovné a průhledné inscenace veškerého dění před kamerou. Kódy, které mají divákovi pomoct s orientací v příběhu, získávají u Singera výsadní postavení a nic, vskutku nic jiného k obdivu nezbývá (jako kdyby někdo odstranil hory a cesty a zanechal v krajině pouze rozcestníky), protože Singer nechápe žánr jako jasně určený rámec, v němž by mohl kreativně pracovat, a který pouze kontroluje jeho přílišnou tvůrčí kreativitu, jež by film vzdalovala od masového publika, kterému byl určen. On chápe žánr jako danou nutnost, bez ohledu na to, že jakákoli precizní práce ohraničená žánrem sice může vézt k maximální kvantitě (naplnění kót), nikoliv však k maximálnímu kvalitě - odtud zástup 4-hvězdičkových hodnocení. Věděl to i Ockham: stačí pohnout jediným prstem a narušíme všechny vztahy a pravidla ve vesmíru, například vzájemné postavení všech sublimárních a nebeských těles vůči našemu prstu. Singer to doposavad nepochopil. Má-li nějaké pocity, nerodí se z nich žádné myšlenky. Zdálo by se, že není žádného spojení mezi jeho myslí a jeho tělem. (03.03.2009)