Zlá minuta

Český kriminální film natočený podle stejnojmenného románu E. Vachka popisující vyšetřování vraždy mladé ženy. Emil Vachek (1889-1964) byl průkopník československé detektivní literatury a jeho hrdina inspektor Klubíčko byl údajně inspirován nikým menším než samotným S. Holmesem. Vzhledem k tomu, že zavražděná dívka byla služebná doktora Daublice a byla nalezena před jeho domem, patřil arogantní lékař v podání M. Štěpánka k hlavním podezřelým. V roli inspektora Klubíčka se objevil opět M. Donutil a jeho vyšetřování probíhalo ihned po nočním ohlášení nálezu mrtvoly, přičemž do rána provedl všechny potřebné výslechy a měl usvědčeného pachatele, což je v mých očích nevídaný unikát. Režisér P. Kačírek do role Klubíčkova asistenta ne zcela vhodně obsadil absolutně neznámého V. Kulhavého, podivně působil i věkový rozdíl mezi oběma kriminalisty, neboť nebývá zvykem, aby byl hlavní kriminalista mladší než jeho pomocník. Další podezřelý byl bratr domovníka u doktora Daublice, u něhož strávila zavražděná poslední okamžiky před smrtí. Další výraznou postavu ztvárnil J. Prachař coby student Maxant, který se motal kolem vyšetřování, projevoval o něho podezřelý zájem a hloupě a zbytečně na sebe tak upozorňoval. U sledování tohoto snímku je od diváka vyžadována pozornost, neboť jakmile poleví v soustředění, uniknou mu důležité souvislosti. Zlou minutu vnímám jako mrně podprůměrnou, ničím nevybočující kriminálku bez potřebného napětí a atmosféry, tudíž ze série filmů s inspektorem Klubíčkem bude patrně patřit k těm slabším. (28.01.2024)

Zlá minuta má hodně předpokladů pro vynikající televizní či filmový přepis. Nehledě na to, že Vachkův Klubíčko už byl skvělý v tomto případu v rozhlasových hrách s Bohušem Záhorským nebo s Markem Ebenem. Nicméně na ČT asi bylo vyloženě nutné nechat tento fenomén splynout s Donutilem, protože jinak by také nemuselo vzniknout vůbec nic. Jako televizní filmeček to funguje, retro je uvěřitelné, detektivní pointa je příjemně napínavá a odhalení vraha překvapí. Přála bych si ale, aby Alex Koenigsmark neposouval děj o tři roky vpřed, protože úzus z Poirotovského seriálu, že rok 1936 je nejhezčí je sice fajn, ale je to jen dojmologie a na retru z roku 1933 není přece vůbec nic špatného, ba právě naopak. (12.08.2016)

Ach jo, Prachaře mám docela rád jako bývalého člena Nightwork, dokonce mi nevadí ani jako moderátor nebo porotce, ale v tomto případě byl jako herec hrozný. Tahle kriminálka nebyla po příběhové stránce hrozná, dokonce má i několik zajímavých pasáží a dobrých momentek, ale jako celek na mě moc velký dojem neudělala. Donutil to táhl sám, ostatní se zrovna moc nepředřeli. Místy se to i dost vleklo. Nicméně průměrné ohodnocení tomu dám, ale jen tak tak… (14.11.2020)

Škoda jen, že tvůrci více nepřitvrdili, z daného tématu by šel vydupat slušný atmosférický thriller. Ale i tak se jedná o zdařilý detektivní příběh, zajímavý jednak atmosférou zimní noční Prahy a jednak jednotou místa, času a děje - na dopadení pachatele se spěchá. Vyjma Miroslava Donutila a Martina Štěpánka jsou ostatní herci málo známí a ne úplně úžasní, ale díky nevelkému prostoru a typové přesnosti dokáží majestátnému Donutilovi hrát na smeč. Martin Štěpánek v menší roli záletného lékaře taktéž skvělý. Slabě nadprůměrná, ale příjemná detektivka. 60%. (31.08.2011)

Krom Donutila ne zrovna dvakrát přesvědčiví herci a absentující atmosféra. Obvzláště té je škoda, jelikož v několika málo momentech vystrčí růžky a o to více zamrzí, že jí tam není více. Přeci jen stará noční Praha za mrazivé noci, to si o atmosféru přímo říká. Navíc ani scénář není nikterak objevný a je až přespříliš čitelný. Nic to však nemění na faktu, že na poměry české televizní inscenace to svůj účel plní. Devedesát minut Zlé minuty nakonec není zlých, jen ostudně tuctových. (22.10.2007)