Philadelphia

(1001) Zvláštní, už od prvních tónů jsem věděla, že se mi tohle líbit nebude. A jakmile vešel na scénu žovielně žertující, život plnými doušky hltající Tom Hanks, bylo to definitivně potvrzeno. Já toho chlapa prostě nemám ráda a dalo by se říct, že mi svou přítomností znempříjemňuje a otravuje každý film, kde se objeví. Za jedno mi není sympatický jeho styl herectví, za druhé mi není sympatický on sám a taky máme zcela evidentně absolutně odlišný vkus, protože si vybírá role přesně takových týpků, se kterými bych se nikdy nemohla ani nechtěla kamarádit - a většinou ani nechtěla koukat na filmy, ve kterých vystupují. Kdybych měla demonstrovat, proč bych s Andy Beckettem nešla na kafe, tak proto, že lidem diktuje, co si mají myslet, když poslouchají hudbu. Tedy, tolik nenávistných vět a to jsem se ani nevyjádřila k obsahu filmu. Nemám ráda filmy, které se mě snaží přinutit někoho litovat. K tomu mám dospět sama, oni mi to nemusí říkat! Nedívám se na někoho skrz prsty proto, že by byl homosexuál, ale zase jenom kvůli tomu, že je, ho nezačnu ultimátně milovat. Myslím si, že bych klidně mohla umřít, aniž bych viděla tento film. (09.08.2010)

Kdybych chtěl natočit úspěšný film, vybíral bych ze dvou prostor. Soudní síň a vězeňská cela. Prvně jmenované je případem Philadelphie. A může kdokoliv hovořit o prvoplánovitosti za honbou Oscarů, ale skutečnost, že se to podařilo přece film nijak negraduje. Naopak. Philadelphia je prostě skvělé soudní drama s výbornými hereckými výkony a chytlavou úvodní melodií. Film úspěšný a kvalitní, dva v jednom, proč ne? To Hanksovo "psí herectví", o kterém hovoří Douglas, nesvědčí o Radomírově dobrém zraku. (07.07.2010)

Když se nad tím poctivě zamyslím (auvajs, to je námaha), je mi jasné, že se jedná o sbírku klišé. Hrdina, takto nespravedlivě perzekvovaný vzor všech ctností. Odhodlaný právník. Odporný, bigotní, zpátečnický protivník. Všemi myslitelnými cestičkami se ubírající soudní proces s očekávanými proslovy obou stran. Velká láska, které se postaví do cesty smrtelná nemoc jednoho z partnerů. Ano, kdyby klišé mohlo zasytit, tak by jen zásluhou Philadelhie nemusela polovina světa hladovět. A víte co? Je mi to úplně jedno. (01.09.2007)

Je s velkým podivem, že Jonathan Demme po sobě natočil dva výborné snímky a pak se jen babral v průměru. Sice je cítit ten americký nános, i tak je Philadelphia nesmírně silný kus. Jeden prožívá radostné chvíle (narození prvního dítěte), druhého nemoc připravila o vše kromě víry ve spravedlnost. Dva právníci, kteří se sejdou u rutinního případu. A po několika měsících se u soudu setkají znovu, jeden už jako klient. Drama o zaslepenosti systému a jedné „společenské smrti“ je (ač chceme či nikoliv) lehkým kalkulem, je hodně černobílá a jednostranná, ale na druhou stranu s ohledem na rok vzniku velmi odvážná. A výborně odrážející atmosféru doby. Postavy jsou jasně rozdělené na ty hodné a ty zlé, chvílí na patetická vyznání je dostatek. Samozřejmě vyjma skvělého Hankse (první životní role) zaujme i nenásilný přerod Denzela Washingtona, který má naivní představy o homosexuálech a posléze boří zdi xenofobie. Je mi jasné, že ono úsilí o idylickou harmonizaci nebude sedět každému, jako celek tu však máme stále aktuální a působivou látku, která patří k tomu nejlepšímu z první poloviny devadesátých let. (23.12.2014)

Film se odehrává ve většině času přesně tam, kde to nemám rád: v soudní síni. Ale to by nebylo všecko. Celý mi to ještě k tomu přišlo jako reklama na USA a jejich technologickou vyspělost. V devadesátym třetím už tam píšou, jak profíci, na nejnovější IBMka, telefonujou s telefonem, co má anténu až na strop. Ale to by taky nehrálo zase tak zásadní roli. Mě ten film prostě nebavil. Tom Hanks byl uvěřitelnej hlavně díky makeupu a díky práci jiných a viděl jsem zahrát podobné role daleko líp. Možná už se i přestávám divit, proč Sean Penn za Milk dostal Oskara. Ale tady ho dostali oba. Jak tvrdí Kevin Smith: "Pokud hraješ buznu nebo dementa, Oskara máš prakticky jasnýho." Ono na tom něco bude pravdy. Ale popravdě, na tohle já u filmů vůbec nehledím. Tady mě to prostě od začátku do konce skoro vůbec nebavilo, ale zase jsem Hanksovi moc přál, aby mu to u toho soudu prošlo. Ten příběh je totiž krutá realita a fakt, že pár lidí v naší společnosti to má sakra těžký, i přesto, že za to ani moc nemůžou. (24.01.2010)