Život Briana

Pythony jsem nikdy neměl příliš v lásce. Jejich absurdní humor chápu, oceňuji, ale není to úplně můj šálek kávy. Život Briana byl tedy pro mě dlouhým dobrodružstvím, kde se povedl jeden z pěti gagů a zafungovala jedna z pěti hlášek. Čili jsem se bavil, ale asi ne tolik, jako většina zdejšího osazenstva. Narážky na církev ovšem určitě potěšily, stejně jako konec. [Přesná stopáž: 90 min] (02.07.2010)

"Belhám si to tu kolem, hledím si svýho a zničehonic je u mě a vyléčí mě. Jednu minutu máš lepru, slušnou živnost a v druhý máš po živobytí." Brianův život mne, i mého dvahého pfítele Pya Čuva, neuvěřitelně baví od jeho zrození ve chlévě až po neuvěřitelně pohodovou párty na křížích. Asi je to tím, že mi někdo odcizil bibli z nočního stolku ještě předtím, než jsem se narodil a tak nemohu objektivně posoudit historickou hodnotu díla, ale Brian, Ježíš, Caesar, mimozemšťani i židovští teroristé - tak to určitě muselo být. (30.11.2011)

Geniální komedie, kterou si celý Cirkus rezervoval místo v tom nejžhavějším místě pekel. Bible všech vulgárních kacířů (že, Shnoffe), Bible těch, kteří se rádi smějí všemu... i Bibli. Ty, kdož jsi bez viny, hoď po nich kamenem, ale jsi-li žena, pozor, ať ti nespadnou vousy! Souhrn nádherně vypointovaných vtípků, které se dokáží urazit zřejmě všechny věřící bez rozdílu vyznání. Ale co, i když vás křižují řiďte se prvním a jediným přikázáním: "Allways look at the bright side of life". To je náboženství Montyho Pythona, to je náboženství, kterému se vždycky rád ukloním! Amen. (26.01.2004)

I když je Život Briana opravdu vtipný, inteligentní a hodně ohledech opravdu bláznivý, tak se přes tři hvězdičky nepřenesu. Ale i to je mega úspěch, protože Svatý Grál jsem bral jako opravdu nemístnou kravinu, u které jsem se zasmál pouze jednou nebo dvakrát. Tohle by se mělo vysílat o Velikonocích, néé Ukřižování krista! :-) (02.09.2008)

Přiznávám, že tento druh humoru mě zcela míjí. Pro mě to byla od začátku do konce nuda. Jediná vtipná scénka snad byla „Našli jsme vařečku.“ v duchu Žhavých výstřelů. Přesto kvůli těmto pár vteřinám vtipu předtím museli minuty pobíhat vojáci sem a tam. Nechápu. Samotný nápad karikovat život Ježíše jde naprosto mimo mísu. Duchovní věci, které nemají jednoznačnou interpretaci lze těžko vystavovat kritice, natož je parodovat. Než něco paroduji, musím přeci vědět, co chci parodovat. Tady mi smysl trochu uniká. Když paroduji konkrétní film nebo knihu, divák si za konkrétní scénou něco vybaví a přijde mu to pak vtipný. Těžko lze parodovat věci, které nejsou jasně uchopitelné a které si každý představuje jinak. Už samotná myšlenka parodovat symboly duchovního života milionů lidí mi nepřijde jako dobrý nápad, ale spíš jako hloupý vtip. Odhlédnu nyní od základní myšlenky filmu, kterou považuji za zcestnou a podívám se na konkrétní scénky. Hned, jakmile divák pochopí styl humoru, který se zde prezentuje (stačí hned první scénka s narozením), stávají se všechny vtipy očekávatelné. Některé scénky bych tu přirovnal k situačnímu humoru založenému na doslovnosti ve stylu TeleTele (např. sebevražedné komando na konci). Rozdíl je v tom, že humor TeleTele si alespoň na nic nehraje a od začátku říká divákovi. „Takhle to děláme a víme, že jsme trapní.“ na to lze přistoupit a člověk se pak občas i zasměje. Kolikrát víc těm „blbcům“, kteří to hrají a dělají si srandu sami ze sebe než samotným scénkám. Bohužel film Život Briana se staví do pózy rádoby intelektuálního humoru, na což u spousty scének přistoupit nelze a budí tak ve mě trapné rozpaky. Jsem alespoň rád, že se autoři vyhnuli fekálnímu humoru, který sem tam už chvílema také čekal. Abych jen nekritizoval, některé scénky byly i lepší. Např. debata o tom, co vlastně Palestině přinesli rímani, byla vtipná. Bohužel dobrého jako šafránu. Ani nápad utahovat si z života a chování lidí ve starověké Palestině mi nepřijde jako rozumný. Kolik lidí asi ví o tehdejších poměrech a kultuře. Historii bychom se neměli posmívat, ale hledat v ní poučení. Teprve když jí pochopíme, dělejme si srandičky. Tento film nejsem schopen hodnotit pozitivně, protože místo úsměvu ve mě probouzel spíše pohoršení. (15.10.2010)