New Yorku, miluji Tě!

Zajímavé. Některé kousky jsou výtečné, některé slabší, ale dohromady dávají zvláštní mozaiku příběhů lidí, které spojuje jedno město. Vybraní herci ze sebe dávají maximum i když nejvíc na mě zapůsobil Shia a Hayden Christiensen v docela netradičních polohách. A po těch toulkách městem se mi zdá, že New York opravdu stojí za to vidět. (24.01.2010)

Milá (new) York, poznal jsem tě v temném sále. Mrkla jsi na mě z plátna svým prvním framem ze své promítačky, ze které proudí hřejivá krev v podobě filmového pásu. Já, nesmělý klučina neveděl, co udělat dřív. Usmát se na tebe? Oslovit tě? Nebo jen netrpelivě čekat? Byla jsi to ty, kdo udělal první krok. Oslovila jsi mě. Z tvých úst se linula hudba a slova. Zahřála jsi mě na srdci. Ukázala jsi mi to, co já nikdy nepoznám. Lásku. Lasku, která může mít mnoho podob. Řekla jsi mi to, co já nikdy neuslyším. Já to řekl mnoha filmům jako jsi ty. Dokonce jsem to řekl i holkám. Ale nikdy to nebylo oboustranné. Tys mi však ukázala něco víc. Že lidé umírají bez toho, aniž by je někdo miloval. Umírají v osamění. Nechci umřít sám, chci poznat lásku aspoň jednou v životě. Ať mám na co vzpomínat, až mi budou dojíždět závěrečné titulky. Miluji tě! Musel jsem ti to říct New York, musel jsem to říct aspoň někomu. Věřím, že se v životě uvidíme ještě jednou. Ale tentokrát nebudu ten osamělý klučina... Oslovím tě první já. Tvůj Kryšpín (30.01.2010)

Hodnotím o něco výše než francouzského bratříčka, protože zamilovaný New York je mnohem soudržnější. Pokud si pamatuju, tak Paříž byla rozjuchanější, šaramantnější a více zamilovaná. New York je špinavější, ukecanější a drsnější. Samozřejmě tu opět najdete povídky, na které si za chvíli nevzpomenete (N. Portman coby židovská nevěsta) a které nedávají smysl (operní diva v hotelu, linie Haydena Christensena). A vlastně tu najdete jen jeden příběh, který je v pravém slova smyslu romantický - hudební skladatel Orlando Bloom a jeho láska přes telefon by si určitě zasloužila víc času. Mě osobně velmi potěšiliy tři povídky: Chris Cooper a jeho kuřácká pauza s blondýnkou, kterou si určitě pustíte znovu, procházka starých manželů, která je dojemná i roztomilá zároveň (plus v ní znovu uvidíte starého Eliho Wallacha), a sváděcí monolog Ethana Hawka, který je tu opravdu k sežrání. Jinak herci jsou do posledního skvělí, ale moje jednička tu byl Shia LaBeouf. Škoda, že New York nemá tak silnou závěrečnou povídku jako Paříž. Ale i tak palec hodně nahoru. (20.02.2010)

Dávam rovnaké hodnotenie ako bratovi z Francúzska, ale mladší brat z poza veľkej mláky zaostáva. Vo filme boli asi len tri poviedky čo ma naozaj chytili za srdce a pri ostatných som len pozeral a nechali ma chladným. Neviem čím to je, či tým, že Paríž je sám o sebe taký čarovný. Príbehy sa snažili nadviazať na to, čo bolo aj v predošlom filme, ale chýbala tak akási originalita popri tej myšlienky XYZ milujem ta. Menšie vykrádanie Paríža, spomínaná neoriginalita resp. málo fantázie podráža New Yorku nohy. Keď to teraz píšem tak mám chuť to hodnotenie znížiť, pretože okrem pár ozaj výborných častí to ma mňa pôsobí ako slabší odvar Paríža zabalený v krásnom pozlátku. Herci si odviedli skvelú prácu, no to, že s poviedkami nevedeli vymyslieť niečo viac im neodpustím. Slabých 70% PS: Od NY som čakal inak poňaté poviedky, než sme videli... predsa len NY nie je Paríž a aj mentalita ľudí je odlišná... (16.02.2010)

Starší Paříži, miluji Tě bylo jako celek o něco zajímavější. Zde navíc nebyly jednotlivé příběhy jasně oddělené, takže o to víc to pak dělalo dojem zvláštního mišmaše, kde se některé příběhy snad ani příběhem nedají nazvat... Pár scének stálo za to (Ethan Hawke, nebo třeba krátký příběh s Antonem Yelchinem), většina mě však příliš nezaujala, i když některé obrazy byly pěkné a svým způsobem i trochu dojemné. Za srdce to však nevzalo a samotné prostředí New Yorku tomu překvapivě na dojmu moc nepřidalo. Škoda. ~(3,3★)~ (02.01.2014)