John Carter: Mezi dvěma světy

oldschool adventure, kdo ví, jak by to bylo přijato před 20 lety... Jo, má to dost much, které se dají začít hledat hned v hereckém obsazení (Taylor fakt ne, no Collins je fajn změna po těch anorektických modelkách a taky dala vzpomenout na jiné doby, ale stejně je dost nevýrazná a její výkon taky není zrovna výborný, Strong se už začíná přejídat) a konče ve vizuálních tricích (kde to Disney utopil??? Zasloužená prohra na plné čáře), ale na slabší 4 to stále je. Má to pár opravdu kouzelných momentů, sympatické marťany (hlavně dcera náčelníka) a klasický příběh o vzpouře proti tyranii.. A možná i tu hvězdu navíc dávám kvůli těm scénám ze země, hlavně té závěrečné. Je prostě cítit, že předlohu to mělo silnou a i přes chyby jako jsou divné změny v chování, skákavý scénář či na druhou stranu protahování zbytečností, o nějaké logice nemluvě, Mars takovýto film potřeboval. A já také, možná ted budu za rouhače, ale někdy na mně dýchl i Spielberg - samozřejmě okleštěný a mnohem méně profesionální, ale přesto. A nebýt všech těch SW, Avatarů apod. kteří čerpali právě z tohohle, možná by se i trošičku, nenápadně chrochtalo :)) (20.06.2012)

Původní komentář smazán.... John Carter je jedním z předchůdců Star Wars, tak proto bych asi označil celý příběh za mírně oldskůlový. Potěší svižně běhající hafan a konec alá Sherlock Holmes. Co ovšem nepotěší je samotné dobrodružství na Marsu. Dvě města proti sobě bojují a John Carter ze Země si musí mezi nimi vybrat a vlastně vede povstání. 60% (22.03.2016)

Suverénní pokořitel většiny Hvězdných válek, na první pohled možná naivní, při hlubším zkoumání ale vlastně velmi vyzrálý, nedětský a v dávkování informací rafinovaný a nepolopatický. Stylizace a řemeslné kvality dávají vzniknout momentům, které bych rozhodně čekal jinde, než v rodinném fantasy od Disneyho, práce s roztomilými motivy a jejich následné zvážnění, stejně jako užívání brutality, to všechno zde šlape jako po másle. Jediná možná objektivní výtka, totiž nedostatek emocí se stává obláčkem páry v momentě, kdy se John Carter vrhá doprostřed armády emzáků a kosí jednoho za druhým spolu s prostřihy na pohřbívání vlastní ženy a zatloukání jejího kříže... Pixar jede, i jako hranej... (09.03.2012)

Hollywood je místem neomezených možností a nejbizarnějších střetnutí. Kovbojové a vetřelci moc nevyšli, inu, proč na diváky nezkusit Manekýny a bílé opice… Velkým plusem tohohle nepřiznaného remaku Tureckých Hvězdných válek je schopnost sebeironie v zárodečném stavu. Vtípky na vlastní účet problematizují (ovšem nevylučují) přijmutí pozice bytosti intelektuálně vysoko čnící nad předkládaným brakem. Neustálé zajímání Cartera je pro každý případ shozeno hned zkraje, hrdinova neznalost nového prostředí tvůrcům umožňuje situovat jej na úroveň marťanských batolat a „rozskočným“ akčním scénám vzhledem k vysoké technické úrovni spíše prospívá, než ubližuje, že Stanton používá živé herce, jako kdyby šlo o animované postavičky. Ze stejného důvodu je nejzábavnějším „hrdinou“ nepřetržitě naspeedovaný, půltunový čokl. Načasování zlomových okamžiků důsledně podle příručky pro začínající scenáristy, prkenné herectví a fast foodové filozofování s prosvítající snahou ospravedlnit masové vraždění (jaképak cavyky, když jde o dobrou věc a chudáka bijce pohání osobní trauma) současně lehko poslouží jako munice těm, kdo považují současnou žánrovou kinematografii USA za zlo srovnatelné s vybitím bizonů a vymyšlením Facebooku. V důsledku se střídavě můžete bavit tím, jak si film uvědomuje a neuvědomuje svou hloupost. Po pravdě, nenacházím dostatek racionálních argumentů, abych z nich mohl vytvořit štít k odrážení připomínek těch, kdo budou Johna Cartera považovat za slaboduchou slátaninu. Ty dvě hodiny velkolepé zábavy a vzpomínání na četbu dobrodružných klukovských románů z dědečkovy knihovny mi už ale nikdo nevezme. Také díky nostalgii jde protentokrát stranou nelibý pocit z informace, že něco tak průzračně pokleslého muselo stát 250 milionů dolarů. 80% (07.03.2012)

Hvězda za naspeedovaného prasopsa, hvězda za skvělé triky (s výjimkou Kitsche na lanech, to je zpětně LOL roku 2012) a půl hvězdy navrch za pokus o franšízu, kterou si frajeři nabubřele utřískali k smrti hned na startu. Mimochodem, brát se tenhle film ještě mnohem víc vážně a mít srandovní stop motion triky, byl by to kult! (17.07.2023)