クワイエットルームにようこそ
Welcome to the Quiet Room
Obsahy(1)
Asuka se probouzí upoutaná v psychiatrické léčebně. Neví, kde je, ví jen, kdo je. Pro zaměstnance je případ, pro ostatní kolegyně... je kolegyní. Jestli Asuka vykročí z Tichého pokoje, jak zde nazývají izolaci - a jestli se do ní nevrátí - je jen a jen na ní. (Sysel_CZ)
Recenze (40)
Zaujimave. Prijemne. Smutno vesele. Skoda, ze chyba trosku vacsia filmova praca s obrazom. ()
Tak nějak nepopsatelné ale vynikající. ()
Kdo by čekal drama ve stylu Přelet nad kukaččím hnízdem nebo Narušení ten bude zřejmě dost překvapen. Welcome to the Quiet Room je velice svěžím a originálním snímkem, který za celou dvouhodinovou stopáž nezaškobrtne a jede jako správně seřízené hodinky (na čemž má podíl hlavně režisér Suzuki Matsuo). Komediální prvky jsou jaksi navíc, ale nenarušují celkové vážnější vyznění filmu. Také se mi líbilo, že se (skoro) nedočkáte revolty proti zchátralému a tyranizujícímu systému, která je typická pro všechny filmy z psychiatrického ústavu. 80 % ()
Psychické i psychologické, komplikované, duševní, těžké, nepředvídatelné, nemocné, nekonečné. Aneb když jednou zešílíš, nikdo nezaručuje, že se nevrátíš zpátky do reálného světa. Zkrátka paráda! Velmi se mi to líbilo. Veškeré psychologické tragické pohnutky hlavní hrdinky, odkrývání vzpomínek, které byly zastrčené v hloubce duše, dávné události, uvědomění si vlastních chyb, do toho jednotlivé příběhy ostatních pacientek vytvořilo něco moc zajímavého. Každá postava má komplikovaný charakter, ať se jedná o sestry nebo ošklivého přítele. Film, který dokáže pohltit. "..jsem v říši nudy. Ty jsi v říši legrace, proto se můžeš smát, když přestříkáváš svatyni na stříbrno!" ()
Vynikající snímek, od kterého sem mnoho nečekal, a tak tímto nepřipraven sem dostál zásah. Skvěle vybalancované drama říznuté komedií načechrané pěkně pojaponsku s perfektními postavami tvoří dokonalý film. P.S.:Kinbara-san byla prostě skvělá. 90% ()
Nezřídka sice snímek zabrouzdal do hájemství absurdně bláznivé komedie, jinak ale plul ve vodách pozitivně laděného dívčího (ti tři chlapi v epizodních roličkách zastupovali jen neschopné karikatury) "dráma" z psychiatrické léčebny, kde s místním osazenstvem (celkem nevyužitým) strávila pár týdnů o sebevraždu se pokusivší Asuka (důvody, které k tomu tuto "normální" pohlednou mladou paní vedly, nám byly odhalovány postupně). Jenže zvážňování se s kabaretním přehráváním čím dál víc tlouklo (třeba muzikálová vsuvka mi přišla už za hranou), a tak mě při nastupující šablonovitosti neobměkčil ani hořčí konec (vyhození přáníčka). ()
Pobyt na psychiatrické klinice může být zobrazen třeba jako v Přeletu nad kukaččím hnízdem nebo úplně jinak jako ve Welcome to the Quiet Room. Chvílemi to bylo komické, chvílemi tragické a celkově ujeté (prostě Japonci). ()
Nato, že sa jednalo o príbeh odohrávajúci sa v (japonskej)psychiatrickej liečebni, bola väčšina pacientov "relatívne normálnych". To však vravím len preto, lebo čo sa týka šialenosti, mám od nich jednoducho veľké očakávania. Quiet room ni youkoso je napínavá dráma a naozaj vtipná komédia v jednom. Asuka je živel, žije si bohémskym životom no odrazu sa však prebudí sama v prázdnej izbe, potom čo, na prvý pohľad neúmyselne, zmiešala alkohol spolu s práškami na spanie. Psychiatrická liečebňa, Quiet room, je miesto kde sa ocitla a sama ani nevie čo sa jej vlastne stalo. Plná pochybností pomaly spoznáva ostatné obyvateľky liečebne, nekompromisné sestry a nejasností o jej nehode je čoraz viac. Knock out doktora na začiatku ma dostal do kolien :) ()
Japonci su uchylni, zvrateni magori. Ale čo už, keď je to švanda! ()
Nevím, co přesně si z tohohle filmu odnést. Ačkoliv rozumím tomu, že celkové vyznění má být pozitivní, můj pocit teď po doběhnutí titulků je spíš takový, že je někde něco v nepořádku - a nedovedu říct co. Možná to občas byla legrace, ale jinak, spíš než smutný (i když to taky), byl ten film temný a znepokojující. Na IMDB ho někdo přirovnal k Fight Clubu, což je příhodné, protože ty filmy jsou určitým způsobem myšlenkově spřízněny, ale Fight Club v tomhle srovnání vyznívá trošku jako obrázková knížka proti románu. V Tichém pokoji všechno přichází daleko víc skrytě, až plíživě. Možná tím je tenhle film tak neuvěřitelně působivý. A ještě něco: způsob, jakým Yû Aoi zahrála vedlejší postavu Miki, bulimičky "která ví", to je něco, co jsem snad ve filmu ještě neviděl. ()
Povedené a sympatické. Samozřejmě to ani zdaleka nedosahuje špiček žánru, typu Přelet nad kukaččím hnízdem, ale příjemně potěší, a scény, kdy se sugestivně vzpomíná na osudový večer, působí hodně intenzivně. - 60 % ()
Film, ktorý sa na prvý pohľad nemusí vôbec zdať. Pod rúškom niekedy až prehnanej "komédie" sa v skutočnosti skrýva veľmi citlivé rozprávanie. No narozdiel od iných filmov sa nesnaží nejak tlačiť slzy, berie veci také aké sú. A to krásne na tom celom je ako sa autorom podarilo ukázať zábery z rôznych uhľov pohľadu vo vyváženom tempe a divák tak precitá pod povrch vecí spolu s hlavnou postavou. A to nie len v príbehu ale i "liečebni" ako takej. A k večným poznámkam o Parkovom Cyborgovi... toho tento film hravo strčí do vrecka. ()
Hodně silné tři hvězdy. Příjemný film. ()
Už po první půlhodině jsem věděl, že tohle se nedá hodnotit jinak než maximálně. V poslední půlhodině ovšem moje nadšení trochu opadlo, a tak jsem hvězdu ubral. Nicméně, zážiteik to byl velký, ale větši zásluhu na tom mají ty komediální momenty (a není jich málo), než ty vážné. A to mne na tom trošku mrzí. ()
Kombinácia absurdity Japoncom tak vlastnej, vážnych i veselých scén a jeden roztržitý Hideoki Anno k tomu. To sa nedá opísať, to musíte vidieť. ()
Pre mňa príliš nasilu vážne a nasilu veselé a ešte viac nasilu doplnené úplne zbytočnými scénami. Síce pre každého niečo, ale celkový dojem je neprirodzený, atmosféra... hmm... syntetická, recyklovaná, homogenizovaná, s prírodne identickou arómou. Ssaibogeujiman gwaenchanha na mňa zapôsobilo omnoho viac. A aj som sa lepšie bavil. // Zaujímavé je, že tichá izba tu má uvedených šesť podobných filmov, ale kybernetické dievča ani jeden. Že by detektor originality? ;-). ()
pomaly rozbeh a zvlastny japonsky styl, no zaverecna 30 minutovka mi vsetko objasnila a pridavam stvrtu *. aj ked velmi nerad zvysujem hodnotenie koli filmu, ktory sa cely cas javil priemerne, spravim vynimku. japonske pacientky vedia byt celkom mimo a zaroven celkom upravene :3 preco a ako sa vlastne hlavna hrdinka Asuka dostala na psychiatriu? top japonsky film? no, pre mna asi nie. komentar: molotov ()
Hned po Přeletu nad kukaččím hnízdem nejlepší film z prostředí psychiatrické léčebny a navíc z Japonska. ()
Téměř celé tragikomické dílo Suzuki Matsua se odehrává v psychiatrické léčebně. Divák je zcela bez okolků vržen do děje, který zprvu působí zmateně a nestále. Vše se ale postupně krásně vybarví. Flashbacky do minulosti jednotlivých postav vysvětlí důvody jejich nynějšího chování. Z mého pohledu jde o jedno z nejemotivnějších děl, které jsem kdy viděl. Výbuchy smíchu střídají stavy, kdy má člověk opravdu na kahánku. Dle mého jde o naprostý skvost Japonské kinematografie. ()
Místy kýčovité, usínala jsem u toho, ale nakonec jsem to přežila. Po druhé bych se na to asi už nepodívala. ()