Domov šedých motýlů

Vynikající drama o 13-ti letém Juhanovi, který se dostal na ostrov, kde se uzdravují mladí kluci z nešťastného života a z traumatizujících zážitcích z dětství. Bohužel jednoho dne zavítá na ostrov sociální pracovník a oznamuje řediteli, že je rada nebude dál sponzorovat a budou muset nadobro ostrov zavřít. Ředitelovi to nedá a začne vymýšlet nejvýhodnější alternativu jak z této prekérní situace ven. 88% (23.11.2011)

Temných příběhů z nápravných zařízení pro mladistvé tu už bylo. Teď je otázka zda je Domov šedých motýlů něčím zajímavý nebo zaostává za svými žánrovými kolegy. Co se týče námětu, tak je tu svěží vítr, tohle jste prostě asi neviděli. Kolikrát už se snažili chovanci takovéhoto ústavu ve Švédsku začít chovat bource morušové kvůli bavlně, aby zachránili svůj ústav odstřihnutý od úředních dotací. Zní to zajímavě, ale celkově je to docela nuda. Nepůsobilo to na mě nějakým hlubším dojem. Ať už silný příběh jednotlivých chovanců, nebo drama odehrávající se v pozadí. Průměr. (03.05.2015)

Špatné, nebo výstižněji řečeno hrubé, citově nepřijatelné jednání rodičů vůči dětem dává těm, kterým by rodiče měli být v dětství a mládí oporou a vzorem, tedy dětem, otřesný vklad do budoucího života. Toť věc všeobecně známá. Rodiče o tom ví, ale často se nechovají tak, jak by měli. Je to zřejmé především v rodinách sociálně slabších či tam, kde jeden z rodičů není po psychické stránce v pořádku a druhý rodič není schopen se mu vzepřít a dítě ochránit. Z dítěte vyroste traumatem postižený člověk, který ve většině případů končí neslavně. Nastupují převýchovné ústavy pro nezletilé a já si nejsem tak jistý, zda by mělo jít o tzv. převýchovu přísností, ale spíše o "léčení bolavého srdce" za přítomnosti psychiatrů. Převýchovu by potřebovali především ti nezodpovědní rodiče. V případě tohoto filmového příběhu nejde ani tak o klasickou "vojenskou" převýchovu, ale o snahu chlapce duševně očistit od myšlenkových můr, které si s sebou přinesli z dětství a opět se pokusit o to, aby znovu získali zdravé sebevědomí a uměli se časem zařadit do společnosti. Atmosféra snímku je velmi působivá a myslím, že každému rodiči, který vychovává dítě má co říci. (31.01.2010)

Priadky morušové je potreba kŕmiť, inak zomrú, musíme sa o ne starať, pretože sú slepé a nevedia lietať, nedokážu sami prežiť, sú ako deti, či malé bábätká, potrebujú ľudí aby sa o nich postarali, potrebujú chrániť, lebo zomrú. -----,,Musíme to skúšať ďalej, musíme to skúšať ďalej, pretože jedine tak, jedine tak, sa stane z nemožného možné. Si chorý, ale budeš uzdravený, nebudeš však nikdy úplne zdravý, až kým nenecháš minulosť za sebou, pokiaľ sa jej budeš zubami nechtami neustále držať, bude sa ona ešte stále držať teba. Nemal by si život súdiť až tak prísne, svoj ani nikoho iného. Každý nový deň je novým začiatkom, nie inak. Nemal by si život premárniť, utápaním sa v horkosti a sebaklamu, porazení ľudia ráno nevstanú, uvedomujú si, že je po všetkom, že všetko prehrali, dôležité ja sa nevzdať a bojovať ďalej- každý deň, po celý svoj život!!! Našťastie je aj iný druh ľudí, tí, čo vždy prežijú, tých poraziť nejde, ty Juhane, ty prežiješ, naučíš sa letieť všetkému navzdory, si nemocný, ale budeš uzdravený, si nemocný, ale... "Krásny pôsobivý jemný film, ktorý pohladí dušu s nesmierne skvelým soundtrackom, ktorý môj dojem a zážitok z filmu dotiahol na výbornú. Film s podobnou tematikou: Výchovný tábor. (27.12.2009)

Všecko je moc pěkný. Ještě aby ne. Je to skandinávskej film. Takže příběh bomba, kupodivu i hudba bomba, což mě překvapilo, herci bomba, ta depresivní atmoška je taky bomba. I když to je u nich klasika, ale prostě ten film na pět hvězd necejtim. Nevim proč...koukám na to, baví mě to, ale uplně odvařenej z toho prostě nejsem jak bych si sám představoval. I tak to ale stálo za to. Příběh je totiž dost zvláštní a originální a když se do něj člověk zakouká, tak to pak se všema pekelně prožije. (01.03.2010)