Režie:
Todd PhillipsKamera:
Lawrence SherHudba:
Christophe BeckHrají:
Bradley Cooper, Ed Helms, Zach Galifianakis, Justin Bartha, Heather Graham, Sasha Barrese, Jeffrey Tambor, Ken Jeong, Rachael Harris, Mike Tyson, Mike Epps (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Plánovali si nezapomenutelné loučení se svobodou v Las Vegas. Teď si ale opravdu potřebují vzpomenout, co přesně se stalo! Čí je to dítě v šatně jejich apartmá v Caesars Palace? Jak se dostal do koupelny ten tygr? Proč jednomu z nich chybí zub? Ale hlavně – kde je ženich? Cokoliv tihle mládenci prováděli během večírku, bledne ve srovnání s tím, co musejí v téhle báječné komedii udělat za střízliva, když si z nejasných náznaků začnou skládat dohromady vzpomínky na všechna špatná rozhodnutí minulé noci. Režisér Todd Phillips (Mládí v trapu) a jeho hvězdné herecké obsazení si báječně užívají ve všech těch nepředvídatelných situacích, které do sebe jakýmsi podivným způsobem zapadají. Přidejte se k Pařbě ve Vegas. (Magic Box)
(více)Videa (2)
Recenze (1 966)
Jako zarytý abstinent, který navíc odmítá po setmění vystrčit nos z bezpečí domova, bych tomuto snímku měl napálit odpad již za námět, jenže tak povedená taškařice se vidí málokdy. Pokud tedy někdy opustím masku svého konzervatismu a vydám se na čestný souboj s alkoholem, drogami a hazardem, tak pevně věřím v to, že si to budu schopen užít v souladu se zhlédnutým manuálem. ()
Jedná se pravděpodobně o nejvydařenější dílo, zpracované v podobném duchu. Atmosféra příběhu je velice příjemná a zápletka je nápaditě spletitá. Komedie je to velice vtipná, herecké obsazení fantastické a akční scény více než uspokojivé. To vše navíc za doprovodu perfektně zvolené hudby. Dále bych řekl, že zde proběhlo celkem úspěšně parodování celé řady známých filmů. Je to zkrátka jeden z těch filmů, který můžete vidět kolikrát jen chcete. 90% PS: další plusové body za fotky v titulkách na závěr ()
"Fandango" pro generaci bezstarostných lemplů, kteří se neměli proti čemu bouřit, ani nikdy nezažili opravdový strach, patos mužských svazků znají pouze z filmů, obdivují více popkulturní ikony než své blízké a za životní vzory jim stáli hrdinové prcičkovských teenagerských komedií, filmů Judda Apatowa a Big Lebowski. Na jednu stranu ubohé, ale současně upřímně prosté idealismu, velkolepě vtipné a dokonce uhrančivé. ()
Zábavnej film, kterej jede podle jasně daného schematu a je poslepovanej ze scének, které samy o sobě jsou docela klišovité, ale je to tak šikovně udělané, že to vůbec nevadí. Příběh není složitej, ačkoliv se to tak na první pohled může zdát. Ve skutečnosti je to jednoduchá historka ozvláštněná tím, že je v syžetu velká mezera, kterou si divák může doplnit pouze tak, jak si to přeje režisér, který postupně distribuuje kousky informací (ale aspoň chronologicky). Některé věci mě potěšily, jako třeba účast Mika Tysona (ačkoliv Lou Ferrigno v "I Love You, Man" je větší borec). Jenže kvarteto hlavních hrdinů mi sympatické zrovna nebylo, ani ne tak hereckým projevem, jako prostě svým vzhledem. Režisér docela dobře ukočíroval fakt, že po počátečním šoku dokázal ukočírovat následující slepenec scén, který by mohl rychle omrzet. To se naštěstí nestalo a tak může všechno směřovat k povinnému happy-endu. Jo a ještě něco: není to tak ulítlé jako huličské komedie, což je pravděpodobně jeden z důvodů tak vysokého hodnocení tady (86% dle 2460 lidí). ()
Galerie (72)
Zajímavosti (77)
- Tým, že film zobrazuje a oslavuje Las Vegas ako „ultimátny útek chlapov“, mal veľký vplyv na Caesarov palác a Las Vegas. V roku 2013 bolo oznámené, že od toho roku hostia naďalej citujú zamestnancom Caesars dve vety zo scény registrácie filmu: "Žil tu Caesar?" a "Viete, či je hotel vhodný pre pager?" V dôsledku filmu sa hracie automaty s tematikou Hangover stali populárnymi v kasínach v celom údolí Las Vegas, obchod so suvenírmi Caesar's Palace predal desiatky tisíc suvenírov súvisiacich s filmom a úrad pre konvenciu a návštevníkov Las Vegas dostal množstvo otázok od ľudí. (Zeker)
- Mike Tyson si ve filmu zahrál sám sebe. (Duoscop)
- Alan (Zach Galifianakis) během cesty do Vegas v autě zmíní jméno Usáma bin Ládin a datum 11. září. Naráží tím na teroristické útoky z roku 2001. (Duoscop)
Každý film má vnějšek a vnitřek. Vnějšek Pařby ve Vegas je očividný – čtyři chlápci, propitá noc, ztracený ženich atd. Zato vnitřek je pozoruhodný: ____ V čem se odlišuje filmový divák od filmové divačky? Odpověď dává chování libovolné partnerské dvojice v hypermarketu. Zatímco žena je přisátá u regálů a osahává suroviny, muž s rukama na vozíku postává a vyhlíží okolí. Žena sbírá (bobule...), muž čeká (na kořist...). Podstatné je, že sloveso „sbírat“ souvisí s prostorem, kdežto sloveso „čekat“ s časem, a že chování kterékoliv partnerské dvojice v hypermarketu je principiálně identické s jejím chováním v kině. Vztah ženy k nakupování i k obrazům je stejný. Je to vztah taktilní a pojímající, nebezpečné blízký a téměř intimní; žena touží dotýkat se věcí na plátně a přivlastnit si je, přiblížit se tělesnému vzezření hvězdy a zmocnit se prostoru, který obývá - zároveň se tak ženy stávají snazšími obětmi jak vizuální, tak ekonomické exploatace. Naopak mužský fetišismus (možnost popřít, co bylo viděno, a přesunout vědomí do náhradního předmětu) figuruje jakožto způsob, který umožňuje udržet si distanci od objektu touhy. Ženská blízkost a splývání s obrazem je tedy jiného druhu než mužské vidění, které zůstává distancované a reflexivní. Když se zamyslíme nad dramaturgickým rozvržením Pařby ve Vegas, tak muži, ti čtyři chlápci, jsou zde ti, kteří nejsou schopni ovládnout prostor a musí zpětně sestavovat jakousi databázi, kde byli a co tam prováděli. Snaží se jinými slovy zkrotit prostor a vůbec se jim to nedaří – protože muži prostoru vládnout nemohou, ten je doménou žen. Nastávající nevěstu trápí naopak čas a vážné obavy, že ženich nestihne obřad. Kdyby se situace hypoteticky obrátila a na pařbu jely ženy, kdežto ženich zůstal doma, film by ztratil smysl a vůbec celou zápletku, neboť ženy by prostorovou skládačku předešlé noci zakrátko vyřešily a ženicha by čekání rovněž nijak zvlášť nenervovalo, poněvadž čekání je mu bytostně vlastní. Namáhavé sestavování jakési databáze prohýřené noci oněmi čtyřmi nešťastníky je vepsáno i do samotného filmu, který je rozřezán na deset dílků a opětovně složen v následujícím pořadí: 1-9-3-5-2-7-4-6-8-10. Rafinovaná a vůči divákovi možná trochu zlomyslná proměna Pařby ve Vegas z lineární road trip do spletité detektivky ilustruje to, čemu říkáme „narativní databáze“. Jde o jistý druh filmu, ve kterém se nám předkládá řada relativně oddělených událostí, přičemž smyslem jejich sledování není zjistit, kdo co udělal, jestli se hrdina najde či zda se hrdinka vdá, ale spíš najít způsob, jakým lze uchopit každý kousek vyprávění a umístit jej do správné mřížky ve vztahu k ostatním. Namísto toho, abychom hráli klasickou přímočarou hru, hrajeme tetris – zasouváme jednotlivé kousky na správné místo v prostoru a máme v tomto smyslu pocit prostorového zakončení. Sepisuje-li Bradley Cooper v jedné scéně na lísteček, na co všechno si s kámoši pamatují, fakticky nic nesepisuje, ale podobně jako detektiv rozmísťuje všechny prvky zápletky na nástěnku – hraje tetris. () (méně) (více)