My děti ze stanice Zoo

Když hodím knihu za hlavu a dělám, že jsem ji nikdy neviděla, film mě roztrhá na maděru. Když nehodím a nedělám, roztrhá mě stejně. ♥♥♥ Lidská tendence sdružovat se do stád je nebezpečná, stejně jako je nebezpečné zdvihat laťku v dělání toho, co ještě nikdy nikdo neudělal. A původně jsem tady měla navíc doušku o tom, jak se asi Bowie cítí, když ví, co se mimo světlo reflektorů děje, a dneska si odpovídám, že za prvé byl sám závislý a bojoval, a za druhé souhlasil s účastí v tomto filmu. (22.08.2010)

Od přítelkyně jsem o knize slyšel už několikrát. Když už jsme se ale dostali do samotného Berlína a ona mi vyprávěla o konkrétních místech, kde se jaké všemožné hrůzy děly, tak jsem si říkal, že je na čase, když už ne knihu, tak alespoň film abych já viděl. No a tak jsem se na tu tehdejší dobu podíval. Nepochopil jsem jí a ani jsem nechtěl ji pochopit. Každopádně si nemyslím, že by se v Berlíně od té doby něco výrazného změnilo. Pořád se mi, i v současnosti, jevilo jako vysoce multikulturní a mladé město, které je zároveň svým otiskem tehdejší doby, takže dost depresivní a smutné. Stejně tak, jako je tenhle film. (15.11.2013)

Literární předlohu jsem spolu s českým Mementem četl kdysi dávno v tak šerém náctiletém dávnověku, že si z ní už nepamatuju zhola nic. Takže hodnotím jen film, ne knihu. A jediná vážná námitka, kterou k jeho ději mám je ta, že v něm nebylo vůbec zobrazeno/vysvětleno, jak mohla nezletilá holka tak radikálně propadnout drogám, prostituovat se, vypadat ve čtrnácti patnácti jako stará vyžilá courovitá fetka, aniž by s tím její matka případně otec něco nedělali. Žádná matka snad nemůže být natolik pracovně vytížená, aby si nevšimla, že se její dítě mění v rozklepaný zfetovaný přízrak. V knize to vše určitě nějak okomentováno i vysvětleno bylo, ale divák knihy neznalý by absenci téhle dějové roviny mohl vnímat jako prvek, který filmu ubírá na důvěryhodnosti, ačkoliv je natočený podle skutečných událostí a vypráví o skutečných osobách. A i když herectví "dětských" herců a hereček je hodně prkenné, jsou postavy (i jejich představitelé) určitě realističtější i věrohodnější, než třeba ve značně stylizovaném Trainspottingu. (10.12.2017)

Strašně deprimující zážitek, který stačí vidět opravdu jen jednou za život. Osud mladé dívky ve spárech drogové závislosti líčený s tak mrazivou doslovností, že některé scény budu z hlavy vyhánět ještě hodně dlouho. Špinavý noční Berlín podbarvený hudbou Davida Bowieho, záchody plné narkomanů a nejsilnější zobrazení abstinenčních příznaků, jaké kdy bylo natočeno- jestli je na tom snímku alespoň něco pozitivního, tak kromě kvalitní režie určitě herecký výkon Natji Brunckhorst, který je vzhledem k jejímu věku vážně neskutečný. Na druhou stranu mazáním medu kolem pusy by se tehdejší poměry jen těžko věrně znázornily, tohle byl opravdu jediný správný způsob- i když značně nepříjemný. 80% (02.07.2013)

Už je to dlouho, víc než 15 let, co jsem knihu četl, takže srovnávat už vlastně ani nemám co. Ale řekl bych, že i takto působivý film byl jen slabým odvarem toho, co jsem četl a to byla jen slabá kávička v porovnání se skutečností. Každopádně z první půlky filmu na mne dýchla atmosféra konce 70. let, velmi silně. Druhá půle je jiná, stále ta samá léta, ale jen deprese, která se přenesla i na mně. Skláním se před Natjou Brunckhorst, výtečný herecký výkon! Celkově: drsné, ale mohlo být drsnější! (08.02.2010)